lidé pití vysoká teplota neurotransmiterové látky vodní a elektrolytová rovnováha
Abstract
Pití v horku podle žížně nezaručuje vzhledem k existenci útlum u centra pití optimální příjem tekutin. Příjem vody může být jak nedostatečný, tak nadměrný, tj.: člověk se musí učit v horku správně pít. Množství vody, přijaté v jednotlivých pravidelných intervalech, nesmí přesahovat její ztrátu. I menšími dávkami vody se dosáhne téhož účinku. Nejvhodnější způsob je pravidelné pití v krátkých intervalech
