Antibiotická profylaxe u akutní pankreatitidy

Abstrakt

Nekrotizující pankreatitida je stále zatížena značnou morbiditou i mortalitou. Rizikovým faktorem je její infekce, ke které nejčastěji dochází od třetího týdne onemocnění procesem bakteriální translokace. Otázka antibiotická profylaxe se tak stává relevantním problémem. Řada studií zabývajících se farmakokinetikou zjistila různou penetraci do pankreatu a různou potenciální účinnost na předpokládané bakteriální agens. V klinických studiích se nejčastěji podával ciprofloxacin případně s metronidazolem, imipenem, propenem a cefalosporiny. Cenné jsou randomizované studie (s ciprofloxacinem a metronidazolem, s meropenemem a imipenemem), které přínos antibiotické profylaxe neprokázaly. Podobně ani my jsme přínos ve dvou studiích nezjistili. Studie byly zpracovány v několika metaanalýzách. Počáteční metaanalýzy profylaxi doporučovaly, následující zahrnující recentní metodicky kvalitní studie nikoli. Studie se shodují, že k infekci pankreatické nekrózy i mimo pankreatickým infekcím docházelo navzdory antibiotické profylaxi často. Žádná neprokázala vliv na průběh onemocnění v jakékoli souvislosti s jeho tíží. U lehké pankreatitidy není antibiotická profylaxe oprávněna. V případě těžké pankreatitidy doprovázené SIRS a orgánovým selháním je podávání antibiotik individuální volbou. Průběžně se hodnotí klinický stav, markery zánětu, bakteriologické vyšetření a výsledky zobrazovacích metod. Podle názoru autora jsou výjimkou pankreatitida po ERCP a trumatická, kdy k infekci dochází přímou bakteriální kontaminací. Zde by se antibiotika měla podávat rutinně a okamžitě. Nejvhodnějšími antibiotickými režimy jsou ciprofloxacin v kombinaci s metronidazolem nebo karbapenemy.