Abstrakt
Úvod, cíl studie: Kolorektální karcinom je jednou z nejzávažnějších malignit. Screening může redukovat jeho incidenci i mortalitu až po desítky procent. Každý region by měl optimalizovat screening vzhledem k daným podmínkám. Cílem prospektivní multicentrické studie bylo podat přehled záchytu kolorektálních neoplazií a posoudit potenciál koloskopie a screeningového programu.
Výsledky: Vyhodnotili jsme 3 400 následných koloskopií provedených vletech 2009-2010. Dosažení céka se ve čtyřech pracovištích pohybovalo mezi 89 a 93 %, terminálního ilea mezi 73 a 87 %. Obě hodnoty byly významně vyšší než ve studii z roku 2005/2006. Výskyt pokročilých neoplazií ve věkových kategoriích < 40 let, 40-45,45-50 a > 50 let byl 0,9 %, 4,4 %, 12 % a 38,1 %. Nejčastější lokalizace pokročilých neoplazií byla rektosigma následovaná colon ascendens a cékum. Jen málo přes 50 % pokročilých neoplazií bylo potenciálně v dosažení sigmoidoskopu. Ve věku nad 40 let jsme hodnotili 2 126 koloskopií. 564 (26,5 %) bylo indikováno v rámci screeningu. Podíl žen na screeningu byl 43,4 %, výskyt pokročilých neoplazií byl u žen 15, 5 %, u mužů 19,1 %. U screenovaných osob udávajících pozitivní rodinnou anamnézu byl výskyt pokročilých neoplazií 4,3 %, u ostatních 32,6 %. V rámci screeningu po pozitivním TOK byl výskyt pokročilých neoplazií 21,2 % u primárních koloskopií 13,1 % a po neg. TOK 7,4 %. Průměrný věk v době screeningových koloskopií byl 50 let, u diagnostických koloskopií 58 let, u screeningových s pozitivní rodinnou anamnézou 45 let a screeningových s negativní rodinnou anamnézou 52 let.
Závěr: Poměr screeningových koloskopií vzhledem k symptomatickým indikacím byl nad 40 let přibližně čtvrtinový a za čtyři roky se nezměnil. Zvýšila se schopnost dosažení céka i terminálního ilea. Záchyt kolorektálního karcinomu i jeho prekurzorů byl neobyčejně vysoký ve všech podskupinách. Poměrně značná část pokročilých neoplazií byla lokalizována mimo potenciální dosah sigmoidoskopu. Ve screeningu převažují muži, velký je poměr vyšetřovaných s pozitivní rodinnou anamnézou. Malou výtěžnost screeningu při pozitivní rodinné anamnéze lze vysvětlit významně nižším věkem. K vyšetření patrně přichází dříve, protože jsou o riziku informováni.
