Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2005; 59(6): 315.

Dovětek k recenzi knihy vzpomínek a zápisků z deníku prof. Josefa Charváta

Zdeněk Mařatka Orcid.org  

+ Pracoviště

V č. 4/2005 tohoto časopisu vyšla recenze Charvátovy knihy Můj labyrint světa, která, podobně jako recenze v jiných časopisech, hodnotí tuto významnou publikaci. Autor recenze, vedoucí redaktor, mě pozval, abych k ní připojil své poznámky založené na osobních zkušenostech a zásadním postoji k takovým memoárovým publikacím. Důvodem, proč tak činím, je skutečnost, že jsem měl příležitost poznat z autopsie některé události, o nichž prof. Charvát píše, a srovnat své poznatky s těmi, které popisuje ve svém deníku. Stejně jako on, byl jsem "Leteňák", chodil jsem do školy v Korunovační ulici, kde Charvátův učitel Jakubše, který se zasloužil o jeho vývoj, byl v mé době, o 17 let později, už ředitelem a učil nás nepovinnou němčinu. Jako skaut jsem byl členem družiny Jelenů a Kamzíků, jejímž vedoucím byl přede mnou prof. Charvát. V roce 1936 jsem vstoupil jako fiškus na II. interní kliniku, kde on tehdy až do roku 1939 působil. Byl jsem silně dotčen jeho zatčením i svědkem pozdějšího propuštění a mám v živé vzpomínce, když se po několika měsících pohublý vrátil z koncentráku a na klinické sedánce polykal párky, aby dohonil ztracená kila. V letech 1953-1958, z nichž pochází jeho deník, jsem sice nebyl členem jeho III. interní kliniky, ale pracoval jsem na II. interní klinice v jeho blízkosti a častém osobním styku na společných pracovních i přátelských posezeních, často s prof. Pelnářem. Ačkoli nebyl mým šéfem, byl pro mne autoritou, na kterou jsem se obracel o radu v tísni, napři. v existenční nejistotě při nuceném odchodu z univerzity. Lékaři jeho kliniky byli mými vrstevníky a prožívali jsme podobně příjemné i nepříjemné události té doby. To vše uvádím na vysvětlenou, že mě mimořádně zajímaly poznámky jeho deníku, které ilustrují některé události, které jsem poznal z vlastní zkušenosti, a charakterizují osoby, o nichž se zmiňuje.

Nehodlám opakovat chválu, která byla v předcházející recenzi uvedena a která je plně zasloužená v partiích, kde autor sugestivně líčí své zkušenosti válečné a dojmy ze styku s významnými státníky a osobnostmi první republiky a pozdějších režimů. Netušil jsem, že byl tak silně angažován v protinacistickém odboji, a to i po propuštění z věznění. Nemohu se však zdržet, abych nevyslovil svůj názor na uveřejnění plného (?) znění deníkových záznamů, které si Charvát v letech 1953-1958 zapisoval. Překvapující je jeho líčení styků s komunistickými pohlaváry a jejich rodinami a otevřenost, s níž jsou v zápisech popisováni a hodnoceni jeho spolupracovníci.

Deník je záležitost intimní, je to privatissimum, kam člověk ukládá své denní zážitky sám pro sebe, pro svou pamě», jako úlevu, kterou poskytuje vnitřní zpověď. Deník není určen k zveřejnění a je-li u významných osobností po delším časovém odstupu uveřejněn, mají to být spíše výňatky vybrané tak, aby ilustrovaly konkretní fakta. Rukopisy deníků významných osobností se ukládají do archivů, kde jsou přístupny odborníkům ke studiu a k event. literárnímu zpracování. Některé Charvátovy výroky, v nichž se v deníku vyjadřuje o osobách, které jsou zde plným jménem uvedeny (!), byly zřejmě formulovany pod dojmem čerstvého emočního podnětu. Většina těchto osob už nežije, ale někteří jsou dosud mezi námi a dovedu si představit, že trpce poci»ují poznámky, které se jich nešetrně a nevyváženě dotýkají. Tak, jak jsem profesora Charváta znal, kladu si otázku, zda by s uveřejněním těchto deníkových zápisů v necenzurované formě bez vlastní dodatečné korekce souhlasil.

Autobiografii může psát jen sám autor, který zodpovídá za obsah a formu. Autobiografii nemůže vydávat jiná osoba po smrti autora na základě jeho zápisků. Osobnost formátu profesora Charváta by si zasloužila standardní biografii sestavenou pokud možno odborníkem v oboru, k němuž měl nejblíže, životopiscem schopným zhodnotit s nadhledem a kriticky jeho vědecký přínos i veřejně-politický a kulturní význam.

Z. Mařatka

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test