Na naše pracoviště jsme přijali osmiletého chlapce pro nemožnost aplikace enterální výživy do setu perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG).
Chlapec má komplikovanou osobní anamnézu. Narodil se z první fyziologické gravidity, porod byl v termínu, spontánní, záhlavím. Porodní hmotnost (3 500 g) a délka (53 cm) byly v normě. Po porodu ale došlo k rozvoji asfyxie, dítě bylo resuscitováno, s nutností endotracheální intubace a následné několikadenní umělé plicní ventilace. Posléze se stav zlepšil a pacient byl po čase propuštěn do domácího ošetřování. Během kojeneckého období však nedošlo k fyziologickému vývoji dítěte, byla patrná závažná psychomotorická retardace a následně diagnostikována kvadruspastická dětská mozková obrna. V souvislosti s touto diagnózou došlo dále k rozvoji epileptického syndromu. Těžký neuromuskulární deficit, opakované epileptické záchvaty a porucha polykání stravy vedly ke vzniku závažné malnutrice pacienta. Přechodně byly problémy s podáváním stravy řešeny pomocí nazogastrické sondy a dlouhodobě pak zavedením PEG. Díky podávané enterální výživě chlapec začal přibývat na hmotnosti.
V posledních několika týdnech před přijetím k hospitalizaci matka pozorovala bolestivost při manipulaci s PEG setem, zarudnutí a zduření kůže v jeho okolí (obr. 1). Enterální výživu nebylo možné stříkačkou do PEG aplikovat volně, bylo nutné vynakládat stále vyšší tlak. Nakonec již bylo další podávání zcela nemožné.
Chlapec má komplikovanou osobní anamnézu. Narodil se z první fyziologické gravidity, porod byl v termínu, spontánní, záhlavím. Porodní hmotnost (3 500 g) a délka (53 cm) byly v normě. Po porodu ale došlo k rozvoji asfyxie, dítě bylo resuscitováno, s nutností endotracheální intubace a následné několikadenní umělé plicní ventilace. Posléze se stav zlepšil a pacient byl po čase propuštěn do domácího ošetřování. Během kojeneckého období však nedošlo k fyziologickému vývoji dítěte, byla patrná závažná psychomotorická retardace a následně diagnostikována kvadruspastická dětská mozková obrna. V souvislosti s touto diagnózou došlo dále k rozvoji epileptického syndromu. Těžký neuromuskulární deficit, opakované epileptické záchvaty a porucha polykání stravy vedly ke vzniku závažné malnutrice pacienta. Přechodně byly problémy s podáváním stravy řešeny pomocí nazogastrické sondy a dlouhodobě pak zavedením PEG. Díky podávané enterální výživě chlapec začal přibývat na hmotnosti.
V posledních několika týdnech před přijetím k hospitalizaci matka pozorovala bolestivost při manipulaci s PEG setem, zarudnutí a zduření kůže v jeho okolí (obr. 1). Enterální výživu nebylo možné stříkačkou do PEG aplikovat volně, bylo nutné vynakládat stále vyšší tlak. Nakonec již bylo další podávání zcela nemožné.