Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2006; 60(5): 213-214.

Minidávka kyseliny acetylsalicylové (ASA) a endoskopické změny sliznice žaludku a dvanáctníku

Petr Dítě Orcid.org  1,2, Ivo Novotný3, Magda Kunovská Orcid.org  , Hana Münzová Orcid.org  

+ Pracoviště

Souhrn

Dítě P, Novotný I, Kunovská M, Münzová H. Minidávka kyseliny acetylsalicylové (ASA) a endoskopické změny sliznice žaludku a dvanáctníku

Cíl studie: Zjistit četnost slizničních změn na žaludku a duodenu endoskopicky při podávání minidávek 100 mg kyseliny acetylsalicylové (ASA).

Materiál a metodika: Gastroskopicky bylo vyšetřeno 34 gastroenterologicky asymptomatických osob průměrného věku 64,6 roků léčených déle než měsíc dávkou 100 mg ASA z kardiologické indikace bez současného podávání jiných nesteroidních antirevmatik. Současně byl proveden test CLO.

Výsledky: Abnormální endoskopické nálezy byly pozorovány u 16 osob (47,1 %), 3krát vřed žaludku (12,6 %) a 1krát vřed duodenální (2,6 %), ostatní nálezy tvořily eroze žaludku a dvanáctníku. Průkaz Helicobacter pylori pomocí testu CLO byl pozitivní u 14 nemocných (41,2 %). 5 % vyšetřených bylo kuřáky. Vředové léze byly nalezeny u osob starších 50 let.

Závěr: Po pravidelném denním užívání 100 mg kyseliny acetylsalicylové pozorovali autoři slizniční endoskopické změny u asymptomatických osob ve 47,1 %. Léčbu minidávkami kyseliny acetylsalicylové je proto nutno uvážlivě indikovat zvláště u osob starších 50 let užívajících více léků.

Summary

Dítě P, Novotný I, Kunovská M, Münzová H. Minidosis of acetylsalicylic acid (ASA) and endoscopy changes in stomach and duodenal epithelium

Aim of the study: Assesment of epithelial changes of stomach and duodenum during administration of minidosis of 100 mg acetylsalicylic acid (ASA)

Material and methods: 34 asymptomatic cardiac patients mean age 64.6 year treated more than l month by 100 mg ASA without any other NSAID were investigated by upper GI endoscopy. Simultaneously CLO test was performed.

Results: Abnormal endoscopy epithelial changes were seen in 16 persons (47.1 %), 3 stomach ulcers (12.6 %) and 1 duodenal ulcer (2.6 %). Other changes were erosions of the stomach and duodenum. Helicobacter pylori examined by CLO test was present in 41.2 % patients. 5 % patients were smokers. Ulcers were seen in patients older than 50 years.

Conclusions: During regular daily treatment by 100 mg ASA an asymptomatic epithelial lesions of stomac and duodenum were seen in 47.1 % patients. For this reason the treatment by minidosis ASA should be carefully assesed mostly in patients over 50 years with multiple medication schedule.

Nesteroidní antiflogistika a kyselina acetylsalicylová (ASA) patří mezi nejčastěji předepisované léky. Mají vysoký terapeutický potenciál, nevýhodou je výskyt závažných komplikací, především ve vztahu k poškození sliznice gastrointestinálního traktu. ASA je neodmyslitelným lékem v primární nebo sekundární prevenci chorob kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních(1).

Obvyklé dávky kyseliny acetylsalicylové jsou v rozmezí 100 mg až 300 mg denně. Řada studií ukázala(3-5), že podávání ASA je spojeno s výskytem slizničních změn žaludku i dvanáctníku, studie Cryera et al. (6) prokázala vznik těchto změn již při dávce 10 mg denně, nebo» již tato dávka vedla k potlačení množství prostaglandinu ve sliznici žaludku. Obecně platí, že riziko slizničních lézí je přímo úměrné dávce kyseliny acetylsalicylové. Kromě toho je známo, že vznik slizničních komplikací je přímo úměrný přítomnosti tzv. rizikových faktorů, mezi které patří věk nad 70 let, vředová nemoc v anamnéze, současná léčba více než jedním nesteroidním antiflogistikem, současná medikace nesteroidními antiflogistiky se steroidy nebo antikoagulancii(3,7). Cílem naší prospektivní studie bylo posoudit změny žaludeční a dvanáctníkové sliznice u osob, které byly léčeny po dobu více než 1 měsíce minidávkou ASA, tj. 100 mg denně. Současně tyto osoby byly asymptomatické z hlediska gastrointestinálních příznaků, nikdo z hodnocených se neléčil s vředovou nemocí.

