Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2020; 74(1): 68–75. doi:10.14735/amgh202068.

Díl VII. – Časové trendy v objemu a zastoupení různých typů hospitalizací pacientů s IBD

Ladislav Dušek1,2, Ondřej Májek2, Jiří Jarkovský3,4, Klára Benešová3,4, Ondřej Ngo1,3, Jan Mužík2, Jakub Kubát1, Milan Blaha1, Karel Hejduk3, Milan Lukáš5

+ Pracoviště

Úvod

Předchozí díly našeho seriálu přinesly souhrnnou analýzu epidemiologických charakteristik idiopatických střevních zánětů (IBD – inflammatory bowel disease) v české populaci. Většina zdokumentovaných časových trendů incidence a prevalence těchto onemocnění do určité míry zvyšuje tlak na konzumaci zdravotních služeb. Zmiňme zejména konzistentně narůstající počet pacientů žijících s historií daného onemocnění (celková prevalence roste ročně o cca 8–9 %) a také rostoucí počet intenzivně léčených pacientů (roční nárůsty o 3–4 %) u obou sledovaných diagnóz (K50 –  Crohnova nemoc, K51 – ulcerózní kolitida). Dostupná data zdravotních pojišťoven zachytila v roce 2018 téměř 56 000 léčených pacientů s IBD. Celková prevalence všech pacientů s vykázanou historií onemocnění dosáhla v roce 2018 hodnoty cca 98 000.
Popsané časové trendy mají jistě více potenciálních příčin, mezi kterými dominuje demografické stárnutí populace a setrvale se prodlužující doba dožití pacientů s IBD. Tento nesporný úspěch se ovšem nevyhnutelně promítá do rostoucí sumy člověko-roků, o které musí zdravotnický systém pečovat. Jde o jakousi „cenu za úspěch“, která se mimo  jiné projevuje zvýšenou konzumací akutní lůžkové péče v závěrečné fázi života nemocných. Z důvodu nedostatečné kapacity sociálních a sociálně-zdravotních služeb je péče o pacienty s IBD v závěru života v drtivé většině zajišťována akutní péčí v českých nemocnicích. Shrneme-li poznatky z dílu VI seriálu, tak v posledním roce života pouze cca 13 % pacientů s IBD neprodělá žádnou akutní hospitalizaci, > 50 % pacientů umírá na akutním lůžku nemocnic a z nich > 20 % projde v samotném závěru života opakovanými překlady v akutní péči. Doma či v zařízení sociálních služeb zemře cca 23 % pacientů s IBD. Celkem pouze 10 % pacientů s IBD umírá v zařízeních následné péče, doma či v sociálních zařízeních bez akutní hospitalizace v posledním roce života.
Význam segmentu lůžkové péče v celkové koncepci péče o pacienty s IBD je nepochybný, avšak samotná diagnóza Crohnovy nemoci (CD – Crohn’s disease) nebo ulcerózní kolitidy (UC – ulcerative colitis) nemusí být dominantní příčinou hospitalizačních pobytů. Rozbor hospitalizací v posledních 3 letech života pacientů prezentovaný v minulém díle seriálu doložil, že diagnóza IBD sice patří mezi nejčastější příčiny akutních hospitalizací, avšak i tak se týká pouze 15–16 % pacientů. V případě poslední hospitalizace před úmrtím pacienta je to pouze 3–5 %. V tomto díle seriálu v popisu hospitalizační péče pokračujeme s cílem kvantitativně popsat objem různých typů hospitalizací pacientů s IBD a související nosné časové  trendy.

Zdroje dat  a metodika

Analýza se opírá o data spravovaná Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), která jsou sbírána v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a národních zdravotních registrů:

  • Národní registr hrazených zdravotních služeb obsahující data zdravotních pojišťoven v hospitalizační i ambulantní oblasti vč. kompletních dat o vykázaných diagnózách, procedurách a léčbě; v současnosti jsou data k dispozici za období 2010–2018;
  • List o prohlídce zemřelého, který je základním zdrojem informací o každém úmrtí; data jsou k dispozici do roku 2018;
  • Národní registr hospitalizovaných jako komplexní databáze obsahující údaje o všech hospitalizacích se 100% pokrytím nemocničních informačních systémů ČR;
  • demografická data Českého statistického úřadu – epidemiologické charakteristiky jsou vyjádřeny jak v absolutních hodnotách, tak v přepočtu na 100 000 obyvatel.

Analýza byla provedena za využití databáze Vertica pro předzpracování dat a statistického software SPSS 25.0.0.1 (IBM Corporation, 2018).

Souhrn výsledků

Celkový objem hospitalizační péče o pacienty s IBD (hospitalizace z jakékoli příčiny) shrnuje tab. 1. Z dat je zřejmý setrvale rostoucí absolutní počet hospitalizovaných pacientů i absolutní počet hospitalizací, což je trend, který jednoznačně souvisí s narůstající incidencí a prevalencí nemocných. Avšak pokud vyhodnotíme podíl hospitalizovaných z celkové prevalence pacientů s IBD, vidíme naopak významně klesající trend. V roce 2012 bylo akutně hospitalizováno 28,2 % žijících pacientů s CD, avšak v roce 2018 to bylo již pouze 22,4 %. V případě UC jde o pokles z 25,3 % na hodnotu 21,7 %. Již z těchto úvodních dat můžeme usuzovat na zlepšující se kompenzaci pacientů s IBD a jejich klesající hospitalizační morbiditu. Tab. 1 dále dokumentuje dva významné trendy, víceméně zobecnitelné pro celý segment lůžkové péče v ČR:

  • významné zkracování délky hospitalizačních pobytů, patrné u obou IBD diagnóz, mezi roky 2010 a 2018 jde o pokles průměrné délky hospitalizace o 15–16 %;
  • významný nepoměr mezi počtem hospitalizací na akutním lůžku a hospitalizací na lůžku následné či dlouhodobé péče: u pacientů s CD tvoří aktuálně hospitalizace na neakutních lůžkách cca 5 % celkového počtu hospitalizačních případů, u UC jde o 7,5 %.

