Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2020; 74(6): 469–480. doi: 10.48095/ccgh2020469.

Eozinofilní ezofagitida – 10 let zkušeností pěti českých pediatrických endoskopických center

Jakub Pecl1, Eva Karásková2, Lumír Kunovský3,4, František Jimramovský Orcid.org  1, Helena Schneiderová1, Tereza Pinkasová1, Markéta Veverková1, Martin Jouza1, Eliška Hloušková1, Kateřina Bajerová1, Vendula Látalová2, Mária Véghová-Velgáňová2, Miloš Geryk2, Astrid Šuláková5, Lenka Ťoukálková6, Damjan Jakšič6, Martin Zimen7, Marta Ježová3, Milan Urík8, Markéta Wiesnerová9, Petr Jabandžiev1

+ Pracoviště

Souhrn

Úvod:

Eozinofilní ezofagitida (EoE) je chronické progresivní zánětlivé onemocnění jícnu charakterizované lokální eozinofilní infiltrací doprovázenou příznaky dysfunkce jícnu. Cílem této studie bylo charakterizovat rysy regionálně diagnostikovaných případů EoE a popsat lokální strategie léčby.


Metody:

V observační studii byla retrospektivně analyzována data dětských pacientů s histologicky prokázanou EoE v některém z pěti dětských endoskopických center. Tato analýza se zaměřila na obecné charakteristiky pacientů (věk, pohlaví, příznaky) a jejich možnou souvislost s trváním symptomatického onemocnění do stanovení dia gnózy. U pacientů byly dále analyzovány demografické parametry, klinické příznaky, laboratorní, endoskopické a histopatologické nálezy a použití různých modalit léčby.


Výsledky:

Od ledna 2010 do září 2020 bylo zaznamenáno 33 nových případů EoE. Silná vazba EoE na mužské pohlaví byla v souladu s výsledky dříve publikovaných studií (81,8 %). Ačkoliv medián věku pacientů v době prvních příznaků byl 7 let, medián věku v době stanovení dia gnózy byl téměř 13 let. Nejčastěji referovaným symptomem byly refluxní příznaky obecně (39,4 %), následované zvracením (36,4 %) a dysfagií (33,3 %). Stanovení senzibilizace proti různým potravinovým alergenům bylo provedeno u 23 (69,7 %) pacientů s EoE. Z těchto pacientů byla u 17 (51,5 % vyšetřovaných) prokázána senzibilizace na ně kte rý z potravinových alergenů. Téměř polovina pacientů (48,5 %) byla vyšetřována stanovením specifických IgE a pouze u 2 pacientů (6,1 %) bylo provedeno vyšetření kožními prick testy. Alergická komorbidita byla zjištěna u 75,8 % pacientů, nejčastěji to bylo bronchiální astma a alergická rinokonjunktivitida (45,5 %; resp. 42,2 %). U více než dvou třetin pacientů prokázala dia gnostická endoskopie abnormální makroskopické nálezy (69,7 %), nejčastěji podélné rýhy a bílé exsudáty. Nejčastěji zvoleným způsobem léčby byly inhibitory protonové pumpy (93,9 %), následované eliminační dietou (75,8 %) a podáváním kortikosteroidů (63,6 %). Naprostá většina pacientů léčených kortikosteroidy byla léčena topickými formami (90,9 %).


Závěr:

Jedná se o první retrospektivní studii u pediatrických pacientů s EoE v České republice. U pacientů s EoE byly prokázány velmi podobné charakteristiky jako v dříve publikovaných zahraničních pracích. Dlouhodobě sbíraná prospektivní data v národním registru EoE pacientů České republiky by významně napomohla v dalším získávání znalostí o tomto onemocnění.

Klíčová slova

eosinophilic esophagitis, children, pediatrics, endoscopy


Článek je v angličtině, prosím přepněte do originální verze.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Lucendo AJ, Molina-Infante J, Arias Á et al. Guidelines on eosinophilic esophagitis: evidence-based statements and recommendations for dia gnosis and management in children and adults. United European Gastroenterol J 2017; 5 (3): 335–358. doi: 10.1177/2050640616689 525.

2. Dellon ES, Hirano I. Epidemiology and natural history of eosinophilic esophagitis. Gastroenterology 2018; 154 (2): 319–332.e3. doi: 10.1053/j.gastro.2017.06.067.

3. Capucilli P, Cianferoni A, Grundmeier RW et al. Comparison of comorbid dia gnoses in children with and without eosinophilic esophagitis in a large population. Ann Allergy Asthma Immunol 2018; 121 (6): 711–716. doi: 10.1016/j.anai.2018.08.022.

4. Jensen ET, Hoffman K, Shaheen NJ et al. Esophageal eosinophilia is increased in rural areas with low population density: results from a national pathology database. Am J Gastroenterol 2014; 109 (5): 668–675. doi: 10.1038/ajg.2014.47.

5. Jensen ET, Kappelman MD, Kim HP et al. Early life exposures as risk factors for pediatric eosinophilic esophagitis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2013; 57 (1): 67–71. doi: 10.1097/MPG.0b013e318290d15a.

6. Kubo A, Nagao K, Amagai M. Epidermal bar rier dysfunction and cutaneous sensitization in atopic diseases. J Clin Invest 2012; 122 (2): 440–447. doi: 10.1172/JCI57416.

7. Ziegler SF. The role of thymic stromal lymphopoietin (TSLP) in allergic disorders. Curr Opin Immunol 2010; 22 (6): 795–799. doi: 10.1016/j.coi.2010.10.020.

8. Aceves SS, Newbury RO, Chen D et al. Resolution of remodeling in eosinophilic esophagitis correlates with epithelial response to topical corticosteroids. Allergy 2010; 65 (1): 109–116. doi: 10.1111/j.1398-9995.2009.02142.x.

9. Davis BP, Rothenberg ME. Mechanisms of disease of eosinophilic esophagitis. Annu Rev Pathol 2016; 11: 365–393. doi: 10.1146/annurev-pathol-012615-044241.

10. Akei HS, Brandt EB, Mishra A et al. Epicutaneous aeroallergen exposure induces systemic TH2 immunity that predisposes to allergic nasal responses. J Allergy Clin Immunol 2006; 118 (1): 62–69. doi: 10.1016/j.jaci.2006.04.046.

11. Rocha R, Vitor AB, Trindade E et al. Omalizumab in the treatment of eosinophilic esophagitis and food allergy. Eur J Pediatr 2011; 170 (11): 1471–1474. doi: 10.1007/s00431-011- 1540-4.

12. Clayton F, Fang JC, Gleich GJ et al. Eosinophilic esophagitis in adults is associated with IgG4 and not mediated by IgE. Gastroenterology 2014; 147 (3): 602–609. doi: 10.1053/j.gastro.2014.05.036.

13. Gonsalves N, Yang GY, Doerfler B et al. Elimination diet effectively treats eosinophilic esophagitis in adults; food reintroduction identifies causative factors. Gastroenterology 2012; 142 (7): 1451–1459.e1. doi: 10.1053/j.gastro.2012.03.001.

14. Hong S, Vogel NM. Food allergy and eosinophilic esophagitis: learning what to avoid. Cleve Clin J Med 2010; 77 (1): 51–59. doi: 10.3949/ccjm.77a.09018.

15. Sampson HA. Utility of food-specific IgE concentrations in predicting symptomatic food allergy. J Allergy Clin Immunol 2001; 107 (5): 891–896. doi: 10.1067/mai.2001.114708.

16. Hill DA, Dudley JW, Spergel JM. The prevalence of eosinophilic esophagitis in pediatric patients with IgE-mediated food allergy. J Allergy Clin Immunol Pract 2017; 5 (2): 369–375. doi: 10.1016/j.jaip.2016.11.020.