MATERIÁL A METODIKA

Endoskopické vyšetření horní části gastrointestinálního traktu bylo provedeno u 34 osob léčených déle než 1 měsíc kyselinou acetylsalicylovou v dávce 100 mg denně z kardiologické indikace. Průměrný věk vyšetřených činil 64,6 roku, věkové rozmezí bylo 36-71 let. Ze studie byly vyřazeni nemocní s vředovou nemocí v anamnéze, nemocní již dříve kyselinou acetylsalicylovou léčení, nemocní s anamnestickým údajem o poruše koagulace nebo krevním onemocněním, dále nemocní, kteří pravidelně užívali nesteroidní antiflogistika. V průběhu endoskopie byly hodnoceny na sliznici žaludku a dvanáctníku změny ve smyslu slizničních erozí nebo vředů. Více než 3 eroze byly zavzaty do hodnocení jako abnormální slizniční nález, byly odebrány vzorky na ureázový test.

VÝSLEDKY
CSGH 5/2006

Hodnocen byl soubor 34 asymptomatických osob léčených 1 měsíc dávkou 100 mg kyseliny acetylsalicylové. V souboru bylo 21 mužů a 13 žen, průměrný věk souboru činil 64,6 roku, nejmladšímu nemocnému bylo 36 a nestaršímu 71 roků. Endoskopické nálezy jsou uvedeny v tab. 1.

Helicobacter pylori byl pozitivní pomocí testu CLO (rychlý ureázový test stanovený ze vzorku slizniční biopsie) u 14 nemocných (41,2 %) z 34 vyšetřených. U osob s abnormalitami v endoskopickém nálezu byla pozitivita H. pylori pomocí testu CLO prokázána u 6 jedinců, tj. pouze u 37,3 % lézí. Lze předpokládat, že infekce H. pylori nebyla významným faktorem indukujícím slizniční léze u sledovaného souboru.

V hodnoceném souboru bylo 5 pravidelných kuřáků (14,7 %), 9 nemocných bylo kuřáky v minulosti (23,5 %) a 20 osob udávalo, že jsou nekuřáci (61,8 %).

Z tab. 2. je zřejmé, že vředové léze byly nalezeny až ve skupině osob starších 50 let. Eroze sliznice žaludku a dvanáctníku postihly osoby starší 60 let v 57,1 % nemocných z celkového počtu 12 osob.

Všichni hodnocení v souboru se léčili pro ischemickou nemoc srdeční, 3 osoby byly léčeny pro arteriální hypertenzi, ani u jednoho z hodnocených nebyl zjištěn diabetes mellitus. Nikdo neužíval nesteroidní antirevmatika.

Kromě kyseliny acetylsalicylové bylo 9 osob léčeno statiny, 3 nemocní užívali fenofibrát. Inhibitory ACE bylo léčeno 6 osob.

DISKUSE
CSGH 5/2006

Naše prospektivní otevřená studie prokázala, že endoskopické změny sliznice žaludku a dvanáctníku jsou patrné již po pravidelném používání minidávky kyseliny acetylsalicylové. V našem souboru jsme slizniční změny nalezli u 47,1 % medikovaných, což je prakticky shodný nález s četností slizničních změn ve studii publikované Nivem et al. (9). Mezi změnami převládaly slizniční eroze, které jsme nalezli u více než 30 % osob léčených kyselinou acetylsalicylovou. Vředová léze lokalizovaná v žaludečním těle byla v našem souboru nalezena u 3 osob(12), vřed v bulbu duodena byl prokázán pouze u jednoho z léčených. Jednoznačně však převládá, v souhlase s literaturou, poškození žaludeční sliznice proti lézím lokalizovaným ve dvanáctníku(6,9). Vředová léze a eroze v žaludečním těle byly v našem souboru v poměru 2:1 ve prospěch lézí žaludečních. Všechny osoby, u nichž jsme slizniční změny nalezli, byly asymptomatické, neměly v anamnéze žádné onemocnění žaludku nebo dvanáctníku. Pokud jde o věkové rozdělení, pak ve skupině osob nad 60 let jsme nalezli změny nejčastěji. Pozitivita infekce H. pylori byla dle ureázového testu v našem souboru ve 41,4 %, což je výrazně více než ve studii Niva(8), kde pozitivita činila pouze 29,1 %.

Naše nálezy podporují závěry jiných autorů(1,3,8), že terapie kyselinou acetylsalicylovou musí být skutečně uvážlivě indikována, nebo» i tzv. minidávky léku u osob zcela asymptomatických indukují významné slizniční změny. Současně naše nálezy podporují ty názory, které upozorňují na významné zvýšení rizika vzniku gastropatií z nesteroidních antirevmatik v případě, že nemocnému jsou doporučena dvě a více nesteroidní antirevmatika(14,15). Není vzácností, že z indikace kardiologické a následně z indikace revmatologické jsou starším osobám doporučeny kombinace těchto léků. V této souvislosti je třeba znovu zdůraznit, že především starším osobám nad 60 let, i když nemají rizikový faktor vředové nemoci v anamnéze, je spolu s nesteroidním antirevmatikem indikované podat léky s protektivním slizničním efektem, např. supresory žaludeční kyseliny solné, na prvém místě inhibitory protonové pumpy(10-13).

Literatura

  • 1. Aspirin Myocarcial Infarction Study Research Group: a randomized, controlled trial of aspirin in patients recovered from myocardial infarction. JAMA 1980; 243: 661-669.
  • 2. Slattery J, Warlow CP, Shorrock CJ, et al. Risk of gastrointestinal bleeding during secondary prevention of vascular events with aspirin - analysis of gastrointestinal bleeding during the UK-TIA trial. Gut 1995; 37: 509-511.
  • 3. Lanas A, Bajador E, Serrano P, et al. Nitrovasodilators, low-dose aspirin, other nonsteroidal anti-inflammatory drugs, and the risk of upper gastrointestinal bleeding. N Engl J Med 2000; 348: 834-839.
  • 4. Kelly JP, Kaufman DW, Jurgelon JM, et al. Risk of aspirin associated major upper-gastrointestinal bleeding with enteric-coated or buffered product. Lancet 1996; 348: 1413-1416.
  • 5. Cryer B, Luk G, Feldman M. Effects of very low doses of aspirin on gastric, duodenal and rectal prostaglandins and mucosal injury. Gastroenterology 1995; 108: A77.
  • 6. Cryer B. Nonsteroidal anti-inflammatory drug injury. In: Sleisenger & Fordtran, Gastrointestinal and liver disease. Philadelphia: W. B. Saunders 2002: 408-430.
  • 7. Feldman M, Shewmake K, Cryer B. Time course inhibition of gastric and platelet COX activity by acetylsalicylic acid in humans. Am J Physiol Gastrointest Liver Physiol 2000; 279: G1113-G1120.
  • 8. Niv Y, Battler A, Abuksis G, et al. Endoscopy in asymptomatic minidose aspirin consumers. Dig Dis Sci 2005; 50(1): 78-80.
  • 9. Singh G, Triadafilopoulos G. Epidemiology of NSAID-induced GI complications. J Rheumatol 1999; 26(Suppl 26): 18-24.
  • 10. Singh G, Ramey DR. NSAID induced gastrointestinal complications: The ARAMIS perspective. J Rheumatol 1998; 25: 8-46.
  • 11. Silverstein FE, Graham DY, Senior JR, et al. Misoprostol reduces serious gastrointestinal complications in patients with rheumatoid arthritis receiving nonsteroidal anti-inflammatory drugs: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Ann Intern Med 1995; 123: 241-249.
  • 12. Yeomans ND, Tullasay Z, Juhasz L. A comparison of omeprazole with ranitidine for ulcers associated with nonsteroidal antiinflammatory drugs. N Engl J Med 1998; 338: 719-726.
  • 13. Hawkey CJ, Karrasch JA, Szczepanski L. Omeprazole compared with misoprostol for ulcers associated with nonsteroidal antiinflammatory drugs. N Engl J Med 1998; 338: 727-734.
  • 14. Rodrigues LAG, Jick H. Risk of upper gastrointestinal bleeding and perforation associated with individual nonsteroidal antiinflammatory drugs. Lancet 1994; 343: 769-772.
  • 15. Gabriel SE, Jaakkimainen L, Bombardier C. Risk for serious gastrointestinal complications related to use of nonsteroidal antiinflammatory drugs. Ann Intern Med 1991; 115: 787-796.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test