Abstrakt
Úvod: Diagnostická kritéria Rome IV nabízejí novou definici IBS oproti Rome III. V porovnání kritérií Rome III a Rome IV prakticky došlo ke třem hlavním změnám, jako je břišní diskomfort, práh frekvence bolesti břicha a vztah bolesti břicha u IBS k defekaci. Cílem této studie byla epidemiologie populace trpící IBS a srovnání charakteristik subjektů splňujících Rome III a subjektů splňujících kritéria III i IV s ohledem na diagnózu IBS. Metody: Vzorek dospělé zdravé populace z oblasti obce Zrenjanin byl zkoumán pomocí dotazníku. Všechny subjekty byly osloveny od 5. března do 17. června 2020. Studie byla předložena a schválena místní Etické komisi v městské nemocnici. Výsledky: Na základě provedeného průzkumu byla v oblasti Zrenjanin hlášena prevalence IBS 26,97 % na základě kritérií Rome III. IBS trpěl větší počet žen ve věku 18–21 let. Nejrozšířenějším zaznamenaným podtypem byl IBS-C. U subjektů identifikovaných s IBS byla zaznamenána významná korelace mezi kouřením, alkoholem, užíváním drog, dalšími komorbiditami, charakteristikami pacientů a stresovými faktory. Závěry: Studie doporučuje mladým lidem, aby byli vyšetřeni na IBS. Jakýkoliv příznak změny frekvence nebo konzistence stolice by měl vyvolat podezření na IBS (po absolvování všech příslušných vyšetření k vyloučení organických onemocnění). Pomůže to včasné diagnóze a zároveň zlepšit kvalitu jejich života.
Reference
1. Whitehead WE, Validation Working Team Committee in association with the Rome Questionnaire C. Development and validation of the Rome III diagnostic questionnaire. In: Drossman DA, ed. Rome III: the functional gastrointestinal disorders. 3rd ed. McLean VA: Degnon Associates Inc., 2006: 835–853.
2. Sainsbury A, Sanders DS, Ford AC. Prevalence of irritable bowel syndrome-type symptoms in patients with celiac disease: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2013; 11(4): 359.e1–365.e1. doi: 10.1016/j.cgh.2012.11.033.
3. Palsson OS, Whitehead WE, van Tilburg MA et al. Rome IV diagnostic questionnaires and tables for investigators and clinicians. Gastroenterology 2016; S0016-5085(16)00180-3. doi: 10.1053/j.gastro.2016.02.014.
4. Francis CY, Morris J, Whorwell PJ. The irritable bo- wel severity scoring system: a simple method of monitoring irritable bowel syndrome and its pro- gress. Aliment Pharmacol Ther 1997; 11(2): 395–402. doi: 10.1046/j.1365-2036.1997.142318000.x.
5. Wong R, Lee J, Fernandes M. Updates in gastrointestinal practice guidelines for the family physician. 2018 [online]. Dostupné z: https: //specialty.mims.com/topic/updates-in-gastrointestinal-practice-guidelines-for-the-family-physician.
6. Lovell RM, Ford AC. Global prevalence of and risk factors for irritable bowel syndrome: a meta-analysis. Clin Gastroenterol Hepatol 2012; 10(7): 712.e4–721.e4. doi: 10.1016/j.cgh.2012.02.029.
7. Hungin AP, Whorwell PJ, Tack J et al. The prevalence, patterns and impact of irritable bowel syndrome: an international survey of 40,000 subjects. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17(5): 643–650. doi: 10.1046/j.1365-2036.2003.01456.x.
8. Drossman DA. The functional gastrointestinal disorders and the Rome III process. Gastroenterology 2006; 130(5): 1377–1390. doi: 10.1053/ j.gastro.2006.03.008.
9. Enck P, Aziz Q, Barbara G et al. Irritable bowel syndrome. Nat Rev Dis Primers 2016; 2: 16014. doi: 10.1038/nrdp.2016.14.
10. Kim JH, Lin E, Pimentel M. Biomarkers of Irritable Bowel Syndrome. J Neurogastroenterol Motil 2017; 23(1): 20–26. doi: 10.5056/jnm16135.
11. Oka P, Parr H, Barberio B et al. Global prevalence of irritable bowel syndrome according to Rome III or IV criteria: a systematic review and meta-analysis. Lancet Gastroenterol Hepatol 2020; 5(10): 908–917. doi: 10.1016/S2468-1253(20)30217-X.
12. Keszthelyi D, Dackus GH, Masclee GM et al. Increased proton pump inhibitor and NSAID exposure in irritable bowel syndrome: results from a case-control study. BMC Gastroenterol 2012; 12: 121. doi: 10.1186/1471-230X-12-121.
13. Adriani A, Ribaldone DG, Astegiano M et al. Irritable bowel syndrome: the clinical approach. Panminerva Med 2018; 60(4): 213–222. doi: 10.23736/S0031-0808.18.03541-3.
14. Canavan C, West J, Card T. The epidemiology of irritable bowel syndrome. Clin Epidemiol 2014; 6: 71–80. doi: 10.2147/CLEP.S40245.
15. Fairbrass KM, Selinger CP, Gracie DJ et al. Prevalence and impact of Rome IV versus Rome III irritable bowel syndrome in patients with inflammatory bowel disease. Neurogastroenterol Motil 2022; 34(5): e14256. doi: 10.1111/ nmo.14256.
16. Chatila R, Merhi M, Hariri E et al. Irritable bowel syndrome: prevalence, risk factors in an adult Lebanese population. BMC Gastroenterol 2017; 17(1): 137. doi: 10.1186/s12876-017-0698-2.
17. Reding KW, Cain KC, Jarrett ME et al. Relationship between patterns of alcohol consumption and gastrointestinal symptoms among patients with irritable bowel syndrome. Am J Gastroenterol 2013; 108(2): 270–276. doi: 10.1038/ajg.2012.414.
18. Alqahtani NH, Mahfouz ME. The Prevalence and Risk Factors of Irritable Bowel Syndrome in Saudi Arabia in 2019. Int J Prev Med 2022; 13: 13. doi: 10.4103/ijpvm.IJPVM_ 486_20.
19. Black CJ, Yiannakou Y, Houghton LA et al. Epidemiological, Clinical, and Psychological Characteristics of Individuals with Self-reported Irritable Bowel Syndrome Based on the Rome IV vs Rome III Criteria. Clin Gastroenterol Hepatol 2020; 18(2): 392.e2–398.e2. doi: 10.1016/j.cgh.2019.05.037.
