Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2013; 67(5): 348-353.

Vliv klinických a molekulárních faktorů na odhad rekurence kolorektálních adenomů u dlouhodobě sledovaných pacientů

Štěpán Suchánek Orcid.org  1, Marek Minárik Orcid.org  2,1, Lucie Benešová2, Barbora Belšánová Orcid.org  3, Petra Mináriková Orcid.org  4, Petr Hrabal Orcid.org  , Přemysl Frič5, Ladislav Dušek Orcid.org  6,7, Miroslav Zavoral Orcid.org  1

+ Pracoviště

Souhrn

Vývojová stadia kolorektálního karcinomu (adenomy) jsou určena histopatologickým stagingem, který určuje míru rizika vzniku karcinomu. Rekurence kolorektálních adenomů zvyšuje nároky na dispenzarizaci pacientů. Proces maligní transformace z normální tkáně je provázen charakteristickými změnami na úrovni genetických a epigenetických poruch. Hlavním cílem studie bylo dlouhodobé (6-11 let) sledování pacientů po endoskopické polypektomii, především vzhledem k výskytu následných (rekurentních) adenomů. Dalším cílem bylo sledování genetického profilu nejčastějších somatických DNA mutací a jejich případný vztah k histologické charakteristice adenomů.

Materiál a metody: Do studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2002-2006 podstoupili kolonoskopické vyšetření s odstraněním adenomového polypu. Bylo provedeno standardní histopatologické vyšetření vzorků a následně korelováno s vyšetřením vybraného panelu somatických mutací (geny APC, TP53, KRAS a BRAF), které jsou typické pro sporadické kolorektální karcinomy. Podskupina pacientů byla následně endoskopicky sledována dle doporučených intervalů se zaměřením na vztah mezi mutací odstraněného adenomů a výskytem následných adenomů v intervalu a) < 3 roky, nebo b) > 3 roky či delším.

Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 48 pacientů (39 mužů, 9 žen; průměrný věk 62 let). Dispenzární kolonoskopie podstoupilo 30 pacientů, následný adenom v intervalu < 3 roky byl diagnostikován u 11 (37 %) z nich, 19 pacientů (63 %) bylo bez nálezu adenomů nebo byl interval detekce následného adenomů delší než tři roky. V obou skupinách byly nalezeny mutace primárního adenomů, ve skupině s následným adenomem < 3 roky u 10 pacientů, v druhé skupině u 8 pacientů (90 %, resp. 42 %; p = 0,0249). Mutace byly nalezeny u 60 % pacientů (29/48); s pokročilým (velikost > 10 mm, vilózní složka, high-grade dysplazie) i časným adenomem (21 pacientů, 72 %; resp. 8 pacientů, 28 %).

Závěr: Dispenzarizaces dodržením doporučených intervalů je vhodným nástrojem prevence vzniku kolorektálního karcinomu, a to především u nezanedbatelné části pacientů, u kterých dochází k opětovným rekurencím výskytu adenomů. Pilotní výsledky též naznačují, že fenotyp chromozomální nestability (CIN) může představovat nezávislý faktor zvýšeného rizika takových rekurencí.

Klíčová slova

DNA mutace, adenom, kancerogeneze, kolorektální karcinom

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test