Hepatocelulární karcinom – naše zkušenosti se surveillance, efekt a komplikace transarteriální chemoembolizace
Kristýna Kubíčková Orcid.org 1, Petr Urbánek Orcid.org 2, Ivo Buřič Orcid.org , Hana Parobková Orcid.org 3, Miroslav Ryska4, František Bělina Orcid.org 5, Jiří Pudil Orcid.org 6, Petra Tesařová Orcid.org , Martin Kupec Orcid.org 7, Libor Vítek Orcid.org , Miroslav Zavoral Orcid.org 2
+ Pracoviště
Souhrn
Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární nádor jater. Tento typ nádoru typicky vzniká v terénu chronických jaterních chorob, proto máme jasně definovanou ohroženou populaci. Vzhledem k častějšímu výskytu HCC by pacienti s jaterním onemocněním měli být dispenzarizování v odborných ambulancích. Doporučený systém surveillance HCC je pravidelná kontrola každých šest měsíců s provedením UZ břicha. Z našich zkušeností vyplývá, že více než polovina pacientů s jaterním onemocněním není sledována v odborných ambulancích, doporučený systém surveillance HCC absolvuje pouze třetina pacientů. Naprostá většina HCC je diagnostikována v pokročilých stadiích, kdy je možná pouze paliativní či symptomatická terapie. Transarteriální chemoembolizace je velmi účinná a relativně bezpečná metoda paliativní léčby hepatocelulárního karcinomu, která významně prodlužuje přežívání pacientů. Riziko komplikací je závislé na funkčním stavu jaterního parenchymu a velikosti jaterního ložiska. V našem souboru pacientů dosahujeme průměrné doby přežívání 22 měsíců od stanovení diagnózy.
Klíčová slova
hepatocelulární karcinom, transarteriální chemoembolizace, virová hepatitida B, virová hepatitida CPro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené