[Endoscopic ultrasound]
Zdeněk Mařatka Orcid.org
+ Pracoviště
Dietrich ChF et al. Endoscopic Ultrasound. An Introductory Manual and Atlas. Stuttgart: Thieme Verlagsgruppe 2006. ISBN 3-13-143151-2.
Ultrasonografie (EUS) je nová fascinující metoda, která přináší gastroenterologii dosud netušené možnosti. Původně sloužila vyšetření stěny trávicí trubice a jejího okolí, ale rozsah její užitečnosti se postupně rozšiřoval a dnes se používá například ke stanovení hloubky penetrace nádorů a klasifikace jejich pokročilosti (staging), postižení uzlin, identifikaci malých nádorů neprokazatelných jinými metodami, zvláště v těžko přístupných oblastech u afekcí hepatobiliárního ústrojí, slinivky, nadledvin, mediastina. Rozšiřování indikací bylo umožněno doplňkovými postupy - barevným a kontrastním zdůrazněním (enhancement), minisondami aj. Vznikla řada podoborů, např. trojrozměrná lineární EUS, sonoelastografie, cílená EUS biopsie, v terapii se uplatňují EUS řízené techniky například při neurolýze celiakální pleteně, drenáži žlučových cest, laparoskopické EUS, EUS řízené endochirurgií.
Je přirozené, že každá z těchto vysoce sofistikovaných metod vyžaduje odbornou erudici a musí být prováděna specialisty. V Evropě to jsou klinici, v Anglii a v USA techničtí specialisté. Ale o možnostech a výsledcích musí být informována i širší lékařská veřejnost, zvláště ošetřující lékaři, kteří dostávají do rukou výsledky vyšetření a musejí zhodnotit jejich cenu a závažnost ve srovnání s jinými metodami.
Této informaci je určena monografie Endoscopic Ultrasound, kterou sestavil editor a hlavní autor s pomocí několika desítek spolupracovníků. Je vyčerpávajícím přehledem rozsahu metody, která je posledním výkřikem technického vývoje diagnostiky v gastroenterologii. Její zvládnutí je nesnadné, vyžaduje dobrou znalost anatomie a manuální zručnost. I pro ni platí, že čím je metoda rafinovanější a technicky náročnější, tím více je ohrožena a omezena neúspěchy a selháními, s tím větší opatrností je třeba přijímat její výsledky a srovnávat je s ostatními metodami a s rozumnou úvahou. Tato úskalí a selhání se v knize patřičně popisují a všude se zdůrazňuje potřeba řádného zaškolení a kritického přístupu.
Podrobně jsou popsány triky k dosažení uspokojivé viditelnosti, která je zřejmě největším problémem pro nezkušeného. Největším nepřítelem je vzduch, který musí být trvale odsáván, naopak k vizualizaci orgánů podstatně přispívá naplnění lumen vodou.
Formální úprava a obrazová dokumentace je vynikající, jak je u tohoto vydavatelství samozřejmé. Pro začátečníky je monografie užitečnou příručkou k ovládnutí metodiky, pro neodborníky je poučným dokladem technického pokroku, který při kritickém hodnocení obohacuje současný stav vědecké i praktické gastroenterologie.
Zdeněk Mařatka
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené