Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2016; 70(4): 291–292.

Klinická a experimentální gastroenterologie

Tomáš Hucl1

+ Pracoviště

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
 
Poprvé v roli koeditora bych Vás rád přivítal při čtení letního vydání časopisu, které je z části věnováno klinické a experimentální gastroenterologii a hepatologii. Jsem rád, že Vám můžeme nabídnout několik zajímavých původních prací z různých regionů včetně Slovenska, jejichž témata procházejí napříč naším oborem [1–5].
Cystické léze pankreatu jsou diagnostikovány při zdokonalení a rozšíření zobrazovacích metod stále častěji, mnohokrát u asymptomatických pacientů. Část z nich má maligní potenciál. Výhodou jejich nalezení je možnost prevence vzniku nádoru či jeho záchyt v časném stadiu. Míru maligního potenciálu u jednotlivých lézí je však obtížné určit. Dr. Mačinga se snaží přispět k odpovědi na tuto otázku tím, že hodnotí chování pankreatických cyst u pacientů po transplantaci jater v terénu imunosupresivní terapie, která zvyšuje riziko vzniku nádorů. V souboru, který je zatím omezen velikostí a dobou sledování, měly cystické léze pankreatu stejnou prevalenci a obdobný vývoj jako v obecné populaci a neovlivňovaly přežití pacientů [1].
Kolorektální karcinom je jednou z nejčastějších malignit, jeho mortalita je stále vysoká. Jedná se o onemocnění s jedinečnou možností screeningu, který má schopnost jeho výskyt snížit. Současné možnosti, jako test stolice na okultní krvácení či kolonoskopie, jsou efektivní, avšak stále pro svůj charakter částí populace odmítány. Pokrok v poznání molekulární biologie nádoru a laboratorních technologií dnes umožňuje detekci pro nádor specifické DNA ve stolici či séru. Dr. Sychra zhodnotil soubor pacientů testem druhé generace na přítomnost metylované DNA promotoru genu SEPT9. Vysoká specifita testu však nemohla kompenzovat jeho nízkou senzitivitu, která byla především u adenomů nedostatečná [2]. Studium molekulární diagnostiky nádorů je však velkým příslibem do budoucnosti.
Existují vícečetné příčiny rezistence kolorektálního karcinomu k sou?asn?m terapčasným terapiím. Apoptóza, programovaná buněčná smrt, slouží k udržení homeostázy organizmu a představuje určitý obranný mechanizmus při vzniku nádorů. Jednou z příčin rezistence k léčbě může být změna v aktivitě apoptózy v nádorových buňkách. V experimentální práci toto prokazuje dr. Kohoutová, která potvrdila významný pokles apoptotické aktivity v různých kompartmentech epitelu kolorektálního karcinomu ve srovnání s adenomem. Přeměna zdravé sliznice v adenom byla naopak charakterizována vzestupem apoptózy [3]. Ovlivnění deregulované apoptózy, např. aktivací proapoptotických systémů, představuje nadějný směr ve vývoji nových terapeutik kolorektálního karcinomu.
Imunomodulační léčba azathioprinem je účinná v udržení remise u pacientů s nespecifickými střevními záněty. Její selhání je častou indikací k podání biologické léčby, která je nákladná a zatížena riziky komplikací. Existuje otázka, zdali příčinou selhání imunomodulace azathioprinem nemůže být jeho nedostatečné dávkování. Částečná odpověď přichází od dr. Suché, která hodnotila dávkování azathioprinu v souboru pacientů odeslaných k biologické léčbě. Prakticky u poloviny pacientů byla podávaná dávka nedostatečná, aniž by byla zdokumentovaná toxicita azathioprinu jako příčina nízkého dávkování. Zajímavé je také zjištění, že pouze u 16 % pacientů byl vyšetřen genotyp thiopurin metyltransferázy. Výsledek poukazuje na naše rezervy v optimalizaci dávkování thiopurinů u pacientů s IBD [4].
Dobře dnes již víme, že nealkoholická steatóza je častá choroba, která může být příčinou chronického jaterního onemocnění a selhání funkce jater. Nevyhýbá se ani pacientům po transplantaci jater, u kterých může ovlivnit jejich přežití. Dr. Hejlová v pilotní studii zjistila několik významných klinických a laboratorních parametrů, které mohou výskyt steatózy predikovat. Jednalo se o BMI, obvod pasu, objem podkožního a viscerálního tuku, výskyt metabolického syndromu, lačnou glykemii, glykovaný hemoglobin a C-peptid. Výsledek 1H MR spektroskopie významně koreloval s přítomností tuku zjištěné biopticky, a toto vyšetření tak lze využít ke stanovení stupně steatózy jater [5].
Výše uvedené práce pocházejí od mladých autorů. Většina z nich je předložena v pilotní podobě. Děkuji jejich autorům a přeji jim, aby ve své práci pokračovali, spolupracovali mezi sebou, studie dokončili a pokusili se o jejich publikaci v recenzovaných zahraničních časopisech. To stejné přeji i ostatním, kteří se výzkumu v gastroenterologii a hepatologii věnují. Je to ten nejlepší způsob, jak nás přiblížit světu, kam zatím v tomto podoboru ve větším měřítku nepatříme.
Přeji Vám příjemný konec prázdnin, třeba částečně strávený s tímto vydáním.


doc. MUDr. Tomáš Hucl, Ph.D.
koeditor sekce klinická  a experimentální gastroenterologie
tomas.hucl@ikem.cz

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Mačinga P, Cupalová D, Kautznerová D et al. Pankreatické cystické léze u pacientů po transplantaci jater. Gastroent Hepatol 2016; 70 (4): 295–299. doi: 10.14735/amgh2016295.
2. Sychra P, Procházka V, Roubalová L et al. První hodnocená zkušenost s testem Septin 9 v České republice. Gastroent Hepatol 2016; 70 (4): 300–304. doi: 10.14735/amgh2016300.
3. Kohoutová D, Pejchal J, Cyrany J et al. Apoptóza při vývoji kolorektální neoplazie. Gastroent Hepatol 2016; 70 (4): 313–318. doi: 10.14735/amgh2016313.
4. Suchá V, Kadlečková B, Repáková B et al. Nedostatočná liečba tiopurínmi u pacientov s nešpecifickými zápalovými ochoreniami čreva odoslaných na anti-TNF liečbu. Gastroent Hepatol 2016; 70 (4): 335–339. doi: 10.14735/amgh2016 335.
5. Hejlová I, Dezortová M, Šedivý P et al. Metabolický profil pacientů po transplantaci jater ve vztahu k rozvoji NAFLD – výsledky pilotní studie. Gastroent Hepatol 2016; 70 (4): 325–330. doi: 10.14735/amgh2016325.

Kreditovaný autodidaktický test