Anonymous User
Login / Registration

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(3): 117-118.

Jubilant profesor Bohumil Fixa

Jan Bureš Orcid.org  1

+ Affiliation

V těchto dnech se dožívá životního jubilea prof. MUDr. Bohumil Fixa, DrSc., jeden z nejvýznamnějších českých a evropských gastroenterologů. Profesor Fixa se narodil 18. června 1929 ve Výsoníně. Promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové v roce 1953 a celý svůj profesionální život spojil s 2. interní klinikou Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Prof. Vilo Jurkovič, tehdejší přednosta 2. interní kliniky, orientoval mladého dr. Fixu na gastroenterologii (1958) a vytvořil optimální podmínky pro jeho rychlý profesionální růst medicínský i vědecký. Dr. Fixa získal v krátké době titul kandidáta věd (1963), složil atestaci 2. stupně z interny (1967) a jako 38letý habilitoval (1967). Sovětská okupace Československa a represivní normalizační období postihly také B. Fixu a na mnoho let zbrzdily jeho další profesionální kariéru. Teprve po dlouhých 15 letech mu bylo umožněno obhájit doktorskou práci a získat velký doktorát (DrSc., 1983). Profesorem vnitřního lékařství byl B. Fixa jmenován až po pádu komunistického režimu (1990).

CSGH 3/2009

V roce 1958 začal dr. Fixa budovat v rámci 2. interní kliniky nové, moderně koncipované gastroenterologické oddělení. Rychle zavedl všechny diagnostické a terapeutické metody a pracoviště se pod jeho vedením záhy zařadilo mezi nejlepší v zemi. Byl průkopníkem funkčních testů žaludečních, pankreatických, tenkostřevních i jaterních, vybudoval nové endoskopické pracoviště, zavedl používání Woodovy sondy či Crosbyho kapsle a jako první v Československu provedl jaterní biopsii Menghiniho jehlou (1961), kterou mu osobně prof. Menghini věnoval jako dar.

V letech 1967-1969 strávil 14 měsíců v Hamburgu-Eppendorfu, kde spolu s prof. Krentzem a prof. Thielem pracoval na problematice imunologie chronické gastritidy. V roce 1969 navštívil ještě pracoviště prof. Glasse (New York Medical College), ale poté z důvodů politické represe již nemohl přijmout opakovaná pozvání k dlouhodobým stážím ve Spojených státech amerických (New York Medical College; Stanford University). Na konci 70. let minulého století navázal těsnou výzkumnou spolupráci při studiu idiopatických střevních zánětů s profesorem Thayerem (Brown University, Providence). Jako hostující profesor pracoval na problematice sukralfátu u vředové choroby na pracovišti prof. Hollandera (University of California; 1979), později byl pozván jako hostující profesor do USA (Texas A & M University;1988) a Portugalska (Univerzita v Coimbře; 1989). V roce 1994 pracoval tři měsíce ve Spolkové republice Německo (Univerzita v Bonnu) spolu s prof. Malfertheinerem na imunologické problematice infekce Helicobacter pylori.

Publikační aktivita prof. Fixy je úctyhodná. Publikoval 5 monografií, napsal mnoho kapitol do řady učebnic a monografií, uveřejnil více než 400 původních prací a přednesl více než 500 přednášek. Byl hlavním řešitelem 15 grantů a spoluřešitelem mnoha výzkumných projektů, grantů a klinických studií. Jako jeden příklad z mnoha připomeňme alespoň mezinárodní multicentrickou studii Eurohepygast, na jejíž přípravě a realizaci se aktivně podílel (ukončena byla v roce 2003).

