Závislost funkční dyspepsie na příjmu potravy
Zdeněk Mařatka Orcid.org
+ Pracoviště
Bisschops R, Karamanolis G, Arts J, et al. Relationship between symptoms and ingestion of a meal in functional dyspepsia. Gut 2008; 57(11): 1495-1503.
Talley NJ. Subdividing functional dyspepsia: a paradigma shift? Ibid. 1487-1489.
Skupina 218 nemocných s funkční dyspepsií byla vyšetřena s cílem zjistit, jak jsou obtíže ovlivněny příjmem potravy. Vyšetření zahrnovalo vyplnění dotazníku, kde bylo zaznamenáno šest příznaků (bolest, plnost, nadýmání, nauzea, pálení žáhy, říhání), dále vyšetření vyprazdňování žaludku dechovou zkouškou a vyšetření žaludeční senzitivity a akomodace barostatem. U 79 % se po jídle zhoršily příznaky, zvláště postprandiální plnost, u ostatních 21 % byla hlavní obtíží epigastrická bolest vrcholící později. Výsledky svědčí pro to, že u převážné většiny jídlo zhoršuje obtíže, zvláště pocit plnosti, kdežto nemá vliv u menšiny, jejímž hlavním příznakem je bolest. Zpomalené vyprazdňování žaludku nebylo potvrzeno jako příčina zhoršení obtíží. Výsledky podporují existenci podskupin postprandiálního distresu a epigastrické bolesti podle Římských kritérií III.
V redakčním komentáři je označen poznatek, že funkční dyspepsie je syndrom závislý na jídle, za nový objev měnící dosavadní definici a klasifikaci dyspepsie.
KOMENTÁŘ
Římská kritéria I-III definují dyspepsii jako bolest nebo diskomfort v nadbřišku bez organické příčiny(1-3). Proti této definici jsme opakovaně namítali, že nezohledňuje hlavní a typickou vlastnost - závislost na příjmu potravy a na její kvalitě(4-7). V české verzi je od roku 1964 dyspepsie defi nována jako soubor obtíží v precibální, cibální a postcibální fázi trávení. Proti Římským kritériím, kde definice dyspepsie záleží na charakteru a lokalizaci obtíží, česká definice se od počátku odvíjí od závislosti na příjmu potravy a rozlišuje mezi bolestí a indigescí(8-17).
Je zajímavé sledovat, jak vývoj Římských kritérií postupně přijímal uvedené námitky a přibližoval se české verzi. Ve verzi III již rozlišuje bolest a diskomfort a nyní přijímá i význam vlivu příjmu potravy. Nynější verze je už velmi blízká české definici, aniž se na tuto odvolává, a všecky změny uvádí jako původní poznatky. Je ovšem třeba uznat, že zatímco česká definice byla formulována na základě dlouhodobé studie observační, bez soustavného vyšetření různých trávicích funkcí a bez podrobných statistických výpočtů, výše uvedená publikace má ráz statistické studie ve vybrané populační skupině a je doplněna vyšetřením některých objektivních hodnot - vyprazdňování žaludku, žaludeční senzitivity a akomodace. Je však otázkou, zda tato vyšetření jsou pro výsledek studie významná, zda nejsou spíše doplňkem, který s vlastním problémem defi nice souvisí jen okrajově.
Je povzbudivé, že Římská kritéria se postupně vyrovnávají s námitkami, které byly proti nim v české verzi uváděny a v nynější podobě se v základě s českým pojetím shodují. Avšak poznatky, jež česká verze v českých i anglických publikacích po řadu let uváděla, nejsou v nynějších publikacích citovány. Otázka zní, zda lze změny v Římských kritériích vydávat za nové originální poznatky a opomíjet dříve publikované údaje jen proto, že nepocházejí z mezinárodního konsenzu a byly získány nezávisle na Římských kritériích jiným metodickým postupem.
LITERATURA
- 1. Drossman DA, Richter J, Talley NJ et al. (ed.) Th e Functional Gastrointestinal Disorders - A multinational Consensus. Mc Lean VA: Degnon Assoc 1994.
- 2. Drossman DA. (ed.) The Functional Gastrointestinal Disorders - Rome II. Mc Lean VA: Degnon Assoc 2000.
- 3. Drossman DA. (ed.) The Functional Gastrointestinal Disorders - Rome III. Mc Lean VA: Degnon Assoc 2006.
- 4. Mařatka Z. Funkční trávicí poruchy - poznámky a kritické připomínky zvláště k Římským kritériím. Čes Slov Gastroent Hep 2001; 55(Suppl): 26.
- 5. Mařatka Z. Kritické poznámky k definicím a klasifikacím neorganických trávicích poruch. In Lukáš K, a spol. Funkční trávicí poruchy. Praha: Grada 2003.
- 6. Mařatka Z. Functional gastrointestinal disorders - 50 years’ experience in comparison with the Rome criteria. Folia Gastroent Hep 2005; 3: 10-16.
- 7. Mařatka Z. Comments on Rome Criteria of Functional Gastrointestinal Disorders. Hepato-Gastroenterology 2007; 54: 454-457.
- 8. Mařatka Z. Praktická gastroenterologie. Praha: Stát. zdrav. nakl. 1964; 391-408. 2. vyd. 1968; 454-472.
- 9. Mařatka Z. Klinická gastroenterologie. Praha: Avicenum 1988; 74-98.
- 10. Mařatka Z. Functional gastrointestinal disorders. Gastroenterology Internat 1991; 4: 88-89.
- 11. Mařatka Z. Dyspepsie - terminologie, definice a klasifikace. Čes Slov Gastroent Hep 1991; 45: 192-196.
- 12. Mařatka Z. Dyspepsie. Funktionelle Störungen des oberen Verdauungstraktes. Bad Homburg: Normed Verlag 1992.
- 13. Mařatka Z. Diagnóza a terapie funkčních žaludečních a střevních poruch. Vnitř Lék 1995; 41: 196-198.
- 14. Mařatka Z. Funkční trávicí poruchy. In Mařatka Z, a spol. Gastroenterologie. Praha: Karolinum 1999; 407-434.
- 15. Mařatka Z. Funkční trávicí poruchy - vývoj názorů a česká tradice. Vnitř Lék 2001; 47: 250-252.
- 16. Mařatka Z. Trávicí obtíže. Praha: Galén 2007.
- 17. Mařatka Z. Functional digestive disorders - pathophysiological approach. Folia Gastroenterol Hepatol 2008, 6(3): 85-87.
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené