Správná odpověď na předchozí kvíz: Postižení jícnu v rámci onemocnění AIDS
Milan Lukáš1
+ Pracoviště
Infekce virem lidského imunodeficitu (HIV) způsobuje onemocnění, které je od roku 1981 označováno jako AIDS. Virus působí cytopaticky a jeví vysokou pozitivitu k receptorovému glykoproteinovému komplexu CD4, který se nachází především na povrchu subpopulace pomocných T lymfocytů, a k monocyto-makrofágovém systému. Drtivá většina infikovaných osob přejde po určité době latence k manifestním projevům onemocnění. Postižení jícnu je u těchto nemocných relativně časté a je popisováno až u 30 % pacientů s klinicky manifestním AIDS. Typickou symptomatologií je dysfagie a odynofagie, která se rozvíjí velmi rychle, během několika dnů. Nejčastěji jde o důsledky oportunní infekce, která vede ke vzniku objemných vředů a ke stenóze lumen jícnu. Vedoucí příčinou bývá jícnová mykotická infekce (Candida albicans) nebo vzácněji kryptosporidióza (Cryptosporidium parvum), jež vede také u většiny těchto pacientů k postižení tenkého a tlustého střeva se vznikem profuzních průjmů. Relativně časté je postižení jícnu virovými infekcemi ze skupiny herpetických virů (cytomegalovirus, virus Epstein-Barrové, HSV1, HSV2). Vedle oportunních infekcí jsou na druhém místě malignity jícnu, především Kaposiho sarkom nebo lymfomy non-hodgkinského typu.
Pozitivní výsledek sérologického vyšetření na HIV-1, potvrzený v národní referenční laboratoři, je hlavní podporou pro to, že se v uvedeném kvízu jednalo o postižení jícnu v rámci do té doby nerozpoznaného onemocnění AIDS u homosexuálního pacienta. Na endoskopickém záznamu, který byl uveden na webových stránkách časopisu (www.csgh.info), je patrný obrovský a hluboký vřed na přechodu střední a dolní třetiny jícnu s navalitými okraji a zaujímající nejméně jednu čtvrtinu cirkumference a má délku minimálně 55 mm. Okolní sliznice nad i pod vředem a také v terminální části jícnu byla zcela intaktní. Histologické vyšetření vyloučilo možnost karcinomu a lymfomu, ze spodiny vředu byla zjištěna pouze nespecifická granulační tkáň. Histologické vyšetření bioptických vzorků odebraných z vyvýšených okrajů velkého vředu potvrdilo pouze hyperplazii epiteliálních buněk. Ostatní nepřímé histologické známky virové infekce, jako je přítomnost koilocytů, hyperparakeratóza nebo výskyt mnohojaderných epiteliálních buněk, nebyly zastiženy. Specifické barvení na CMV infekci pomocí monovalentních protilátek bylo rovněž negativní. I když nebyla potvrzena herpetická ani mykotická infekce, byla zahájena kombinovaná antimykotická a protivirová terapie. Nemocný byl předán do specializovaného AIDS centra ve FN Bulovka, kde byla zahájena intenzivní antiretrovirová terapie. Za 2 týdny byl poté nemocný propuštěn do domácího ošetřování, zcela bez odynofagických a dysfagických obtíží. Při této terapii došlo také k vymizení anální a rektální symptomatologie (bolesti v řitním kanále po defekaci, krvácení po stolici), přítomnost nehojící se hluboké anální fisury v listopadu 2022 bylo velmi pravděpodobně již prvním projevem klinicky manifestního onemocnění AIDS.
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené
Literatura
1. Kitchen VS, Helbert M, Francis ND et al. Epstein-Barr virus associated with oesophageal ulcers in AIDS. Gut 1990; 31(11): 1223–1225. doi: 10.1136/gut.31.11.1223.
2. Krejsek J, Fixa B, Kopecký O. AIDS a infekce trávicího ústrojí. Československá gastroenterologie a výživa 1990; 44(6): 439.
3. Martínek J, Neoral Č. Choroby jícnu. In: Zavoral M. Mařatkova gastroenterologie. Praha: Karolinum 2021.