Gastroenterologie
a hepatologie

Rizikové faktory u karcinomu jícnu

Helena Kollárová ^Orcid.org  , Lucie Máchová ^Orcid.org  , Dagmar Horáková ^Orcid.org  , Gabriela Janoutová ^Orcid.org  , Luděk Čížek ^Orcid.org  , Vladimír Janout ^Orcid.org  

+ Pracoviště

Souhrn

Cíl studie: Cílem práce bylo ověřit vztah mezi kouřením, konzumací alkoholu, hodnotami body mass indexu a vznikem karcinomu jícnu a posoudit rozdělení frekvence nádoru podle histologických typů.

Materiál a metodika: Studie probíhala v rámci multicentrické studie od března 2000 do listopadu 2002. Byl sledován vliv kouření, konzumace alkoholu a body mass indexu u 88 pacientů s karcinomem jícnu (76 mužů a 12 žen) a kontrolní skupinou, kterou tvořilo 200 osob (123 mužů a 77 žen). Informace byly získávány od zúčastněných osob přímo, formou rozhovoru a byly zaznamenávány do dotazníku.

Výsledky: Při použití přizpůsobeného OR ke kouření, konzumaci alkoholu, body mass indexu, pohlaví a věku byly hodnoty pro kouření 4,50 (95% IS 2,08-9,75) a pro konzumaci alkoholu 6,92 (95% IS 1,51-31,73). Obezita jako možný rizikový faktor pro vznik karcinomu jícnu se v naší studii nepotvrdila, naopak výsledky ukázaly na možný protektivní účinek.

Závěr: Výsledky studie potvrdily, že kouření a konzumace alkoholu mají v našich podmínkách významný vliv na vznik karcinomu jícnu, a také upozornily na narůstající výskyt adenokarcinomů jícnu.

Klíčová slova: alkohol - body mass index - karcinom jícnu - kouření - studie případů a kontrol.

ÚVOD

Karcinom jícnu je ve světě jedním z nejčastějších nádorových onemocnění, které se vyznačuje rychlým průběhem a většinou fatálním koncem. Jedná se o onemocnění vyššího věku, s nejvyšším výskytem ve věkové skupině 50-70 let. Vyšší výskyt onemocnění je u mužů než u žen v poměru asi 3-5 : 1. Histologicky se u nás nejčastěji vyskytuje spinocelulární karcinom, i když podíl adenokarcinomu v posledním období má vzrůstající tendenci. Prognóza karcinomu jícnu je poměrně špatná, a to i u relativně časných a operabilních stadiích. Pětileté přežití je pod 5 %^(1-4).

V roce 2002 onemocnělo karcinomem jícnu ve světě 462 117 osob z toho 315 394 mužů a 146 723 žen. Z evropských států byl v roce 2002 nejvyšší výskyt u mužů ve Francii se standardizovanou incidencí (světový standard) 11,0, v Maďarsku 9,8, ve Velké Británii 9,6 a na Slovensku 9,3 na 100 000 obyvatel. U žen v Evropě byl vyšší výskyt ve Velké Británii s hodnotou standardizované incidence 4,4, v Lucembursku 1,9 a ve Francii 1,5 na 100 000⁽¹⁾. Také v České republice má incidence karcinomu jícnu vzrůstající trend, i když výskyt ve srovnání se světem je nižší a standardizovaná incidence u mužů je 5,3 na 100 000 a u žen 0,8 na 100 000 obyvatel⁽¹⁾.

Úmrtnost na karcinom jícnu tvoří přibližně 90 % incidence tohoto onemocnění. Z evropských států byla v roce 2002 nejvyšší úmrtnost u mužů ve Velké Británii se standardizovanou úmrtností (světový standard) 9,0 na 100 000 a ve Francii s hodnotou 8,6 na 100 000. U žen v Evropě je nejvyšší úmrtnost ve Velké Británii s hodnotou standardizované úmrtnosti 4,1 a v Nizozemsku s hodnotou 2,2 na 100 000 obyvatel⁽¹⁾.

Vzhledem k tomu, že karcinom jícnu je onemocnění s rychlým a často fatálním průběhem, jsou hodnoty úmrtnosti i v České republice srovnatelné s incidencí. Standardizovaná úmrtnost u mužů je 4,7 na 100 000 a u žen 0,8 na 100 000 obyvatel⁽¹⁾.

Karcinom jícnu je nádor s multifaktoriální etiologií, na jehož vzniku se mimo kouření a alkoholu podílí také chronická expozice dráždivým látkám, horkým nápojům (např. mate), nitrosaminům a také například opiátům^(5-8). K dalším faktorům patří infekční etiologie, socio-ekonomické faktory, vlivy pracovního prostředí a faktory hereditární^(9-11). Zejména nárůst adenokarcinomu jícnu je spojován s narůstajícím počtem obézních osob v populaci a je častější u mužů bílé populace z vyšších socio-ekonomických vrstev.

