Klinická a experimentální gastroenterologie – editorial
Tomáš Hucl Orcid.org 1
+ Pracoviště
Vážené a milé kolegyně a kolegové,
už je tomu rok, co jsme se naposledy setkali u prázdninového čísla Gastroenterologie a hepatologie věnovaného experimentální gastroenterologii. Dovolte mi pozvat vás k přečtení letošního vydání.
Irena Míková z Prahy se tradičně věnuje hepatologickému a transplantačnímu tématu. Tentokrát nám představí málo známý typ diabetu – hepatogenní diabetes, který vzniká v důsledku pokročilého jaterního onemocnění. Článek nás seznámí nejen s chorobou, ale především s vlastními zkušenostmi autorů včetně vlivu transplantace jater na průběh onemocnění.
Jiřina Pintová z Jablonce nad Nisou ve své práci podrobně popisuje vlastní soubor nemocných léčených endosonograficky navigovanou drenáží žlučníku apozičním metalickým stentem, dominantně pro těžkou akutní cholecystitidu. Téměř sedm desítek nemocných bylo léčeno s vysokou technickou a klinickou úspěšností a malým výskytem komplikací. Práce odpovídá také na otázku operability pacientů po drenáži, která byla stoprocentně úspěšná, a to i u stentů zavedených transduodenálně.
Martin Loveček z Olomouce popisuje vlastní soubor nemocných, první tohoto typu v České republice, kteří podstoupili robotickou resekci pankreatu. Poskytuje také srovnání s pacienty operovanými otevřeně. Robotický přístup byl sice delší, avšak významně snížil dobu hospitalizace a částečně také krevní ztráty a délku pobytu na JIP, a to vše při srovnatelném počtu komplikací.
Martin Harazim z Brna se věnuje problematice vlivu pandemie covidu-19 na výskyt akutní pankreatitidy v České republice. Virus SARS-CoV-2 je v literatuře asociován jako možný spouštěč akutní pankreatitidy a jako faktor zhoršující průběh onemocnění. S pomocí dat Národního registru služeb autoři zjistili, že výskyt akutní pankreatitidy nebyl v České republice pandemií ovlivněn a stejně tak mortalita akutní pankreatitidy zůstala stejná.
Veronika Kovaříková ze Šternberka popisuje zajímavou kazuistiku pacienta s bolestí na hrudi způsobenou akutní cholecystitidou. Jedná se o celkem vzácný projev akutní cholecystitidy, doposud pouze sporadicky popsaný v literatuře. Ještě větší zajímavostí byla spontánní perforace jaterního pouzdra v místě žlučníku se subkapsulárním hematomem a hemoperitoneem, vyžadující chirurgickou revizi, která byla úspěšná.
Peter Lipták z Martina se snaží odpovědět na otázku, zda biofeedbackem asistovaný trénink hlubokého dýchání může ovlivnit refrakterní poruchy interakce střeva a mozku. Autoři retrospektivně zpracovali soubor nemocných diagnostikovaných s refrakterní poruchou na základě Římských kritérií (IV), kteří podstoupili trénink dýchání. Měsíc po zahájení domácího tréninku bylo zhodnoceno devět pacientů, u sedmi z nich došlo ke zlepšení symptomů. Metoda by tak mohla být slibným doplňkem ke standardní léčbě.
Martin Sučík z Martina se v přehledovém článku věnuje komunitnímu výskytu klostridiové kolitidy. Choroba typicky spojená s antibiotickou léčbou u hospitalizovaných pacientů je v posledních letech diagnostikována stále častěji také v komunitním prostředí včetně dětí. Autoři poskytují komplexní zhodnocení etiologických a rizikových faktorů a doporučují na chorobu myslet už při primárním kontaktu u pacientů v běžné populaci.
Milan Lukáš z Prahy popisuje vlastní výsledky prospektivní studie u 287 pacientů s IBD (74,9 % Crohnova choroba), kteří byli převedeni v době remise z jednoho biosimilárního infliximabu na druhý (z CT-P13 na SB-2). Nový preparát se ukázal 13 měsíců pro výměně jako účinný, s perzistencí na léčbě přes 86 % při absenci změn klinických a biologických parametrů zánětu. Ztráta účinnosti nebo vznik nežádoucích účinků byly zaznamenány u 13,9 % pacientů.
Letošní prázdninové číslo splnilo výzvu uloženou v roce minulém a prezentuje z větší části výsledky vlastního originálního výzkumu.
Děkuji všem autorům, kteří jako obvykle reprezentují různé části země a různé věkové skupiny, za jejich práci a vám, čtenářům, přeji hezký zbytek prázdnin, třeba také s naším časopisem. Peteru Bánovčinovi, koeditorovi vydání, děkuji za významnou slovenskou stopu.
prof. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
koeditor sekce Klinická a experimentální gastroenterologie
tohu@ikem.cz