Anonymous User
Login / Registration

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2005; 59(6): 313.

Životní jubileum doc. MUDr. Jaroslava Šetky, CSc.

Milan Lukáš Orcid.org  1

+ Affiliation

Dne 20. srpna 1925 se v Jindřichově Hradci v rodině právníka narodil jeden z nejvýznamnějších představitelů oboru šedesátých až osmdesátých let minulého století, doc. MUDr. Jaroslav Šetka, CSc. Pro střední a starší generaci lékařů by nebylo nutné jeho osobnost a dílo nikterak představovat. Pro mladší generaci gastroenterologů je však doba jeho aktivního působení již značně vzdálena, proto bych chtěl krátce rekapitulovat jeho profesní dráhu.

Šetkův odborný zájem o gastroenterologii byl nepochybně spojen se setkáním s doc. Mařatkou koncem čtyřicátých let na II. interní klinice prof. Vančury v Praze. Mařatka ho svou osobností, přístupem k medicíně a svým dílem tak oslnil, že ho ovlivnil na celý život. Po ukončení studií na lékařské fakultě v Praze počátkem padesátých let minulého století nebylo pro nestraníky na klinických pracovištích žádné místo. Proto v roce 1952 nastoupil na interním oddělení v Táboře, kde jeho další vývoj ovlivnil primář Marian Jelínek. I když působil na periferii, díky porozumění primáře se mu kontakty s klinickým pracovištěm a doc. Mařatkou podařilo udržet. V roce 1956 byl doc. Mařatka donucen k odchodu z II. interní kliniky a jeho uvolněné místo získal v roce 1957 dr. Šetka. Od počátku svého působení na II. interní klinice se věnoval především chorobám jícnu a onemocnění tlustého střeva. Není divu, že jako Mařatkův žák a pokračovatel se věnoval především problematice idiopatických střevních zánětů. V roce 1967 předložil habilitační práci, monografii "Onemocnění jícnu v internistické a gastroenterologické praxi", která svou koncepcí, hloubkou a způsobem zpracování předčila většinu soudobých monografií nejméně o jednu generaci. V sedmdesátých a osmdesátých letech proslul jako náš nejvýznamnější ezofagolog a přední odborník na střevní záněty. V roce 1985 přešel z II. interní kliniky na Fakultní polikliniku v Klimentské ulici v Praze, kde založil gastroenterologické oddělení, které již koncem osmdesátých let patřilo mezi špičková československá gastroenterologická pracoviště. Po dobu pěti let zastával funkci krajského odborníka a pořádal pravidelné semináře, které se záhy staly vyhledávaným místem setkání odborníků, a to nejen ze Středočeského kraje.

Doc. Šetka byl nejen uznávaným expertem, ale také vynikajícím lékařem, který byl nadán mimořádnou pečlivostí, citlivostí a etickým přístupem k nemocným. Byl oblíbeným učitelem, který měl krásné přednášky, jež byly obohaceny osobním prožitkem a nesmírnými vlastními zkušenostmi. V retrospektivním pohledu a hodnocení byl však Šetka především mimořádným člověkem. Právě ve smutné době normalizace v sedmdesátých letech si udržel naprosto čistý štít. Jeho moudrost, nadhled a veliká pokora, kterými byl obdařen, se projevila především v tom, že ačkoliv převyšoval "o hlavu" své vrstevníky po odborné stránce, přesto akceptoval s pokorou limity, které jako nestraník a morálně nepokřivený člověk nemohl překročit, a to jak v profesní pozici na klinice, tak i v odborných společnostech. Bohužel v době, kdy mohl po odborné stránce i díky jazykové vybavenosti (mluvil aktivně čtyřmi jazyky) vystupovat na mezinárodních fórech, jako nestraník v komunistickém režimu nesměl na většinu zahraničních kongresů vycestovat.

V roce 1990, v šedesáti pěti letech, na vrcholu odborných sil, odešel do důchodu. Jeho již zmíněná pokora a možná i hrdost mu nedovolila, aby stál mladším kolegům v cestě a umožnil mladší generaci naskočit do rozjíždějícího se vlaku nové gastroenterologie ve svobodné společnosti. Až do roku 1999 byl však stále aktivní, docházel na odborné semináře a nezištně pomáhal při přípravě publikací. Neustále studoval odbornou literaturu, takže koncem devadesátých let byl stále "up-to-date". Angažoval se navíc i při vytváření centrální etické komise.

V roce 1999 prodělal těžkou mozkovou příhodu s poškozením fatických funkcí. V tomto okamžiku skončil jeden a začal druhý život doc. MUDr. Jaroslava Šetky, CSc. Díky neuvěřitelné péči jeho laskavé manželky, paní Olgy Šetkové, se mohla projevit druhá strana jeho osobnosti, totiž statečnost. Během několika dalších let se nejprve po úpravě hybnosti musel znovu učit psát a číst tak, že v současné době je již schopen číst běžnou beletrii a je plně samostatný. Bohužel ty čtyři zbývající jazyky, kterými kdysi vládl, se už asi naučit nestihne, ale při jeho píli, nasazení, cílevědomosti a především díky péči a zázemí, které mu jeho milovaná Olinka vytvořila, kdo ví.

Milan Lukáš

To read this article in full, please register for free on this website.

Benefits for subscribers

Benefits for logged users

Credited self-teaching test