17. van Rhijn BD, van Ree R, Versteeg SA et al. Birch pollen sensitization with cross-reactivity to food allergens predominates in adults with eosinophilic esophagitis. Allergy 2013; 68 (11): 1475–1481. doi: 10.1111/all.12257.

18. Dauer EH, Freese DK, El‐Youssef M et al. Clinical characteristics of eosinophilic esophagitis in children. Ann Otol Rhinol Laryngol 2005; 114 (11): 827–833. doi: 10.1177/000348940511401103.

19. Liacouras CA, Spergel J, Gober LM. Eosinophilic esophagitis: clinical presentation in children. Gastroenterol Clin North Am 2014; 43 (2): 219–229. doi: 10.1016/j.gtc.2014.02.012.

20. Spergel JM, Brown-Whitehorn TF, Beausoleil JL et al. 14 years of eosinophilic esophagitis: clinical features and prognosis. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2009; 48 (1): 30–36. doi: 10.1097/MPG.0b013e3181788282.

21. Ristic N, Jankovic R, Dragutinovic N et. al. Dia gnosis of eosinophilic esophagitis in children: a serbian single-center experience from 2010 to 2017. Med Princ Pract 2019; 28 (5): 449–456. doi: 10.1159/000499657.

22. Eroglu Y, Lu H, Terry A et al. Pediatric eosinophilic esophagitis: single-center experience in northwestern USA. Pediatr Int 2009; 51 (5): 612–616. doi: 10.1111/j.1442-200X.2008.02796.

23. Gonsalves N. Distinct features in the clinical presentations of eosinophilic esophagitis in children and adults: is this the same disease? Dig Dis 2014; 32 (12): 89–92. doi: 10.1159/000357078.

24. Roberts AJ, Day AS, Sinclair J et al. Paediatric eosinophilic oesophagitis in New Zealand: a 3-year prospective study. J Paediatr Child Health 2020. In press. doi: 10.1111/jpc.15183.

25. Lipka S, Kumar A, Richter JE. Impact of dia gnostic delay and other risk factors on eosinophilic esophagitis phenotype and esophageal diameter. J Clin Gastroenterol 2016; 50 (2): 134–140. doi: 10.1097/MCG.0000000000000297.

26. Hirano I, Chan ES, Rank MA et al. AGA institute and the joint task force on allergy-immunology practice parameters clinical guidelines for the management of eosinophilic esophagitis. Ann Allergy Asthma Immunol 2020; 124 (5): 416–423. doi: 10.1016/j.anai.2020.03.020.

27. Mikoviny Kajzrlíková I, Vítek P. Eozinofilní ezofagitida – současný pohled na dia gnostiku a léčbu. Gastroent Hepatol 2020; 74 (3): 228–232. doi: 10.14735/amgh2020228.

28. Papadopoulou A, Dias JA. Eosinophilic esophagitis: an emerging disease in childhood – review of dia gnostic and management strategies. Front Pediatr 2014; 2: 129. doi: 10.3389/fped.2014.00129.

29. Mikoviny Kajzrlíkova I. Jorveza® – očekávaný preparát k léčbě eozinofilní ezofagitidy. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 357–359. doi: 10.14735/amgh2020357.

30. Arias A, González-Cervera J, Tenias JM et al. Efficacy of dietary interventions for inducing histologic remission in patients with eosinophilic esophagitis: a systematic review and meta-analysis. Gastroenterology 2014; 146 (7): 1639–1648. doi: 10.1053/j.gastro.2014.02.006.

31. Hirano I, Furuta GT. Approaches and challenges to management of pediatric and adult patients with eosinophilic esophagitis, Gastroenterology 2020; 158 (4): 840–851. doi: 10.1053/ j.gastro.2019.09.052.

32. Molina-Infante J, Arias A, Barrio J et al. Four-food group elimination diet for adult eosinophilic esophagitis: a prospective multicenter study. J Allergy Clin Immunol 2014; 134 (5): 1093–1099.e1. doi: 10.1016/j.jaci.2014.07.023.


Kreditovaný autodidaktický test