Prevalence a sociodemografické charakteristiky nevyšetřené dyspepsie v České republice
Zdeněk Mařatka Orcid.org
+ Pracoviště
Rejchrt S, Koupil I, Kopáčová M, et al. and the European Society for Primary Care Gastroenterology: Prevalence and sociodemographic determinants of uninvestigated dyspepsia in the Czech Republic. Eur J Gastroenterol Hep 2008; 20(9): 898–905.
Tato multicentrická dotazníková studie je dílem 11 autorů a 20 spolupracovníků z řad českých terénních lékařů, kteří shromáždili údaje od 2509 osob ve stáří 5–100 let náhodně vybraných z 30 012 osob celkové populace. Nemocní v dotazníku vyplňovali údaje o svých obtížích a nemocech, registrováno bylo bydliště, vzdělání, národnost, index tělesné hmotnosti, krevní tlak, dechová zkouška s ureou na Helicobacter pylori.
Prevalence dyspepsie trvající déle než jeden rok byla 17%, což odpovídá jiným zemím, stoupala s věkem. Byly rozlišeny dvě skupiny: 1. osoby s dyspepsií jinak zdravé (9 %), většinou mladé; 2. osoby s dyspepsií provázející různé jiné choroby (8 %), většinou starší. Dyspepsie byla významně častější u žen. U osob s vyšším vzděláním šlo většinou o skupinu 1, u nižších sociálních skupin o skupinu 2. Významně vyšší výskyt dyspepsie byl u ovdovělých. Nebyla shledána korelace mezi dyspepsií a infekcí Helicobacter pylori. Z ostatních charakteristik byl pozoruhodný snižující se výskyt dyspepsie se stoupajícím indexem hmotnosti a se zvýšeným diastolickým tlakem. Nebyly shledány významné rozdíly vzhledem k bydlišti, sociálním poměrům, kouření.
KOMENTÁŘ
Jde o první epidemiologickou studii trávicích obtíží v populaci nejen naší, nýbrž pravděpodobně i ve střední a východní Evropě. Předcházela ji monografie téže autorské skupiny(1). Nynější publikace se zakládá na stejné sestavě, ale je doplněna podrobnějším a odbornějším statistickým zpracováním. Jde o průkopnickou a záslužnou publikaci, která se důstojně řadí k podobným studiím zahraničním, s nimiž má podobné výsledky. Všimněme si nejprve některých charakteristik v přístupu autorů k této problematice.
Předmětem studie je dyspepsie, která je definována jako trávicí obtíže vztahující se nejen k horní části trávicí trubice, jak je obvyklé, nýbrž i k části dolní (nadýmání, flatulence, zácpa, průjem). Tento syndrom různé etiologie (organické, druhotní, funkční) nemá v anglické terminologii jméno, v českém názvosloví se označuje jako střevní dyspepsie nebo také dolní dyspeptický syndrom. Funkční varianta se označuje jako dráždivé střevo, ale to však už není syndrom, nýbrž chorobná jednotka. Případy, kde jedinou obtíží byla bolest nebo pálení žáhy, nebyly na rozdíl od Římských kritérií do sestavy pojaty.
Proti obvyklému dělení dyspepsie na organickou, druhotnou a funkční, autoři rozeznávají případy dyspepsie "čisté", kterou zhruba ztotožňují s dyspepsií funkční a případy sdružené s jinými chorobami, jež řadí mezi dyspepsii druhotnou. Většinou tomu tak asi bude – starší lidé užívají různé léky a mnohé z nich, zvláště oblíbená antiflogistika, jsou notoricky známou příčinou poruch trávení. Nicméně sama přítomnost jiných současných onemocnění neznamená automaticky, že jsou příčinou dyspepsie a že tedy v těchto případech vždy jde o dyspepsii druhotnou.
Každého napadne, že v této sestavě chybí dyspepsie podmíněná organicky (která podle hrubého odhadu tvoří asi polovinu trávicích obtíží, jejichž příčina byla diagnostikována). Důvodem je to, že předmětem studie je dyspepsie nevyšetřená, tj. výskyt trávicích obtíží, jejichž příčina nebyla vyšetřena a stanovena. Tato práce se tedy řadí k početným studiím zahraničním, které tento pojem registrují a statisticky hodnotí. I když jde o pojem, budící značný publikační zájem, vzbuzuje některé otázky.
Sběr dat se provádí dotazníkovou akcí – osobní nebo písemnou – při níž osoby v definované populační skupině sdělují eventuální obtíže, jejich charakter a trvání. Tento údaj však závisí na výši prahu, kdy si postižený uvědomuje své pocity jako nemoc. Při nízkém prahu trpí obtížemi skoro všichni. Při vysokém prahu si postižení nestěžují, ani když mají smrt na jazyku.
Dále záleží na době a trvání obtíží. Pocity způsobené rozpětím střev plynem, škytavka, pálení žáhy související se stravou, občasný průjem nebo zácpa se vyskytují občas u každého a nelze je pokládat za nemoc. U citlivých osob s nízkým prahem však mohou být za nemoc pokládány a bývají důvodem k obavám a k návštěvě u lékaře.
Významnými poznatky této studie je potvrzení některých obecně uznávaných údajů (častost trávicích obtíží v populaci, z níž jen někteří vyhledávají lékaře, vyšší počet v pokročilém věku a u žen), i příspěvek k hojně diskutované otázce o významu Helicobacter pylori pro dyspepsii.
Je otázkou, jaký význam má zjiš»ování a statistický rozbor nevyšetřené dyspepsie. Soudím, že tato otázka je spíše teoretická, tento socio-demografický výzkum má svou cenu, poskytuje tvrdá data a srovnání s výsledky cizími. Nedává však odpověď na otázky, které klinika nejvíce zajímají, tj. stanovení příčin obtíží a klasifikaci syndromů a chorobných jednotek pro účely terapie.
Cíl, který si tato studie vytyčila, byl splněn a lze si představit úsilí, které bylo třeba věnovat organizaci a zpracování dat z takové široce založené a podrobně zpracované akce. Je třeba ocenit výsledky, kterých bylo dosaženo a které řadí českou gastroenterologii mezi ty, s jejichž statistickými daty lze v mezinárodním měřítku operovat.
prof. MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc.
Literatura
- 1. Rejchrt S, et al. Prevalence a sociodemografická charakteristika dyspepsie v České republice. Hradec Králové: Nucleus 2005.
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené