Klíčová slova
DNA mutace
kancerogeneze
kolorektální karcinom
kolorektální nádory
koloskopie
lidé
lidé středního věku
mutace
mužské pohlaví
polypy
staging nádorů
statistika jako téma
ženské pohlaví
geny ras
kolonoskopie
molekulární biologie
riziko
Abstrakt
Vývojová stadia kolorektálního karcinomu (adenomy) jsou určena histopatologickým stagingem, který určuje míru rizika vzniku karcinomu. Rekurence kolorektálních adenomů zvyšuje nároky na dispenzarizaci pacientů. Proces maligní transformace z normální tkáně je provázen charakteristickými změnami na úrovni genetických a epigenetických poruch. Hlavním cílem studie bylo dlouhodobé (6-11 let) sledování pacientů po endoskopické polypektomii, především vzhledem k výskytu následných (rekurentních) adenomů. Dalším cílem bylo sledování genetického profilu nejčastějších somatických DNA mutací a jejich případný vztah k histologické charakteristice adenomů.
Materiál a metody: Do studie byli zařazeni pacienti, kteří v letech 2002-2006 podstoupili kolonoskopické vyšetření s odstraněním adenomového polypu. Bylo provedeno standardní histopatologické vyšetření vzorků a následně korelováno s vyšetřením vybraného panelu somatických mutací (geny APC, TP53, KRAS a BRAF), které jsou typické pro sporadické kolorektální karcinomy. Podskupina pacientů byla následně endoskopicky sledována dle doporučených intervalů se zaměřením na vztah mezi mutací odstraněného adenomů a výskytem následných adenomů v intervalu a) < 3 roky, nebo b) > 3 roky či delším.
Výsledky: Celkem bylo vyšetřeno 48 pacientů (39 mužů, 9 žen; průměrný věk 62 let). Dispenzární kolonoskopie podstoupilo 30 pacientů, následný adenom v intervalu < 3 roky byl diagnostikován u 11 (37 %) z nich, 19 pacientů (63 %) bylo bez nálezu adenomů nebo byl interval detekce následného adenomů delší než tři roky. V obou skupinách byly nalezeny mutace primárního adenomů, ve skupině s následným adenomem < 3 roky u 10 pacientů, v druhé skupině u 8 pacientů (90 %, resp. 42 %; p = 0,0249). Mutace byly nalezeny u 60 % pacientů (29/48); s pokročilým (velikost > 10 mm, vilózní složka, high-grade dysplazie) i časným adenomem (21 pacientů, 72 %; resp. 8 pacientů, 28 %).
Závěr: Dispenzarizaces dodržením doporučených intervalů je vhodným nástrojem prevence vzniku kolorektálního karcinomu, a to především u nezanedbatelné části pacientů, u kterých dochází k opětovným rekurencím výskytu adenomů. Pilotní výsledky též naznačují, že fenotyp chromozomální nestability (CIN) může představovat nezávislý faktor zvýšeného rizika takových rekurencí.