Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2021; 75(5): 461–462.

Výběr z mezinárodních časopisů

Irena Míková1, Petr Vaněk2, Vincent Dansou Zoundjiekpon2

+ Pracoviště

Use of over-the-scope clips in the colon in clinical practice: results from a German administrative database

Horenkamp-Sonntag D, Liebentraut J, Engel S et al.
Endoscopy 2020; 52(12): 1103–1110. doi: 10.1055/a-1206-0778.

Používání over-the-scope klipů v colon v běžné klinické praxi: výsledky z německé databáze
Údaje o účinnosti a bezpečnosti over-the-scope (OTS) klipů je omezená. Němečtí autoři vyhodnotili použití OTS klipů v tračníku. Prostřednictvím administrativních údajů z rozsáhlé databáze velké zdravotní pojišťovny identifikovali pacienty s umístěnými OTS klipy během koloskopie a následně provedli analýzu pomocí konkrétních administrativních kódů. Zkoumány byly jak indikace pro aplikaci OTS klipů, tak nutnost následné chirurgické léčby či opakovaných endoskopických intervencí. Celkem 505 pacientů zahrnutých do studie bylo rozděleno do čtyř skupin dle původní indikace: skupina A – iatrogenní perforace (80 pacientů), skupina B – polypektomie (315 pacientů), skupina C – krvácení z colon (51 pacientů) a skupina D – jiné indikace (59 pacientů). U jedenácti (13,8 %) pacientů skupiny A došlo k chirurgické intervenci, většinou do 24 hod po aplikaci klipu (n = 9). V případě skupiny B byly OTS klipy používány pro komplikace polypektomie (např. krvácení ve 27 %) nebo profylakticky. V této skupině vyžadovalo pouze pět pacientů časnou chirurgickou intervenci, z nichž tři měli kolorektální karcinom. Ve skupině C si stav vyžádal chirurgickou resekci u čtyř (7,8 %) pacientů (z toho jeden pro perzistující krvácení a dva pro kolorektální karcinom), zatímco u šesti pacientů byla nutná opakovaná koloskopie pro recidivující krvácení. Během dalšího sledování (dny 11–30) podstoupilo resekci na tlustém střevě celkem sedmnáct pacientů; dvanáct pro neoplazii, čtyři pro perzistující krvácení a pouze jeden pro zjevnou lokální komplikaci související s OTS klipem. Závěrem lze říci, že používání OTS klipů při koloskopii se jeví bezpečné a účinné ve vybraných indikacích za předpokladu, že je anatomicky a technicky proveditelné.


Neutrophil to lymphocyte ratio and risk of neoplastic progression in patients with Barrett’s esophagus

Peleg N, Schmilovitz-Weiss H, Shamah S et al.
Endoscopy 2021; 53(8): 774–781. doi: 10.1055/a-1292-8747.

Poměr neutrofilů k lymfocytům a riziko neoplastické progrese u pacientů s Barrettovým jícnem
Pacienti s Barrettovým jícnem (BJ) jsou ohroženi progresí do adenokarcinomu jícnu (EAC – esophageal adenocarcinoma). Bylo zjištěno, že poměr neutrofilů k lymfocytům (NLR) je prediktorem špatné prognózy u pacientů s EAC; jeho význam u premaligních lézí jícnu je ovšem nejasný. Je známo, že souběžný vzestup neutrofilů a pokles lymfocytů v séru je fyziologická reakce na stresové a prozánětlivé mediátory, a proto je NLR citlivým indikátorem systémového zánětu; lokální a systémová zánětlivá reakce hrají hlavní roli při tvorbě a progresi neoplazií; BJ způsobuje systémovou zánětlivou reakci a eradikace BJ může tuto zánětlivou reakci zmírnit. Cílem této izraelské studie bylo vyhodnotit význam a užitečnost NLR jako prediktora histologické progrese u pacientů s BJ. Autoři retrospektivně analyzovali data pacientů s prokázaným BJ z předchozí prospektivní studie v izraelském terciárním referenčním centru. Všechny histologické vzorky byly zkontrolovány expertním gastrointestinálním patologem. Diskriminační kapacita NLR byla vyhodnocena pomocí AUC (area under curve) a Cox analýz. Do konečné analýzy bylo zařazeno 324 pacientů (průměrný věk 62,3 let; 241 [74,4 %] mužů). Histologická progrese do neoplazie byla prokázána u třinácti pacientů během průměrného sledování 3,7 roku (riziko progrese 1,0 % ročně). Hodnota AUC pro progresi do dysplazie vysokého stupně (HGD) nebo EAC byla 0,88 (95% CI 0,83–0,96) a výchozí NLR byl spojen s 3násobně zvýšenou progresí do HGD a EAC během sledování (poměr rizik [HR] 3,2; 95% CI 1,5–5,8; p < 0,001). V podskupině pacientů s non-dysplastickým BJ (NDBJ) byl NLR rovněž rizikovým faktorem pro histologickou progresi (HR 2,4; 95% CI 1,7–3,4; p < 0,001). Autoři dospěli k závěru, že NLR predikovala histologickou progresi u pacientů s BJ. U pacientů s NDBJ a NLR > 2,4 může být zvážen specifický dispenzární program s kratšími intervaly mezi kontrolami. Dále bylo zjištěno, že lehký stupeň dysplazie a přítomnost dlouhého segmentu BJ jsou rizikovými faktory pro progresi do neoplazie v této analyzované kohortě.


