Kvasná enteropatie příčinou syndromu dráždivého střeva? : Lin HC. Small intestinal bacterial overgrowth. A framework for understanding irritable bowel syndrome. JAMA 2004; 292: 852-858. Andrews CHN, Shaffer EA. Does irritable bowel syndrome (IBS) have an
Zdeněk Mařatka Orcid.org
+ Pracoviště
KVASNÁ ENTEROPATIE PŘÍČINOU SYNDROMU DRÁŽDIVÉHO STŘEVA?
Lin HC. Small intestinal bacterial overgrowth. A framework for understanding irritable bowel syndrome. JAMA 2004; 292: 852–858.
Andrews CHN, Shaffer EA. Does irritable bowel syndrome (IBS) have an immunological basis? Can J Gastroent 2004; 18: 601–603.
První práce je kritickým přehledem literatury zabývající se patogenezí syndromu dráždivého střeva (irritable bowel syndrom – IBS). Pozornost autorů upoutaly nálezy svědčící pro bakteriální kolonizaci tenkého střeva s následnou fermentací – zvýšená exkrece vodíku po podání laktulózy při dechové zkoušce, úprava příznaků IBS po eradikaci bakteriálního přerůstání. Současně zjištěná aktivace imunitního systému může být reakcí hositele na kontaminaci tenkého střeva. Autoři soudí, že tato kontaminace a fermentace může vysvětlit příznaky IBS – nadýmání, poruchy stolice, viscerální hypersenzitivitu.
Také v druhém redakčním článku autoři citují současné práce vysvětlující IBS bakteriálním osídlením tenkého střeva a zvýšeným kvašením. Soudí, že prvotní příčinou může být mírný zánět, často přetrvávající po střevních infekcích a projevující se změnou bakteriální mikroflóry, imunologickými změnami a útrobní hypersenzitivitou.
Komentář
Osídlení tenkého střeva fermentativními bakteriemi s následnou kvasnou dysmikrobií a dyspepsií, průjmem a plynatostí bylo již na přelomu 19. a 20. století známou chorobnou jednotkou uváděnou v učebnicích gastroenterologie pod různými jmény: fermentativní dyspepsie, střevní dyspepsie, mýdlová dyspepsie – Rakousko (1,2) , fermentativní enteritida a kolitida – Francie (3,4) , uhlovodanová dyspepsie – Anglie (5) , USA (6) , kvasný kolopatický syndrom – Česko: Amerling (7) , Pelnář (8) .
Od osmdesátých let 20. století se v anglofonní literatuře prudce zvýšil zájem o funkční střevní obtíže a všecky takové projevy byly v »Římských kritériích« shrnuty pod pojem syndrom dráždivého střeva. Patogeneze byla pojata výlučně z hlediska motility, zájem o střevní chemismus – kvašení a hnití – se vytratil. Pojem kvasná dyspepsie zmizel z anglofonní literatury a tím i z mezinárodního povědomí.
V padesátých a šedesátých letech jsem se zabýval koprologií a vyšetřováním střevního chemismu pomocí Goiffonovy metody titrace organických kyselin ve stolici. Výsledky potvrdily existenci chorobné jednotky charakterizované enormním kvašením v tenkém i tlustém střevě, přestupem fermentativní mikroflóry z céka do tenkého střeva s následným typickým klinickým obrazem kyselého průjmu a značné plynatosti. Potvrdil jsem poznatky dřívějších autorů a od té doby jsem tuto jednotku uváděl ve svých publikacích, v poslední době pod názvem »kvasná enteropatie« (9–11) .
Dvě publikace, jež jsou předmětem tohoto referátu, jsou známkou obnoveného zájmu o uvedenou poruchu, a v současné literatuře se začínají objevovat další. Lze očekávat, že se v dohledné době jejich počet rozšíří do módní vlny, přinášející nový podnět pro vědecké uplatnění. Autoři se přirozeně snaží dát tomuto pojetí nový kabát, v tomto případě poukazem na vztah k imunologii. Obnovený zájem o významnou poruchu lze jen vítat, avšak nemělo by se zapomínat citovat fakta známá a opakovaně popsaná v literatuře v dřívějších letech. Současné publikace historická fakta necitují a budí mylný dojem, že jde o novinku.
Literatura
1. Aithausen TL, et al. Arch Int Med 1935; 56: 1263.
2. Porges O, et al. Ztschr klin Med 1928; 12: 12.
3. Goiffon R. Manuel de coprologie clinique. Paris: Masson 1942.
4. Bernier JJ, et al. Gastroenterologie. Paris: Flammarion 1984.
5. Hurst AF, et al. Quart J Med 1931; 24: 171.
6. Berk JE. In Bockus: Gastroenterology. Philadelphia: W. B. Saunders 1946.
7. Amerling K. Prakt Lék 1933; 13: 37. /Čas Lék čes 1943; 82: 33, 71.
8. Pelnář J. Pathologie a therapie nemocí vnitřních II. Praha: Bursík a Kohout 1946.
9. Mařatka Z. Prakt Lék 1942; 22: 270.
10. Mařatka Z, et al. Praktická gastroenterologie. Praha: St Zdrav Nakl 1964. /Klinická gastroenterologie. Praha: Avicenum 1988. /Gastroenterologie. Praha : Karolinum 1999.
11. Mařatka Z. In Lukáš K. Funkční poruchy trávicího traktu. Praha: Grada Publishing 2003.
prof. MUDr. Zdeněk Mařatka, DrSc.
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené