Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Ces.Slov.Gastroent.Hepatol., 2005, roč. 59, č. 2, s. 70-77.

Intraoperační manometrie dolního jícnového svěrače u kalibrované laparoskopické antirefluxní chirurgie – předběžné výsledky

Zdeněk Kala, Jiří Dolina, Petr Kysela, Vladimír Procházka, Radek Kroupa, Lydie Izakovičová Hollá

SOUHRN

Kala Z, Dolina J, Kysela P, Procházka V, Izakovičová-Hollá L, Kroupa R. Intraoperační manometrie dolního jícnového svěrače u kalibrované laparoskopické antirefluxní chirurgie – předběžné výsledky

Prolongovaná pooperační dysfagie snižuje jinak dobrý efekt laparoskopické antirefluxní chirurgie. Významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů léčených pro gastroezofageální refluxní chorobu (GERD). Žádný typ chirurgického antirefluxního výkonu nezabrání vzniku této komplikace zcela. Je známo, že příliš velký rozdíl tlaků v oblasti dolního jícnového svěrače (LES) před a po operaci je velmi těsně svázán s vysokým výskytem pooperační dysfagie. Předpokládáme, že detekcí nežádoucího nárůstu tlaku v oblasti manžety, na kterou dokážeme reagovat modifikací antirefluxního výkonu, může významně snížit riziko vzniku invalidizující dysfagie.

Cíle práce: Hlavním cílem je popsání vztahu mezi intraoperačním nárůstem tlaku v oblasti LES a výskytem pooperační dysfagie. Vedlejším cílem je určení faktorů, které mohou tento tlak ovlivnit s vyhodnocením snadnosti samotné peroperační manometrie.

Metodika: Randomizovaná prospektivní studie zahrnovala 39 pacientů s typickými příznaky GERD léčenými konzervativně alespoň 6 měsíců v každé ze dvou větví. Všichni byli léčeni laparoskopickou fundoplikací. Ze studie byli vyřazeni pacienti trpící mimojícnovými (netypickými) příznaky GERD, s těžkou dysmotilitou jícnu, smíšenou hiátovou hernií typu III, brachyezofagem nebo s peptickou stenózou jícnu. Pacienti v obou větvích podstoupili jícnovu manometrii a 24hodinovou pH-metrii jak před operací, tak po ní. U všech byla konstrukce manžety prováděna za pomocí kalibrační 40F sondy. Intraoperační měření tlaku LES bylo prováděno pouze ve studiové skupině.

Výsledky: Statisticky významně vyšší incidence prolongované pooperační dysfagie byla pozorována ve skupině pacientů s intraoperačním nárůstem tlaku LES větším než 15 mm Hg. Naopak pacienti s tímto nárůstem nižším než 8 mm Hg neměli protrahovanou pooperační dysfagii vůbec a přitom u nich zůstala efektivita antirefluxního výkonu zachována. Peroperační měření tlaku v oblasti LES neprodlužuje statisticky významně samotnou operaci. Hlavní a nezávislé vlivy působící na výsledný peroperační rozdíl tlaků jsou preparace v oblasti hiátu a ezofagogastrické junkce a samotná konstrukce manžety.

Závěr: Naše výsledky ukazují, že peroperační měření tlaku v oblasti dolního jícnového svěrače by mohlo být u rizikových pacientů velmi cennou metodou, která může pomoci snížit výskyt pooperační dysfagie.

Klíčová slova: refluxní choroba jícnu – fundoplikace – laparoskopie – intraoperační manometrie – dysfagie.

SUMMARY

Kala Z, Dolina J, Kysela P, Procházka V, Izakovičová-Hollá L, Kroupa R. Kroupa: Intraoperative manometry of the lower esophageal sphincter pressure during the laparoscopic antireflux surgery with mechanical calibration – early results

Long-lasting post-operative dysphagia diminshes a good efect of laparoscopic antireflux surgery having high impact on the quality of life of our patients. There is no particular type of antireflux surgery known to avoid this complication completely. We supposed that an excessive increase of the lower esophageal sphincter pressure (LESp) found during the surgery would be related to the postoperative dysphagia and its knowledge could lead to a modification of the surgical technique followed by improved clinical outcomes.

Aims: The main aim was to describe a relation between the intra-operative LESp increase and the incidence of the post-operative dysphagia. Moreover, an evaluation of the feasibility of the intra-operative LESp measurement and a definition of factors influencing the LESp during the surgery represented the desired aside of the study.

Methods: The randomised, prospective, two-branch study included 39 patients suffering from the GERD symptoms in each branch, treated conservatively for at least 6 months, undergoing a laparoscopic fundoplication. Several patients were excluded from the study due to severe esophageal dysmotility, extraesophageal atypical symptoms of GERD, mixed hiatal hernia type III, brachyesophagus or peptic esophageal stenosis. Patients in both the branches underwent pre- and post-operative manometry together with 24 hours pH-study, and laparoscopic anti-reflux surgery with the wrap calibrated round a 40 Fr nasogastric tube. The intra-operative LESp was measured in the study arm only.

Results: A higher incidence of prolonged post-operative dysphagia was revealed in patients with a higher intraoperative increase of the LESp (more than 15 mm Hg). This complication was not found in patients with the increase smaller than 8 mm Hg with no impact on efficacy of the surgery.

Moreover, the intraoperative LESp measurement did not significantly prolong the duration of the surgery. The main factors influencing the intra-operative increase of LESp included the surgical preparation in the region of the hiatus and gastroesophageal junction and the very construction of the wrap.

Conclusion: According to our results, the intra-operative LESp measurement proved to be a useful supplementary method that is easy to perform, which enables a modification of the surgical technique to lower the incidence of the post-operative dysphagia in risk patients.

Key words: gastro-esophageal reflux disease – fundoplication – laparoscopy – menometry – dysphagia.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test