 
Trend ve zkracování průměrné doby hospitalizací pacientů s IBD dokumentují rovněž grafy 1 a 2. Významně kratší doba hospitalizačních pobytů je dokumentována u CD (průměr 6 dní, 56,9 % hospitalizací proběhne do 1 týdne) než u UC (průměr 7,7 dne, 55,2 % hospitalizací proběhne do 1 týdne). Délka hospitalizací z příčiny K50 se tak plně vyrovnala průměru všech akutních hospitalizací v ČR, hospitalizace z příčiny K51 zůstávají svou délkou nadprůměrné.
Trendy v tab. 1 popisují celkovou zátěž lůžkového segmentu a shrnují všechny příčiny hospitalizací, jejichž spektrum je ovšem velmi široké. Jak dokumentuje tab. 2, CD je hlavní příčinou pouze cca 23 % všech hospitalizací pacientů trpících touto nemocí. U pacientů s UC je tato nemoc hlavní příčinou pouze u necelých 10 % hospitalizací. Tab. 3 a 4 detailně prezentují souhrnné charakteristiky pouze u hospitalizací z primární příčiny IBD. V časových trendech je zde zajímavý zejména kontrast mezi vývojem celkového objemu hospitalizací pacientů s IBD (tab. 1) a hospitalizací z příčiny diagnózy K50 nebo K51 (tab. 3–4):

  • zatímco celkový počet akutních hospitalizací pacientů s CD narostl za období 2010–2018 o 91 %, u hospitalizací z příčiny diagnózy K50 pozorujeme nárůst pouze o 9 %. V případě UC činí nárůst celkového počtu hospitalizací 130 %, avšak počet hospitalizací z příčiny diagnózy K51 za dané období dokonce poklesl o 7 %;
  • obdobně u celkové sumy konzumovaných ošetřovacích dní (hospitalizace z jakékoli příčiny) pozorujeme mezi roky 2010 a 2018 celkový nárůst (tab. 1 – K50: +59 %, K51: +92 %). Suma ošetřovacích dní u hospitalizací z primární příčiny IBD v čase naopak klesá (K50: –15 %; K51: –7 %).

 
Výše doložené snižování objemu hospitalizační péče z primární příčiny IBD je jistě důsledkem zlepšující dostupnosti moderní péče a její rostoucí účinnosti. Nižší objem hospitalizací z příčiny IBD je nepřímým dokladem zvyšující se kvality života pacientů s tímto onemocněním. Celkový růst objemu hospitalizační péče v čase (patrný z tab. 1) je pak logickým odrazem rostoucího počtu pacientů s IBD v české populaci a také prodlužující se střední doby dožití této skupiny obyvatel. Tento fakt dokládá i provedený rozbor různých doporučení k hospitalizaci, u hospitalizací z primární příčiny CD a UC iniciuje pouze relativně malý podíl (cca 5 %) lékař lékařské služby první pomoci či záchranné zdravotnické služby. Rovněž akutní překlady z jiných oddělení nemocnic netvoří > 1 % těchto hospitalizací. Drtivou většinu těchto hospitalizačních pobytů lze tedy označit za alespoň částečně plánované, iniciované praktickými lékaři či ambulantními specialisty.
Avšak data doložená v tab. 3 a 4 ukazují i na některé rizikové aspekty nemocniční péče o pacienty s IBD, z nichž zde zmíníme následující dva:

  • velmi malý, v poměru k akutním hospitalizacím až zanedbatelný počet hospitalizací na lůžkách následné a dlouhodobé péče, což je jistě odraz nedostatečné kapacity v tomto lůžkovém segmentu (důsledkem je i v díle VI seriálu doložený drtivě převažující objem péče o umírající pacienty s IBD na akutních lůžkách);
  • relativně vysoký a v čase téměř neměnný podíl pacientů, kteří absolvují dvě a více hospitalizací ročně (u hospitalizací z příčiny dg. K50 jde o 27 %, v případě UC jde o přibližně 17 % všech hospitalizací). Ve shodě s rozbory předchozího dílu seriálu i zde potvrzujeme, že velká část těchto ročně opakovaných hospitalizací se týká závěrečné fáze života pacientů s IBD.

 
Příští díl seriálu se bude věnovat detailnímu rozboru hospitalizací s chirurgickou léčbou u pacientů s IBD.


Doručeno/Submitted: 7. 2. 2020
Přijato/Accepted: 9. 2. 2020
 
prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Ústav zdravotnických informací  a statistiky ČR
Palackého nám. 4
128 01 Praha 2
ladislav.dusek@uzis.cz













Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test