Faktory ovlivňující přijetí a uveřejnění příspěvků týkajících se endoskopického výzkumu, které byly původně prezentovány jako souhrny
Zdeněk Mařatka Orcid.org
+ Pracoviště
Faktory ovlivňující přijetí a uveřejnění příspěvků týkajících se endoskopického výzkumu, které byly původně prezentovány jako souhrny
Eloubeidi MA, Wade SB, Provenzale D. Factors associated with acceptance and full publication of GI endoscopic research originally published in abstract form. Gastrointest Endoscopy 2001; 53: 275-282.
Sivak MV. Abstract thoughts. Gastrointest Endoscopy 2001; 53: 389-392.
Je známou skutečností, že mnoho souhrnů přihlášených k prezentaci na vědeckých sjezdech není později uveřejněno in extenso. Autoři si vzali za úkol objasnit okolnosti tohoto jevu a zjistit skutečný stav na konkretním příkladu výročního kongresu Americké společnosti pro gastrointestinální endoskopii v květnu 1994. Ze 461 přihlášených příspěvků bylo přijato 55 %, ale jen 25 % z nich bylo později uveřejněno in extenso. Přijatých příspěvků od amerických autorů bylo poměrně méně než od autorů mimo USA. Jen 33 % uveřejněných příspěvků mělo podobný obsah jako původní souhrn, naopak 45 % obsahovalo údaje, které se s ním neshodovaly.
Příčiny, proč tak málo přihlášených prací je později uveřejněno a proč jejich závěry nesouhlasí s původním souhrnem, nejsou jasné a uvažuje se zvláště o těchto: přednesené práce nebyly k publikaci redakcemi časopisů přijaty, některé jsou dosud neukončeny nebo v recenzním řízení (4 roky po kongresu?), autoři nemají zájem na publikaci např. pro změnu pracoviště nebo vyčerpání finančních prostředků, studie byly z různých důvodů přerušeny a neukončeny, podmínky pro publikaci jsou v USA poměrně těžší než jinde(?).
V redakčním komentáři Sivak prohlašuje, že tato data jsou alarmující a informuje o postupu při výběru příspěvků k přijetí na uvedeném kongresu. Ačkoli skoro polovina příspěvků byla ohlášena jako studie prospektivní, méně než 10 % bylo randomizovaných a méně než čtvrtina poskytovala významné výsledky. Už to ukazuje na jistou ledabylost při přihlašování příspěvků na významný kongres. Když tak málo z přednesených příspěvků je publikováno in extenso, je otázka, jakou cenu má příspěvek přednesený na kongresu, jestliže autor nestojí o to, aby byl uveřejněn nebo jej v publikaci významně změní. Upozorňuje na fakt, že uveřejněné souhrny jsou se zájmem sledovány a nové poznatky využívány lékaři v praxi. Výsledky této studie vrhají špatné světlo na jejich validitu a jsou varováním, aby nebyly nekriticky přijímány.
Komentář
Autoři původní práce i redakčního komentáře uvádějí řadu důvodů k vysvětlení překvapujících závěrů studie, které je však mohou vysvětlovat jen částečně. Připojil bych důvod, který pokládám za významný a který se zakládá na rozdílu v motivaci autora k publikaci vědecké práce a k vystoupení na kongresu. Podnětem k publikaci je snaha sdělit odborné veřejnosti výsledky výzkumu a získat profesionální kvalifikaci. Podnětem pro přihlášení souhrnu k prezentaci na odborné akci je přání účastnit se kongresu, což je žádoucí z důvodů odborných i společenských a bývá spojeno s řadou výhod. Přijetí příspěvku k prezentaci poskytuje možnost veřejně se uplatnit, získat podněty z diskuse, ale bývá i podmínkou pro udělení podpory k účasti. Jinými slovy - hlavním důvodem nebývá snaha sdělit výsledky, nýbrž účastnit se akce. Na rozdíl od práce, která se nabídne k publikaci teprve v okamžiku, kdy je ukončena a většinou ověřena kritickým hodnocením nezávislých expertů, se souhrn práce k prezentaci na akci musí dodat v termínu stanoveném kongresem, kdy výzkum dosud není ukončen a leckdy ani není jisté, stojí-li výsledky za zveřejnění. Souhrn lze formulovat tak, že se nehotovost nebo nevýznamnost nepozná, je příliš stručný a jeho přijetí záleží více na rutině a šikovnosti autora než na hodnotě práce. Je-li přijat, ukáže se dodatečně, že nestojí za publikaci a že jen splnil význam umožnit autorovi účast na kongresu. Takové příspěvky se objevují tedy na přednáškách i na posterech, ale nejsou později publikovány in extenso nebo jsou publikovány s rozdílnými výsledky. Lze tedy souhlasit s redakčním komentářem, který problematizuje hodnověrnost příspěvků přednesených na odborných akcích a vyzývá k opatrnosti při jejich přijímání do praxe.
Zdeněk Mařatka
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené