Gastroenterologie
a hepatologie

Mechanizmy vzniku motorických a evakuačních poruch při gastroezofageální refluxní chorobě se souběžnou obezitou

Aleksey Oparin¹, Daria Kornienko¹

+ Pracoviště
¹ Kharkiv Medical Academy of Postgraduate Education, Kharkiv, Ukraine

Souhrn

Úvod: Gastroezofageální refluxní choroba (GERD – gastroesophageal reflux disease) je celosvětově na vzestupu. Výskyt se souběžnou obezitou značně komplikuje léčbu a zvyšuje riziko dalších komplikací. Cíl: Cílem zkoumání je studium mechanizmů vzniku motorických a evakuačních poruch při GERD se souběžnou obezitou u osob v mladém věku. Materiály a metody: Bylo vyšetřeno 105 nemocných s neerozivní formou GERD, z nichž 50 trpělo GERD bez souběžné patologie a 55 GERD se souběžnou obezitou. Kromě standardních metod diagnostiky byly u nemocných sledovány i další ukazatele, konkrétně hladina visfatinu a adiponektinu, ultrazvukový nález, ukazatele stavu nervového systému a výsledky dotazníků hodnocení kvality života. Výsledky a diskuze: U pacientů s GERD se souběžnou obezitou byly pozorovány poruchy sympatického nervového systému, výrazné zvýšení hladiny visfatinu, pokles hladiny adiponektinu, poruchy motorické a evakuační funkce jícnu a nižší hodnoty indexu kvality života. U pacientů s izolovanou GERD byly pozorovány poruchy parasympatického nervového systému, výrazné zvýšení ukazatelů agresivity žaludeční šťávy a snížený index kvality života. Závěry: Získané výsledky ukazují rozdílné mechanizmy vedoucí k narušení činnosti dolního jícnového svěrače. U nemocných s GERD se souběžnou obezitou se projevil chronický zánětlivý proces v tukové tkáni, který vede ke snížení hladiny protektivního adipokinu (adiponektinu) a ke zvyšování hladiny zánětlivého adipokinu (visfatinu). U nemocných s izolovanou GERD se tyto procesy vyskytují v důsledku převládaní tonu parasympatického nervového systému a zvýšení agresivity žaludeční šťávy.

Klíčová slova

adipokiny, obezita, refluxní choroba, viscerální tukové tkáně

Celý článek je dostupný po přepnutí na anglickou verzi webové stránky (v pravém horním rohu).

Literatura

1. Anand G, Katz PO. Gastroesophageal reflux disease and obesity. Gastroenterol Clin North Am 2010; 39(1): 39–46. doi: 10.1016/ j.gtc.2009.12.002.
2. Boeckxstaens G, El-Serag HB, Smout AJ et al. Republished: symptomatic reflux disease: the present, the past and the future. Postgrad Med J 2015; 91(1071): 46–54. doi: 10.1136/ postgradmedj-2013-306393rep.
3. Castell DO, Singh ER. Dysphagia and gastroesophageal reflux disease. Vela// Practical manual of gastroesophageal reflux disease 2013: 239–252. doi: 10.1002/9781118444788.ch14.
4. Khan A, Kim A, Sanossian C. Impact of obesity treatment on gastroesophageal reflux disease. World J Gastroenterol 2016; 22(4): 1627–1638. doi: 10.3748/ wjg.v22.i4.1627.
5. Sands BE, Cohen LB. Gastroesophageal reflux disease. Mount Sinai expert guides gastroenterology 2014: 99–110. doi:10.1002/ 9781118932759.ch10.
6. Grande M, Villa M, Cadeddu F. Esophageal motility and gastroesophageal reflux.Gastroesophageal Reflux Disease. InTech 2012: 186.
7. Eusebi LH, Fuccio L, Bazzoli F. The role of obesity in gastroesophageal reflux disease and Barrett’s esophagus. Dig Dis 2012; 30(2): 154–157. doi: 10.1159/ 000336668.
8. de Vries DR, von Herwaarden MA, Smout AJ et al. Gastroesophageal pressure gradients in gastroesophageal reflux disease: relations with hiatal hernia, body mass index, and esophageal acid exposure.Am J Gastroenterol 2008; 103(6): 1349–1354. doi: 10.1111/ j.1572-0241.2008.01909.x.
9. Wu YW, Tseng PH, Lee YC et al. Association of esophageal inflammation, obesity and gastroesophageal reflux disease: from FDG PET/ CT perspective. PLoS ONE 2014; 9(3): e92001. doi: 10.1371/ journal.pone.0092001.
10. Friedenberg F. Obesity and gastroesophageal reflux disease. Richter/ The Esophagus 2012: 610–619. doi: 10.1002/9781444346220.ch33.
11. Du J, Ye XH, Li Q et al. Genetic variants in the ADIPOQ gene and the risk of metabolic syndrome: a case-control study of a Chinese han population. Ann Hum Genet 2012; 76(2): 101–109.
12. Falk GW. Obesity and gastroesophageal reflux disease: another piece of the puzzle. Gastroenterology 2008; 134(5): 1620–1622. doi: 10.1053/ j.gastro.2008.03.061.
13. Vakil N, van Zanten SV, Kahrilas P et al. The Montreal definition and classification of gastroesophageal reflux disease:a global evidence-based consensus. Am J Gastroenterol 2006; 101(8):1900–1920.
14. Jonasson C, Wernersson B, Hoff DA et al. Validation of the GerdQ questionnaire for the diagnosis of gastro-oesophageal reflux disease. Aliment Pharmacol Ther 2013; 37(5): 564–572. doi: 10.1111/ apt.12204.