Výzkumný a vědecký zájem prof. Fixy je mimořádně široký a komplexní, zahrnuje jak práci experimentální, tak klinickou, a to nejen z gastroenterologie, ale také z imunologie, diabetologie a dalších oblastí. Zabýval se na špičkové úrovni výzkumem chronické gastritidy, infekce Helicobacter pylori, idiopatických střevních zánětů, kolorektálního karcinomu, hepatorenálního syndromu, hemochromatózy a řady dalších témat. Na konci 70. let byl průkopníkem plasmaferézy a hemoperfuze u primární biliární cirhózy a Crohnovy choroby a erytrocytaferezy u hemochromatózy. Profesor Fixa na 2. interní klinice také vybudoval moderní imunologickou laboratoř a položil tak základ dnešního Ústavu klinické imunologie a alergologie. Studoval transplantační imunologii u transplantace ledvin a imunologii stárnutí. Na počátku 80. let inicioval řadu imunologických studií v kardiologii, nefrologii, dermatologii, stomatologii, neurologii a gynekologii. Chronické gastritidě se prof. Fixa soustavně věnuje od roku 1962. Již od svých časných vědeckých projektů (1963) je přesvědčen, že není žádný kauzální vztah mezi dyspepsií a chronickou aktivní gastritidou. Toto své přesvědčení podpořil výsledky celé řady originálních studií. Vědecké práce o chronické gastritidě byly publikovány v řadě zahraničních časopisů, např. Gastroenterologia (1964; 1966), Pathol Microbiol (1967), Scand J Gastroenterol (1967; 1972), Med Klin (1968; 1969 a 1970), Leber Magen Darm (1975), Acta Hepato-Gastroenterol (1979) a dalších. Prof. Fixa jako první prokázal podíl buněčné imunity v patogeneze atrofické gastritidy u perniciózní anémie (Med Experiment 1969). Jeho práce o morfologii žaludeční sliznice a žaludeční sekreci u diabetu (Acta Med Scand 1964; Am J Dig Dis 1964) byly opakovaně citovány v několika vydáních prestižní učebnice Joslin’s Diabetes Mellitus. Z řady experimentálních studií je třeba připomenout alespoň úspěšný transfer autoimunitní gastritidy lymfocyty z ductus thoracicus zdravým neimunizovaným experimentálním psům (Modern Gastroenterology, Schattauer Verlag, Stuttgart, 1969). Profesor Fixa také jasně prokázal, že chronická atrofická gastritida je prekancerózou (1985). A konečně ve výčtu publikací věnovaných gastritidě je třeba připomenout práci o specifické buněčné imunitní odpovědi u aktivní gastritidy vyvolané baktérií Helicobacter pylori (Hepato-Gastroenterology 1990).

Prof. Fixa studoval řadu imunologických aspektů u idiopatických střevních zánětů, např. zkříženou antigenicitu Escherichia coli O14 a sliznice tlustého střeva (Scand J Gastroenterol 1974) a upozornil na možnost využití sérového lyzozymu v diferenciální diagnostice idiopatických střevních zánětů a funkční dyspepsie (Scand J Gastroenterol 1983). Intenzivně se věnoval výzkumu možné role Mycobacterium paratuberculosis u Crohnovy choroby (World Congress of Gastroenterology, Los Angeles, 1994) a upozornil na zajímavou odlišnost v kožní odpovídavosti na antigenní stimulaci u pacientů s idiopa tickými střevními záněty ve Spojených státech amerických a v Československu (Amer J Dig Dis 1978). Prof. Fixa byl jedním z průkopníků screeningu kolorektálního karcinomu u nás (1981). V rozsáhlé práci prokázal, že cholecystektomie není rizikovým faktorem pro vznik kolorektálního karcinomu (Neoplasma 1984 a 1985).

I dnes je profesor Fixa neobyčejně aktivní jak v klinické práci, tak vědecky a výzkumně. V současné době prof. Fixa dokončil se svými dlouholetými spolupracovníky prim. Komárkovou a prof. Nožičkou rukopis pro prestižní zahraniční časopis. Tato recentní práce dokládá změny v prevalenci vředové choroby, refluxní choroby jícnu a funkční dyspepsie ve vztahu ke změnám prevence infekce Helicobacter pylori. Jedná se o výjimečnou studii nejen počtem 3000 pacientů, ale především dobou sledování (déle než 18 let).

Prof. Fixa je členem řady českých i mezinárodních odborných společností, např. European (International) Duodenal Club, International Gastro-Surgical Club, New York Academy of Sciences a American Association for the Advancement of Science. Velké poděkování mu patří za práci, kterou odvedl ve prospěch České gastroenterologické společnosti – v letech 1990–1998 byl členem výboru a místopředsedou ČGS (v letech 1989 a 1999 obdržel čestné členství ČGS). V letech 1982–1990 byl prof. Fixa také členem výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie (čestným členem je od roku 1989). V neposlední řadě je třeba připomenout, že prof. Fixa obdržel také prestižní cenu Josefa Hlávky (1999).

Profesor Fixa byl a je pro několik generací internistů, gastroenterologů a imunologů vzorem brilantního klinického lékaře, vyhledávaného vysokoškolského učitele a respektovaného vědce s mezinárodním renomé. Jeho invence, pozitivní orientace, vitalita, elán a pracovní nasazení jsou výjimečné a zaslouží si velký obdiv. Z bohatých zkušeností, encyklopedických znalostí a životní moudrosti prof. Fixy profitují jak odborná veřejnost, tak i pacienti.

Vážený pane profesore, přijměte prosím od celé gastroenterologické obce přání všeho nejlepšího, pevné zdraví, hodně štěstí, mnoho úspěchů v medicínském a vědeckém životě a pohodu a spokojenost v životě osobním.

Ad multos annos!

Jan Bureš

To read this article in full, please register for free on this website.

Benefits for subscribers

Benefits for logged users

Credited self-teaching test