Cílem práce bylo ověřit vztah mezi kouřením, konzumací alkoholu, hodnotami BMI a vznikem karcinomu jícnu a posoudit rozdělení frekvence nádorů podle histologických typů.

MATERIÁL A METODIKA

V rámci multicentrické studie pod vedením IARC pro země střední a východní Evropy za účelem objasnění vztahů mezi životním stylem, životním a pracovním prostředím, jeho riziky a poruchami zdraví, která probíhala od března 2000 do listopadu 2002, byl mimo jiné sledován i vliv kouření, konzumace alkoholu a body mass indexu (BMI) u 88 pacientů s karcinomem jícnu (76 mužů a 12 žen) a kontrolní skupinou, kterou tvořilo 200 osob (123 mužů a 77 žen). Kritériem pro zařazení do kontrolní skupiny byl věk shodný s osobou s karcinomem jícnu (s možnou odchylkou 3 let), shodné pohlaví a zdravotní stav, kde bylo podmínkou, že tyto osoby nesmí mít žádné zhoubné nádorové onemocnění, důvod hospitalizace nesouvisí se studovaným onemocněním karcinomu jícnu a nemají ani jiné život ohrožující onemocnění. Průměrný věk osob s karcinomem jícnu byl 59 let s odchylkou ± 8,9 a průměrný věk u kontrol byl 60 let s odchylkou ± 10,2 let. Rozdělení osob podle věku a pohlaví ukazuje tabulka 1.

Pro sledování byla použita forma nemocniční (hospital-based study) analytické observační studie případů a kontrol.

Studie probíhala ve Fakultní nemocnici Olomouc ve spolupráci s I. a II. chirurgickou klinikou, kde byly získávány osoby s nově diagnostikovaným onemocněním karcinomem jícnu a dalšími klinikami, kde byly získávány kontroly. Informace byly získávány od zúčastněných osob přímo - formou rozhovoru a byly zaznamenávány do dotazníku. Dotazník životního stylu obsahoval mimo jiné i otázky týkající se údajů o kouření, konzumaci alkoholu a údaje pro výpočet BMI, přičemž BMI je hmotnost v kilogramech lomená výškou v metrech na druhou. Hodnoty pro výpočet BMI se zjiš»ovaly 2 roky před vznikem karcinomu jícnu. Za osoby s normální váhou byly považovány osoby s hodnotou BMI > 18,5 < 25, nadváhu tvořily osoby s BMI > 25 < 30 a za obézní byly považovány osoby s BMI > 30. Jako kuřák byla hodnocena osoba, která vykouřila za život nejméně 100 cigaret. Konzumace alkoholu byla zjiš»ována dotazem, zda osoba během života pila alkohol, a pokud uvedla, že ano, byla považována za konzumenta. Dále byla konzumace zjiš»ována počtem dávek v průměru za týden, kde jedna dávka alkoholu představovala 20 g etanolu, což odpovídá 1 velkému pivu, 2 del vína nebo 5cl destilátu. Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí hrubého OR a přizpůsobeného OR, kde byl zohledněn vliv kouření, konzumace alkoholu, věku, pohlaví a hodnot BMI. Statistické hodnocení bylo provedeno pomocí programu STATISTICA a EPI INFO.

VÝSLEDKY

Pokud jde o vliv kouření na riziko vzniku karcinomu jícnu, měli kuřáci přibližně 6x vyšší riziko. Hrubé OR pro kuřáky bylo bez ohledu na pohlaví 5,84 (95 % IS 2,81-12,41), pro muže 3,95 (95 % IS 1,63-9,85) a pro ženy 6,24 (95 % IS 1,37-32,22). Výsledky OR pro kouření jsou statisticky významné a ukazují na vliv kouření pro vznik karcinomu jícnu. Také pro konzumaci alkoholu byla potvrzena pozitivní asociace, kdy hrubé OR pro konzumaci alkoholu bylo bez ohledu na pohlaví 12,48 (95 % IS 2,87-76,30), pro muže 7,46 (95 % IS 0,97-157,83) a pro ženy 3,95 (95 % IS 0,73-28,11). Výsledky hrubého OR pro konzumaci alkoholu s ohledem na pohlaví však nejsou statisticky významné (tab. 2). Při posouzení vztahu mezi dávkou alkoholu a rizikem vzniku karcinomu jícnu byla nalezena významná asociace mezi zvyšující se dávkou a rostoucím rizikem vzniku karcinomu jícnu, jak ukazuje tabulka 2.

Vztah nadváhy a obezity vzhledem k normální váze vykazoval naopak inverzní asociaci a hodnoty hrubého OR bez ohledu na pohlaví pro BMI > 25 < 30 bylo 0,41 (95% IS 0,22-0,76) a pro BMI > 30 bylo OR 0,23 (95 %IS 0,09-0,55). Inverzní asociace včetně intervalu spolehlivosti byla potvrzena i při rozdělení dle pohlaví (tab. 2).

Při použití přizpůsobeného OR byly hodnoty pro kouření 4,50 (95 % IS 2,08-9,75) a pro konzumaci alkoholu 6,92 (95 % IS 1,51-31,73). Obezita jako možný rizikový faktor pro vznik karcinomu jícnu se v naší studii nepotvrdila. Přizpůsobené OR pro BMI > 30 je 0,18 (95 % IS 0,08-0,43) a pro BMI > 25 < 30 0,35 (95 % IS 0,19-0,65). Všechny výsledky byly statisticky významné (tab. 3). Průměrné BMI pro osoby s adenokarcinomem bylo 25,2 a pro osoby se spinocelulárním karcinomem 24,6. Při histologickém rozdělení případů mělo 54,6 % osob spinocelulární karcinom a 38,6 % osob adenokarcinom a 6,8 % bylo histologicky neurčeno. Tento výsledek potvrzuje narůstající počet osob s adenokarcinomem (graf 1).

DISKUSE

K významným rizikovým faktorům pro vznik karcinomu jícnu patří kouření a konzumace alkoholu. Výsledky epidemiologických studií prováděných například ve Francii, Dánsku a v USA tuto asociaci potvrdily a prokázaly vztah mezi velikostí relativního rizika a dávkou, přičemž nejvyšší riziko, kolem 4,6, bylo nalezeno při spotřebě 35 a více cigaret za den. Také konzumace 3 a více dávek alkoholu za den zvyšovala relativní riziko až na 10,9. Relativní riziko se může ještě mnohonásobně zvýšit při společné vysoké konzumaci alkoholu a kouření, protože tyto dva faktory se navzájem ovlivňují a potencují⁽⁶⁾. Výsledky předkládané studie tyto výsledky také potvrzují, a to pro obě pohlaví a jednoznačně potvrzují vztah mezi množstvím zkonzumovaného alkoholu a rizikem vzniku karcinomu jícnu.

Epidemiologické studie zaměřené na sledování karcinomu jícnu ukazují, že vyšší výskyt tohoto onemocnění je u nižší socio-ekonomické vrstvy, což může být dáno nutriční deficiencí, nedostatečným přísunem vitaminů, nízkou konzumací ovoce a zeleniny a dále ovlivněno kouřením a nadměrnou konzumací alkoholu⁽¹²⁾. Naopak adenokarcinom jícnu, který se vyskytuje v dolní třetině jícnu, je častější u mužů bílé populace z vyšších socio-ekonomických vrstev⁽¹³⁾. Vznik adenokarcinomu jícnu je spojován s narůstajícím počtem obézních osob v populaci. Lindblad ve studii prováděné ve Švédsku ukazuje na vyšší riziko vzniku adenokarcinomu u osob s BMI vyšší než 25. Na stoupající riziko vzniku adenokarcinomu jícnu v souvislosti s rostoucím BMI upozorňují i Samanic a England ve studiích prováděných ve Švédsku a Norsku, kde RR bylo pro muže ve Švédsku 2,7 (95% IS 1,3-5,6), respektive 2,58 (95 % IS 1,81-3,68) pro obézní muže a 2,06 (95 % IS 1,25-3,39) pro obézní ženy v Norsku. V naší studii se tato asociace nepotvrdila, což může být dáno poměrně malým počtem osob ve studii^(14,15). Osoby se spinocelulárním karcinomem mají hodnoty BMI nižší a osoby s tímto typem karcinomu jícnu v naší studii převažovaly. Z dalších ovlivňujících faktorů se uplatňuje u adenokarcino-mu také kouření a alkohol, zatímco dostatečný přísun vlákniny má ochranný efekt a také konzumace vína snižovala riziko vzniku adenokarcinomů^{(12,13,16,17)}. Wang u spinocelulárního karcinomu ukazuje na ochranný vliv pití zeleného čaje u žen, kdy vypočítané OR bylo 0,257 (95%IS 0,070-0,941)⁽¹⁸⁾.

Histologicky se u nás nejčastěji vyskytuje spinocelulární karcinom, i když podíl adenokarcinomu v posledním období má vzrůstající tendenci od 3,5 % v roce 1985 na 17 % v roce 2000 a na 28 % v roce 2007, ale stále nedosahuje takového počtu jako v západní Evropě nebo v USA, kde se podíl adenokarcinomů a lokalizací v distálním jícnu pohybuje až kolem 50 %^(3,19). Výsledky naší studie potvrzují narůstající trend adenokarcinomů, kdy se postupně přibližujeme k histologickému rozdělení karcinomu jícnu jako ve vyspělých státech západní Evropy a USA.

