Dětská gastroenterologie a hepatologie - editorial 6/2020
Kristýna Zárubová1
+ Pracoviště
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
jako již tradičně je poslední číslo v roce věnováno z části pediatrické problematice v oblasti gastroenterologie. Tématy, kterým se tentokrát věnujeme, jsou eozinofilní záněty a jako obvykle IBD. Jedna z kazuistik má nakonec jiné rozuzlení než nejčastěji diagnostikovanou Crohnovu nemoc.
Eozinofilní ezofagitida je chronické zánětlivé onemocnění jícnu, které je charakterizováno eozinofilní infiltrací sliznice a je často spojeno s potravinovými (i jinými) alergiemi [1]. Její incidence v posledních letech stoupá [2], a proto je velmi důležité informovat nejen pediatry, ale také lékaře jiné odbornosti o tom, jak se může projevovat a jaké může mít důsledky. U dětí je nutné zejména vyvarovat se rozvoje problémů s prospíváním, které může mít dlouhodobé dopady. Článek publikovaný v tomto čísle přináší analýzu péče o dětské pacienty s eozinofilní ezofagitidou na Moravě, a to jak v oblasti dia gnostiky onemocnění a spektra pacientů, tak i použité terapie. Kolektiv autorů také otevírá důležitou otázku – vytvoření registru pacientů s tímto onemocněním.
Izolované postižení střeva eozinofilním zánětem je diagnostikováno velmi zřídka [3], publikovaný článek přináší popis vzácné manifestace tohoto onemocnění v oblasti duodena s infiltrací žlučníku u 14letého pacienta, kde bylo původně podezření na malignitu. Současně se také dočtete více informací o eozinofilní enteritidě samotné.
V tématu IBD se první popis případu věnuje syndromu arteria mesenterica superior v souvislosti s Crohnovou nemocí. Obecně je tento syndrom vzácný, ale to neznamená, že bychom na něj neměli myslet. Autorka také přináší návrh, jak jej případně zjistit z běžně prováděných vyšetření.
Vzhledem k tomu, že obecně incidence IBD u dětí stoupá v průběhu let, zvyšuje se také počet dětí diagnostikovaných ve velmi nízkém (dokonce i kojeneckém a batolecím) věku. Very Early Onset IBD (VEO-IBD) je skupina zánětlivých střevních onemocnění, která začínají před 6. rokem a často mají monogenní podklad (na rozdíl od „běžných“ IBD) [4]. Autoři prezentují kazuistiku pacienta se syndromem, jehož součástí je právě postižení střevního traktu.
Kromě článků z oblasti dětské gastroenterologie naleznete v tomto čísle mnoho dalších zajímavých témat, ať už z oblasti výzkumu, nebo klinické medicíny.
Závěrem bych vám chtěla, popřát klidné svátky a vše nejlepší do nadcházejícího roku 2021.
MUDr. Kristýna Zárubová
koeditorka sekce
Dětská gastroenterologie a hepatologie
zarubova.kristyna@gmail.com
Literatura
1. Lucendo AJ, Molina-Infante J, Arias Á e tal. Guidelines on eosinophilic esophagitis: evidence-based statements and recommendations for dia gnosis and management in children and adults. United European Gastroenterol J 2017; 5 (3): 335–358. doi: 10.1177/2050640616689525.
2. Dellon ES, Hirano I. Epidemiology and natural history of eosinophilic esophagitis. Gastroenterology 2018; 154 (2): 319–332.e3. doi: 10.1053/j.gastro.2017.06.067.
3. Collins MH, Capocelli K, Yang GY. Eosinophilic gastrointestinal disorders pathology. Front Med (Lausanne) 2018; 4: 261. doi: 10.3389/fmed.2017.00261.
4. Kelsen JR, Russo P, Sullivan KE. Early-onset inflammatory bowel disease. Immunol Allergy Clin North Am 2019; 39 (1): 63–79. doi: 10.1016/ j. iac.2018.08.008.