Hodnocení programu screeningu kolorektálního karcinomu v České republice

Abstrakt

Úvod: Screening kolorektálního karcinomu (KRK) je klíčovým nástrojem sekundární prevence, jehož efektivita závisí na účasti populace, dostupnosti péče a kvalitě prováděných vyšetření. Jeho účinnost je podmíněna také systematickým sběrem a analýzou dat. Kvalitní data jsou klíčovým pilířem pro monitoring probíhajícího screeningu, jeho evaluaci a identifikaci slabých míst programu. Cílem je ukázat přínos dat pro optimalizaci programu v ČR na příkladu dvou případových studií. Metody: Byly využity datové zdroje Národního zdravotnického informačního systému a Databáze preventivních koloskopií spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, doplněné o sociodemografická data z Českého statistického úřadu. Hodnocení proběhlo pomocí indikátorů kvality screeningu a budget impact analýzy zaměřené na změnu věkových hranic screeningu. Výsledky: První případová studie ukazuje pokles incidence KRK o 33 % a mortality o 49 % od zavedení programu. Pokrytí cílové populace se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %. V roce 2020 došlo k nárůstu pozitivity testu na okultní krvácení do stolice (TOKS) na 10 %. Interval mezi pozitivním TOKS a navazující koloskopií odpovídá 3 měsícům. Míra účasti na navazující koloskopii po pozitivním TOKS činí 60 %. Druhá případová studie odhalila, že změna věkového intervalu na 45–74 let povede zpočátku k 5–6% nárůstu nákladů, avšak od roku 2029 lze očekávat jejich snížení. Diskuze: První studie ukazuje úspěch screeningu v poklesu incidence a mortality. Současně identifikuje výzvy v podobě nízkého pokrytí, vysoké pozitivity TOKS, dlouhých čekacích dob na navazující koloskopii a nízké účasti na navazující koloskopii po pozitivním TOKS. V druhé studii bylo zjištěno, že změna věkového intervalu bude ekonomicky efektivní. Data potvrzují přínos screeningu pro populační zdraví a upozorňují na oblasti, které vyžadují další pozornost. Závěr: Systematicky sbíraná a analyzovaná data jsou nezbytným pilířem hodnocení a řízení screeningových programů. Případové studie dokládají jejich využitelnost v monitorování kvality péče i při podpoře zdravotně-politických rozhodnutí.