Serological markers ANCA and ASCA in the direrential diagnosis of Crohn

Anand V, Russell AS, Tsuyuki R, Fedorak R. Perinuclear antineutrophil cytoplasmic autoantibodies and anti-Saccharomyces cervisiae antibodies as serological markers are not specific in the identification of Crohn's disease and ulcerative colitis. Can J Gastroenterol 2008; 22: 33-36.

Vyšetřena byla séra 98 nemocných se zánětlivými střevními chorobami (IBD): 77 s nemocí (CD), 16 s ózní kolitidou (UC), 5 s čitou kolitidou (IC). Byla potvrzena poměrně vysoká specificita ANCA pro UC a ASCA pro CD, ale pouze 50% senzitivita u nemocí. Výsledky u se podobaly nálezůmu . Autoři soudí, že sérologické markery nemohou nahradit komplexní klinické posouzení, zvláště ne v diagnostice CD.

Komentář

Ideálem současných gastroenterologů je laboratorní zkouška, která by spolehlivě rozlišila Crohnovu nemoc a ulcerózní kolitidu. Desítky autorů zkoumaly, do jaké míry se tomuto cíli blíží dvě sérologické zkoušky založené na protilátkové aktivitě. I tato práce, podobně jako jiné, ukazuje, že znamenají jistý přínos pro diagnostiku a terapii obou idiopatických zánětů, avšak mají daleko k , aby splňovaly všecky nutné podmínky. Potěšitelné je, že vykazují poměrně dobrou specificitu v těch případech, když jsou pozitivní. To může být užitečné v situacích, kdy nejsou k klinické parametry pro rozlišení obou nemocí, tj. v akutním začátku těžké formy, kdy se uvažuje o chirurgické léčbě. Naopak u chronických, zvláště po delším trvání a opakovaných nárazech se bude diagnóza a volba terapie opírat o klinická a morfologická éria - průběh, lokalizaci a vývoj změn, komplikace, a s cenou se sérologická diagnostika nemůže srovnávat.

Tato práce - podobně jako většina jiných - je pojata v duchu současné klasifikace a terminologie zánětů tlustého střeva, kdy se morfologického ínu ulcerózní kolitida užívá v nozologickém smyslu pro idiopatickou proktokolitidu. Proti tomu podle dvousložkové hypotézy^(1,2) vředovitý zánět tlustého střeva v morfologickém smyslu je nespecifickou nadstavbou nad různými základními procesy, jakými jsou různé záněty infekční, parazitární, ischemické další a neznámé včetně těžké formy idiopatické proktokolitidy Kazuistické příklady jsme uvedli v dřívějších publikacích⁽³⁾.

Autoři v tomto sdělení nepodávají definici neurčité kolitidy. Lze předpokládat, že podle současného mínění tím myslí případy, kdy se klinické příznaky neshodují s morfologickými. stanovisko však nebere v úvahu skutečnost, že v rámci „ulcerózních kolitid" se mohou vyskytovat záněty, které nepatří do kategorie zánětů idiopatických (tj. nespecifických s rekurujícím průběhem). Proto je posuzování výsledků sérologických markerů v těchto případech problematické.

Zdenek Mařatka

• 1. Mařatka Z. a patogeneze idiopatických střevních zánětů. In áš K, et al. Idiopatické střevní záněty. 2. vyd. Praha: Triton 1999.
• 2. Mařatka Z. The of intestinal bacterial in the pathogenesis of IBD. A two component hypothesis. Folia Gastroent Hep ; 1: 6-11. 
• 3. Mařatka Z. Diferenciální diagnóza idiopatických střevních zánětů a otázka „neurčité kolitidy". Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2003; 57: 8-17.