Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2020; 74(4): 283.

Klinická a experimentální gastroenterologie

Tomáš Hucl Orcid.org  1

+ Pracoviště

Vážené a milé kolegyně a kolegové,

vítám vás u prázdninového vydání našeho časopisu. Je mi potěšením představit vám v sekci klinické a experimentální gastroenterologie a hepatologie několik zajímavých článků z různých částí České republiky a Slovenska.

Objektivní hodnocení motorické aktivity žaludku je obtížné. Helena Medková z Hradce Králové vyšetřila pomocí elektrogastrografie 33 pacientů se systémovou sklerodermií, u kterých taková měření nebyla dosud provedena. U všech pacientů kromě jednoho byl nález abnormální, dominovala bradygastrie a snížená postprandiální plocha amplitud [1].

Plicní hypertenze může vzniknout sekundárně jako komplikace portální hypertenze. Petra Pavlíková z Prahy ukázala, že mezi téměř tisíci transplantovanými pacienty se jedná o komplikaci velmi vzácnou. Odhalení této závažné komplikace vycházející z echokardiografického vyšetření umožnilo u postižených pacientů podání specifické léčby a provedení transplantace jater, byť třetina pacientů nakonec zemřela [2].

Metalické lumen apoziční stenty způsobily revoluci v intervenční endosonografii. Jedná se o akcesorium, které s dostatečnou bezpečností a přiměřenou technickou náročností umožňuje nejen drenáže pankreatických kolekcí, ale také založení anastomóz mezi zažívacím traktem a okolními strukturami, jako jsou žlučovody či žlučník. Poslední novinkou jsou anastomózy s jinou volnou částí lumen zažívacího traktu. Vladimír Nosek z Jablonce nad Nisou prezentuje první a největší soubor pacientů s gastrointestinálními anastomózami v našich zemích, u části z nich se jednalo dokonce o anastomózy u pacientů s chirurgicky alterovanou anatomií. Vysoká technická a klinická úspěšnost a nízké riziko komplikací dávají této nové éře v intervenční endosonografii velkou naději [3].
Akutní pankreatitida je relativně časté, ale především závažné onemocnění. Alžběta Hujová z Prahy zpracovala soubor všech pacientů po transplantaci jater v IKEM a zjistila, že akutní pankreatitida je po transplantaci ještě častější a závažnější chorobou. Zajímavým zjištěním bylo to, že významným rizikovým faktorem vzniku pankreatitidy je chronická infekce virem hepatitidy B jako indikace k transplantaci [4].

Krvácení do horní části zažívacího traktu zůstává častým problémem. Zajištění urgentní endoskopie a hospitalizace může být v řadě případů obtížné, ale také nemusí být nutné. Glasgow-Blatchford skóre (GBS) slouží k odhadu závažnosti krvácení a potřeby léčby. Pavla Tesaříková z boskovické nemocnice zhodnotila téměř sto pacientů, kteří byli vyšetřeni se známkami krvácení. Podrobnou statistickou analýzou zjistila, že hranicí pro bezpečnou ambulantní péči je skóre ≤ 2 spíše než doposud používané ≤ 1, což by mohlo snížit nároky na endoskopickou a nemocniční péči [5].

Funkční poruchy trávicího traktu mají multifaktoriální příčinu, jedním z faktorů může být abnormální aktivita autonomního nervového systému. Peter Lipták z Martina provedl testy na aktivitu parasympatického a sympatického nervového systému u pacientů s různými typy funkční dyspepsie. Zjistil, že parasympatická regulace byla u těchto pacientů snížená jak v klidu, tak při stresové zátěži, naproti tomu regulace sympatiku byla naopak zvýšená v reakci na stresový podnět [6].

Děkuji všem autorům, kteří v době prázdnin usedli k počítačům a vyměnili cestování za přípravu článků. Jednu medičku, tři mladé lékařky a jednoho mladého lékaře z univerzitních pracovišť skvěle doplnil zkušený primář z neakademického pracoviště. Přeji vám příjemné čtení.


doc. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
koeditor sekce Klinická a experimentální gastroenterologie
tomas.hucl@ikem.cz

 

Literatura

1. Medková H, Jansová A, Soukup T et al. Electrogastrography in systemic sclerosis – a pilot study. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 285–294. doi: 10.14735/amgh2020285.
2. Pavlíková P, Al-Hiti H, Taimr P. Portopulmonální hypertenze u pacientů indikovaných k transplantaci jater – zkušenosti transplantačního centra IKEM. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 295–301. doi: 10.14735/amgh2020295.
3. Nosek V, Pintová J. EUS navigované gastrointestinální anastomózy – nové možnosti terapeutické endoskopie. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 302–310. doi: 10.14735/amgh2020302.
4. Hujová A, Mačinga P, Jarošová J et al. Akutní pankreatitida u pacientů po transplantaci jater. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 311–318. doi: 10.14735/amgh2020311.
5. Tesarikova P, Kunovsky L, Kovalcikova P et al. Applicability of the Glasgow-Blatchford score in predicting low-risk patients with upper gastrointestinal bleeding – first data from the Czech Republic. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 319–326. doi: 10.14735/amgh2020319.
6. Lipták P, Ďuríček M, Prokopič M et al. Autonómna dysregulácia pri syndróme dráždivého čreva, funkčnej dyspepsii a globus pharyngeus – prehľad literatúry a pilotné výsledky. Gastroent Hepatol 2020; 74 (4): 327–333. doi: 10.14735/amgh2020327.

Kreditovaný autodidaktický test