Refining prediction of survival after TIPS with the novel Freiburg index of post-TIPS survival

Bettinger D, Strum L, Pfaff L et al.
J Hepatol 2021; 74(6): 1362–1372. doi: 10.1016/j.jhep.2021.01.023.

Zlepšení predikce přežívání po TIPS pomocí nového Freiburgského indexu přežívání po TIPS
Implantace transjugulárního intrahepatálního portosystémového shuntu (TIPS) je účinnou a bezpečnou léčbou komplikací portální hypertenze. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce rizikovou populaci, je u těchto pacientů důležitý odhad přežívání. Cílem této práce bylo vyvinout alternativní prognostický model pro přesnou predikci přežívání po plánovaném zavedení TIPS. Do studie bylo retrospektivně zařazeno celkem 1 871 pacientů s de novo implantací TIPS pro ascites nebo v rámci sekundární profylaxe variceálního krvácení. Studijní kohorta byla rozdělena na testovací skupinu (80 % studijních pacientů; n = 1 496) a na validační skupinu (20 % studijních pacientů; n = 375). Pacienti s časným (preemptivním) zavedením TIPS z důvodu variceálního krvácení byli zahrnuti do jiné validační kohorty (n = 290). Hodnocena byla klinická data a celkové přežívání. Pomocí Coxova regresního modelu byl vytvořen alternativní prediktivní model, který zahrnul významné prognostické faktory. Nejvýznamnějšími prognostickými faktory byly věk, bilirubin, albumin a kreatinin. Tyto parametry byly zahrnuty do nového skóre nazvaného Freiburgský index přežívání po TIPS (FIPS). FIPS skóre bylo schopno identifikovat vysoce rizikové pacienty s významně sníženým mediánem přežívání 5,0 (3,1–6,9) měsíců po implantaci TIPS v testovací skupině. Tyto výsledky byly potvrzeny ve validační skupině (medián přežívání 3,1 (0,9–5,3) měsíců). FIPS skóre prokázalo lepší prognostické rozlišení v porovnání s Child-Pugh, MELD, MELD-Na skóre a modelem bilirubin-trombocyty. FIPS skóre však vykazovalo nedostatečné prognostické rozlišení u pacientů s časnou implantací TIPS. FIPS skóre je lepší než zavedené skórovací systémy pro identifikaci vysoce rizikových pacientů s horší prognózou po zavedení elektivního TIPS.


Association of bezafibrate with transplant-free survival in patients with primary biliary cholangitis

Tanaka A, Hirohara J, Nakano T et al.
J Hepatol 2021; 75(3): 565–571. doi: 10.1016/j.jhep.2021.04.010.

Vztah bezafibrátu s přežíváním bez transplantace u pacientů s primární biliární cholangitidou
U pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) s inkompletní odpovědí na kyselinu ursodeoxycholovou (UDCA) byl popsán prospěšný účinek bezafibrátu (BZF) na symptomy a bio­chemickou odpověď, dlouhodobý vliv na přežívání však není znám. V Japonsku je od roku 2000 BZF užíván jako lék druhé volby u PBC. V této studii je porovnáváno přežívání pacientů léčených BZF a bez BZF v rozsáhlé národní japonské PBC kohortě. Zahrnuti byli všichni následně registrovaní pacienti této kohorty, kteří zahájili léčbu UDCA od roku 2000 a měli sledování ≥ 1 rok. Vztah mezi expozicí BZF a mortalitou nebo potřebou transplantace jater (LT – liver transplantation) byl hodnocen pomocí časově závislého, multivariantního a propensity skóre – adjustovaného Coxova modelu proporcionálních rizik. Klinický benefit byl kvantifikován pomocí počtu potřebného k léčbě (NNT – number needed to treat). Z 3 908 vhodných pacientů dostalo 3 162 (81 %) léčbu pouze UDCA a 746 (19 %) léčbu UDCA a BZF po dobu 17 360 a 3 932 paciento-roků. V průběhu sledování bylo registrováno 183 úmrtí (89 spojených s jaterním onemocněním). Kombinovaná léčba byla asociována s významným poklesem celkové a jaterní mortality nebo potřeby LT (adjustovaná HR: 0,3253; 95% CI 0,1936–0,5466 a 0,2748, 95% CI 0,1336–0,5655; p <0,001 pro obě). Tato asociace se nelišila mezi různými rizikovými skupinami v úvodu. NNT u kombinované léčby k zabránění jednoho dodatečného úmrtí nebo LT za 5, 10 nebo 15 let byl 29 (95% CI 22–46), 14 (10–22), resp. 8 (6–15). V rozsáhlé retrospektivní kohortové studii hodnotící účinek léčby u pacientů s PBC bylo přidání BZF k UDCA spojeno se zlepšením prognózy.

Články vybrali a komentovali MUDr. Mgr. Irena Míková1, MUDr. Petr Vaněk2 a MUDr. Vincent Dansou Zoundjiekpon2
1 Klinika hepatogastroenterologie, Transplantcentrum, IKEM, Praha
2 II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická LF UP a FN Olomouc


Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test