Abstrakt
V průběhu posledních desetiletí došlo k řadě změn v péči o pacienty s akutním selháním jater (ASJ), které jim dávají větší šanci na přežití. Díky lepším diagnostickým možnostem je častěji než dříve diagnostikována příčina onemocnění, což je důležité při určování prognózy i pro zavedení specifické terapie. Zlepšení celkového managementu pacientů v intenzivní péči (monitorace nitrolebního tlaku, prevence a léčba časných známek intrakraniální hypertenze, terapeutická hypotermie, mikrobiologické sledování a profylaxe, modality náhrady funkce ledvin), vývoj chirurgických technik a perioperační péče, jsou faktory, které vedly ke zlepšenému přežívání pacientů s urgentní transplantací jater pro akutní selhání. Přes pokroky v péči o pacienty s ASJ je míra přežití bez transplantace jater nízká. Nadále tak zůstává středem zájmu snaha o lepší porozumění patogeneze akutního selhání jater a vytvoření protokolu účinné podpůrné terapie.
