Anonymous User
Login / Registration

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2006; 60(6): 261-262.

Zavedení tenké nazojejunální sondy k totální enterální výživě pomocí transnazální endoskopie

Jan Bureš Orcid.org  1, Stanislav Rejchrt Orcid.org  2, Marcela Kopáčová Orcid.org  1

+ Affiliation

SOUHRN

Bureš J, Rejchrt S, Kopáčova M. Zavedení tenké nazojejunální sondy k totální enterální výživě pomocí transnazální endoskopie

Transnazální endoskopie byla v posledních letech zavedena do rutinní digestivní endoskopie. Ultratenké videogastroskopy, poskytující velmi kvalitní obraz, nyní nabízejí všichni přední výrobci digestivních endoskopů. Autoři upozorňují v této aktualitě na možnost využití transnazální endoskopie k zavedení nazojejunální sondy k úplné enterální výživě. Vhodné je použití transnazálního endoskopů zejména v případech, kdy ostatní metody zavedení sondy jsou neschůdné nebo nemožné (u kriticky nemocných, při stenózách jícnu nebo pyloru, po úrazech nebo operacích maxilo-faciální oblasti apod.).

Klíčová slova: transnazální endoskopie - nazojejunální sonda - enterální výživa.

SUMMARY

Bureš J, Rejchrt S, Kopáčova M. Transnasal endoscopic placement of naso-jejunal fine bore tube for total enteral nutrition

Over last decades ultra slim fiberoptic endoscopes were developed. Recently new types of ultra thin video-gastroscopes, providing high-quality image, were introduced into routine clinical practice by all Fujinon (EG-530N), Olympus (N-180) and Pentax (EG-1580K). In critically ill patients otherwise used methods of introduction of naso-jejunal fine bore tube could not be feasible (blind, fluoroscopic or sonographic-guided placement). Use of "standard" transoral gastroscopy (with or without the need for oro-nasal wire transfer) may not be possible in mandibulo- and/or maxillo-facial injury/surgery or intermaxillary fixation. In all these situations transnasal endoscopy represents a suitable tool for insertion of fine bore naso-jejunal tube or percutaneous endoscopic gastrostomy placement. After topical nasal anaesthesia ultra thin endoscope is inserted transna-sally. Vocal cords are clearly visible and further endoscopic image is not different from a "standard" upper GI endoscopy. Ultra thin endoscope is not stiff enough and that is why it is necessary to prevent looping within the stomach. The pylorus is passed easily but duodeno-jejunal flexure may not be reached. Having reached distal part of the duodenum (D3) a guide-wire could be easily introduced under the visual control into the jejunum. The endoscope is pull-out and a fine bore naso-jejunal tube is inserted over the guide wire. Flushing the tube with water and/or oil (using a side arm adapter) makes its introduction easier.

Key words: transnasal endoscopy - naso-jejunal fine bore tube placement - enteral nutrition.

CSGH 6/2006

Tenké vláknové optické endoskopy byly k dispozici od 90. let 20. století, v rutinní digestivní endoskopii však byly využívány zřídka. V poslední době jsou do běžné praxe zaváděny ultratenké videogastroskopy (se zevním průměrem kolem 5 mm), které poskytují velmi kvalitní obraz(1). Nabízejí je nyní všichni přední výrobci digestivních endoskopů, v abecedním pořadí: Fujinon (EG-530N), Olympus (N-180) a Pentax (EG-1580K). V této aktualitě bychom chtěli upozornit na možnost využít transnazální endoskopie k zavedení nazojejunální sondy do jejuna k úplné enterální výživě. Vhodné je použití transnazálního endoskopů zejména v případech, kdy jsou ostatní metody zavedení nazojejunální sondy neschůdné nebo nemožné (u kriticky nemocných, při stenózách jícnu nebo pyloru, po úrazech nebo operacích maxilofaciální oblasti apod.).

Po lokální aplikaci vazokonstringencia (např. nafazolinu) a místní anestezii (např. lidokainem) zavádíme ultratenký endoskopem pod concha nasalis inferior cestou meatus nasi inferior, který je zpravidla nejprostornější (obr. 1). Z horní části nosohltanu (meatus nasopharyngeus) je již možno dobře identifikovat hlasivky (obr. 3). Další endoskopický obraz se již neliší od "standardní" ezofagogastro-duodenoskopie. Ultratenký gastroskop není příliš tuhý, je třeba ho zavádět podél malé kurvatury a zabránit tak prověšování přístroje. Nicméně překonání pylorického kanálu je zpravidla snadné, a to i v případě nekritické stenózy pyloru nebo proximální části duodena (obr. 2). I při spotřebování celé pracovní délky endoskopů se nemusí dosáhnout duodeno-jejunálního přechodu. Nicméně po dosažení distálního duodena (D3-4) je možno pod kontrolou zraku zavést pracovním kanálem endoskopů vodič až do první kličky jejuna. Při vysouvání přístroje je možno kontrolovat polohu vodiče (obr. 3). Po vytažení endoskopů je po vodiči zavedena tenká nazojejunální sonda standardním způsobem do jejuna.

CSGH 6/2006

V poslední době bylo publikováno několik studií, které ukázaly, že zavedení nazojejunální sondy pomocí transnazální endoskopie je jednoduché, bezpečné a srovnatelné s ostatními "standardními" metodami zavedení(2-5). Například Fang et al.(5) zaznamenali kratší průměrný čas zavedení nazojejunální sondy pomocí transnazálního endoskopů (13 ± 6 min) ve srovnání se zavedením pod skiaskopickou kontrolou (19 ± 12 min). Kulling et al.(3) dospěli k podobným výsledkům při srovnání transnazální a transorální endoskopie (medián doby zavedení 8 vs 12 min). Úspěšnost umístění sondy do jejuna pomocí transnazální endoskopie je popisována v 86 - 100 %(3-5). V současnosti není žádný univerzální doporučený postup pro zavedení nazojejunální sondy pro totální enterální výživu, vždy je třeba posoudit individuální situaci nemocného a přihlédnout také k provozním, technickým a ekonomickým možnostem konkrétního pracoviště(6). Zavedení nazojejunální sondy pomocí transnazální endoskopie představuje jednu z nových alternativ.

Literatura

CSGH 6/2006
  • 1. The ASGE Technology Report 2000: ultrathin endoscopes esophago-gastroduodenoscopy. American Society for Gastrointestinal Endoscopy. www.asge.org/nspages/practice/patientcare/technology/ul-trathin.cfm
  • 2. Dranoff JA, Angood PJ, Topazian M. Transnasal endoscopy for enteral feeding tube placement in critically ill patients. Am J Gastroenterol 1999; 94: 2902-2904.
  • 3. Kulling D, Bauerfeind P, Fried M. Transnasal versus transoral endoscopy for the placement of nasoenteral feeding tubes in critically ill patients. Gastrointest Endosc 2000; 52: 506-510.
  • 4. O'Keefe SJ, Foody W, Gill S. Transnasal endoscopic placement of feeding tubes in the intensive care unit. J Parenter Enteral Nutr 2003; 27: 349-354.
  • 5. Fang JC, Hilden K, Holubkov R, DiSario JA. Transnasal endoscopy vs fluoroscopy for the placement of nasoenteric feeding tubes in critically ill patients. Gastrointest Endosc 2005; 62: 661-666.
  • 6. Haslam D, Fang J. Enteral access for nutrition in the intensive care unit. Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2006; 9: 155-159.

To read this article in full, please register for free on this website.

Benefits for subscribers

Benefits for logged users

Kreditovaný autodidaktický test