ZÁVĚR

Výsledky naší studie potvrdily, že kouření a konzumace alkoholu mají v našich podmínkách významný vliv na vznik karcinomu jícnu, a také upozornily na narůstající výskyt adenokarcinomů jícnu.

Práce byla podpořena grantem IARC ECE/00/08.

LITERATURA

• 1. Ferlay J, Bray F, Pisani P, Parkin DM. GLOBOCAN 2002: Cancer Incidence, Mortality and Prevalence Worldwide. IARC CancerBase No. 5. version 2.0, IARCPress, Lyon, 2004. Available from: URL:www-dep.iarc.fr/.
• 2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M, et al. Český národní webovýportál epidemiologie nádorů (online). Masarykova univerzita (2005), 05. 12. 2007 (cit. 2007-12-05). Dostupný z www: URL:http://www.svod.cz.
• 3. Zemanová M, Pazdro A, Novák F, et al. Komplexní léčba karcinomu jícnu. Klinická onkologie 2005; 18(1): 5-9.
• 4. Coleman MP, Gatta G, Verdecchia A, et al. Eurocare - 3 summary: cancer survival in Europe at the end of th 20th century. AnnOncol 2003; 14 (Suppl. 5): 128.
• 5. Castellsague X, Munoz N, De Stefani E, et al. Independent and joint effects of tobacco smoking and alcohol drinking on the risk of esophageal cancer in men and women. Int J Cancer 1999; 82(5): 657-664.
• 6. Wu AH, Wan P, Bernstein L. A multiethnic population-based study of smoking, alcohol and body size risk of adenocarcinomas of the stomach and esophagus (United States). Cancer Causes Control 2001; 12(8): 721-732.
• 7. Islami F, Kamangar F, Aghcheli K, et al. Epidemiologie features of upper gastrointestinal tract cancers in Northeastern Iran. Br J Cancer 2004; 90(7): 1402-1406.
• 8. Sewram V, De Stefani E, Brennan P, Boffetta P. Mate consumption and the risk of squamous cell esophageal cancer in Uruguay. Cancer Epidemiol Biomar-kers Prev2003; 12(6): 508-513.
• 9. Hung HC, Huang MC, Lee JM, et al. Association between diet and esophageal cancer in Taiwan. J Gastroenterol Hepatol 2004; 19(6): 632-637.
• 10. Ribeiro U Jr, Posner MC, Safatle-Ribeiro AV, Reynolds JC. Risk factors for squamous cell carcinoma of the esophagus. BrJSurg 1996; 83(9): 1174-1185.
• 11. Yao PF, Li GC, Li J, et al. Evidence of human papilloma virus infection and its epidemiology in esophageal squamous cell carcinoma. World J Gastroenterol 2006; 12(9): 1352-1355.
• 12. Gammon MD, Schoenberg JB, Ahsan H, et al. Tobacco, alcohol, and socioeconomic status and adenocarcinomas of the esophagus and gastric cardia. J Natl Cancer Inst 1997; 89(17): 1277-1284.
• 13. Lindblad M, Rodriquez LA, Lagergren J. Body mass, tobacco and alcohol and risk of esophageal, gastric cardia and gastric non-cardia adenocarcinoma among men and women in nested case-control study. Cancer Causes Control 2005; 16(3): 285-294.
• 14. Samanic C, Chow WH, Gridley G, et al. Relation of body mass index to cancer risk in 362 552 Swedish men. Cancer causes Control 2006; 17(7): 901-909.
• 15. England A, Tretli S, Bjorge T. Height and body mass index in relation to esophageal cancer; 23-year follow-up of two million Norwegian men and women. Cancer Causes Control 2004; 15(8): 837-843.
• 16. Mayne ST, Navarro S. Diet, obesity and reflux in the etiology of adenocarcinomas of the esophagus and gastric cardia in humans. J Nutr 2002; 132(Suppl 11): 3467s-3470s.
• 17. van Cutsem E, Vantrappen G. Epidemiology and clinical aspects of esophageal cancer. J Beige Radiol 1991; 74(5): 365-368.
• 18. Wan JM, Xu B, Rao JY, et al. Diet habits, alcohol drinking, tobacco smoking, green tea drinking and the risk of esophageal squamous cell carcinoma in the Chinese population. Eur J Gastroenterol Hepatol 2007; 19(2): 171-176.
• 19. Curado MP, Edwards B, Shin HR, Storm H, Ferlay J, Heanue M, Boyle P. (eds). (2007). Cancer Incidence in Five Continents, Vol. IX. IARC Scientific Publications No. 160, Lyon, IARC. Available from URL: http://www-dep.iarc.fr/CI5-IX/PDF/BYHISTO/C15.pdf

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené