Anonymous User
Login / Registration

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

.

VZTAH INFEKCE HELICOBACTER PYLORI, VZRŮSTU A HODNOT KREVNÍHO TLAKU. VÝSLEDKY PROSPEKTIVNÍ MULTICENTRICKÉ STUDIE

Marcela Kopáčová Orcid.org  1, Jan Bureš Orcid.org  1, Stanislav Rejchrt Orcid.org  2, Oldřich Pozler Orcid.org  , Tomáš Douda Orcid.org  2, Vladimír Palička Orcid.org  

+ Affiliation

Probíhající chronický zánět může ovlivnit celkový zdravotní stav pacienta bez závislosti na tom, který orgán je zánětem postižen. Byly vysloveny hypotézy, že infekce Helicobacter pylori, která způsobí celoživotní aktivní zánět žaludku, může negativně ovlivnit tělesnou výšku infikované osoby, může zvýšit riziko ischemické choroby srdeční, arteriální hypertenze, poruchy metabolizmu lipidů, obezity, zvyšovat bazální plazmatickou koncentraci glukózy a/nebo přispívat k rozvoji aterosklerózy. Avšak názory na tyto vlivy Helicobactera pylori se v současné literatuře liší. Cílem naší studie bylo zhodnotit případné rozdíly v základních antropometrických ukazatelích a bazálních fyziologických parametrech u Hp-pozitivních a Hp-negativních osob.

Do studie byly kromě našeho pracoviště (Klinické centrum, II. interní klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové) zapojeny ještě European Centre for Health Equity Studies (CHESS), Stockholm University, Karolinska Institutet, Stockholm,IPVZ, Praha, Ústav klinické diagnostiky a biochemie, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Dětská klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové a 19 center praktických lékařů.

Randomizovaný výběr z celkové neselektované populace České republiky zahrnoval celkem 1928 osob, 958 mužů, 970 žen ve věku od 4 do 100 let věku, průměrný věk byl 40±25, medián 37 let. Ve spolupráci s praktickými lékaři, kteří se na studii podíleli, byly sledovány tyto parametry: výška (cm), index tělesné hmotnosti (kg/m2), systolický a diastolický krevní tlak (mmHg) a tepová frekvence (počet tepů za minutu). Data byla zpracována anonymně v souhlasu s právními normami na ochranu osobních údajů platnými v České republice.

U všech osob byl proveden dechový test s 13C-ureou. Test byl proveden ráno po celonočním lačnění. Pro dospělé jsme použili 100 mg 13C-urey (Helicobacter Test Hp Plus, Utandningstester i Sverige AB, Göteborg, Švédsko), pro děti a adolescenty do 18 let věku 75 mg 13C-urey (Helicobacter Test INFAI, INFAI GmbH, Köln, SRN). Párové vzorky dechu byly odebrány následně po 30 minutách po vypití roztoku značené urey.

Zkumavky se vzorky dechu byly odeslány do jediného analytického centra, kde byly zpracovány do jednoho týdne od doručení. Vzorky dechu byly analyzovány poměrovou izotopovou hmotnostní spektrometrií (přístroj AP 2003, Analytical Precision, Velká Británie). Hodnota cut-off byla 3,5 (šedá zóna v rozsahu 3,3–3,7).

VÝSLEDKY

Celkem 816 osob (42,3 %) bylo Hp-pozitivních, 1087 (56,4 %) Hp-negativních, 25 osob (1,3 %) mělo výsledky v oblasti šedé zóny. Nezjistili jsme žádný signifikantní rozdíl v prevalenci Helicobactera pylori mezi muži (410/947) ani mezi ženami (406/956). Osoby s výsledky v oblasti šedé zóny byly vyřazeny z dalšího zpracování.

Hp-pozitivní osoby byly signifikantně vyššího věku (průměr 46±25, medián 50 let) ve srovnání s Hp-negativními subjekty (průměr 36±23, medián 27 let, p < 0,001).

V naší studii jsme zjistili signifikantně nižší vzrůst u Hp-pozitivních osob ve věku od 11 do 20 let oproti Hp-negativním osobám ve stejné věkové skupině. V ostatních věkových skupinách jsme žádné rozdíly neprokázali (Tabulka 1).

Celkem 36 % dospělých probandů je léčeno pro známou hypertenzi. Neprokázali jsme žádný signifikantní rozdíl v prevalenci Hp-pozitivních a Hp-negativních pacientů se známou hypertenzí, kteří jsou léčeni antihypertenzivy (c2 = 0.000228, p = 0.988). Zjistili jsme statisticky signifikantní rozdíl mezi klidovou tepovou hodnotou Hp-pozitivních (74,7 ± 9,4) a Hp-negativních osob (75,4 ± 9,7 tepů za minutu, p = 0,029), tento rozdíl však považujeme za klinicky nevýznamný (Tabulka 2 a 3).

DISKUSE

Epidemiologické studie zabývající se vztahem infekce Helicobacter pylori a tělesnou výškou dětí jsou kontroverzní. Podle některých prací je patrný vztah mezi touto infekcí a malým vzrůstem dětí, avšak jiné neprokázaly žádný vztah mezi těmito faktory.

Perri a spolupracovníci udávají významnou závislost mezi infekcí Helicobacter pylori, malým vzrůstem starších dětí, nízkými socioekonomickými podmínkami a vysokým počtem osob v domácnosti. Tyto souvislosti se snaží vysvětlit několik hypotéz: chronické systémové uvolňování cytokinů (zejména tumor necrosis faktor a) působí na růst. Nízký energetický příjem a/nebo malnutrice v kombinaci s nízkou socioekonomickou úrovní může být patogenetickým mechanismem zodpovědným za snížený růst. Choe a spolupracovníci prokázali signifikantně nižší vzrůst u dětí, které měly současně infekci Helicobacter pyloria sideropenickou anemii. Autoři uzavírají, že infekce Helicobacter pylori provázející sideropenickou anemii, spíše než infekce samotná, může negativně ovlivňovat růst adolescentů. Podle dalších studií jsou oba faktory – infekce Helicobacter pylori i malý vzrůst dětí – nezávislými důsledky nízkých socioekonomických podmínek v dětství. Zpomalení růstu Hp-pozitivních dětí v období puberty by mohlo být vysvětleno oddálením růstového vrcholu v období puberty. Pozdější menarche u Hp-pozitivních dívek je ve shodě s tímto nálezem.

Z celého souboru Hp-pozitivních osob jsme vyčlenili pacienty se zvýšeným systolickým a diastolickým krevním tlakem a jednotlivé věkové podskupiny porovnali s Hp-negativními osobami (Tabulky 2 a 3). Rozdíly v hodnotách krevního tlaku jsou v obou skupinách opět závislé zejména na věku. Je třeba zdůraznit, že aktuální hodnoty krevního tlaku jsou ovlivněny řadou faktorů, především však kvalitou antihypertenzní léčby u nemocných se známou arteriální hypertenzí (nezjistili jsme rozdíly mezi Hp-negativními a Hp-pozitivními pacienty s arteriální hypertenzí v souboru námi vyšetřených osob).

V literatuře jsme našli kontroverzní data o vztahu infekce Helicobacter pylori a hypertenze. V populační studii rozsáhlého souboru (Harvey a spolupracovníci) byl prokázán malý vliv infekce Helicobacter pylori na krevní tlak v rámci celé populace, střední systolický tlak byl vyšší u Hp-pozitivních osob oproti Hp-negativním. Ačkoli tato závislost byla statisticky signifikantní, autoři jej ohodnotili jako pravděpodobně klinicky nevýznamný, zřejmě vysvětlitelný dalšími neznámými zkreslujícími faktory. Migneco a spolupracovníci prezentují signifikantní pokles hodnot krevního tlaku (zejména diastolického) po úspěšné eradikační léčbě infekce Helicobacter pylori.

Pokud shrneme naše výsledky, zjistili jsme nižší tělesnou výšku u Hp-pozitivních větších dětí a adolescentů ve srovnání se stejnými věkovými skupinami Hp-negativních dětí. Odchylky indexu tělesné hmotnosti a krevního tlaku korelují spíše s věkem.

Tabulka 1
Výška (cm) u Hp-pozitivních a Hp-negativních osob
VěkHp-pozitivníHp-negativníStatistická
významnost
4–10122,5 ± 12,4
n = 72
125,8 ± 11,8
n = 143
NS (p = 0,060)
11–20157,7 ± 13,7
n = 103
162,8 ± 13,12
n = 254
p = 0,001
21–30172,6 ± 10,2
n = 95
173,7 ± 9,7
n = 184
NS (p = 0,417)
31–40173,0 ± 7,9
n = 64
173,1 ± 8,5
n = 84
NS (p = 0,910)
41–50170,5
(164,0–178,0)
n = 82
170,0
(164,0–176,0)
n = 88
NS (p = 0,826)
51–60170,9 ± 8,9
n = 119
172,3 ± 8,4
n = 122
NS (p = 0,213)
61–70168,0
(162,0–173,8)
n = 123
168,0
(160,0–175,0)
n = 95
NS (p = 0,944)
71–80167,4 ± 8,2
n = 107
168,5 ± 167,3
n = 93
NS (p = 0,353)
81–90160,5
(156,0–169,0)
n = 46
164,0
(159,8–169,2)
n = 17
NS (p = 0,745)
91–100165,0
(163,2–167,8)
n = 5
168,0
(161,8–169,8)
n = 7
NS (p = 0,530)
Celkem167,0
(158,0–175,0)
n = 816
168,0
(158,0–175,0)
n = 1,087
NS (p = 0,961)

Údaje jsou vyjádřeny jako průměr ± SD ( při normálním rozdělení souboru) nebo jako medián a interkvartilové rozpětí (pokud Fisherův test neprokázal normální rozdělení souboru). Statistická významnost je stanovena pomocí t-testu (při normálním rozdělení souboru) nebo pomocí Mann-Whitney testu (pokud Fisherův test neprokázal normální rozdělení souboru). NS – nesignifikantní.

Tabulka 2
Hodnoty systolického krevního tlaku (mm Hg) u Hp-pozitivních a Hp-negativních osob.
Celkem
Věk
167,0
Hp-pozitivní
168,0
Hp-negativní
NS (p = 0,961)
Statistická
významnost
4–10105 (95–111)
n = 72
105 (100–112)
n = 143
NS (p = 0,636)
11–20110 (105–120)
n = 103
116 (110–125)
n = 254
p < 0,001
21–30120 (110–130)
n = 95
120 (115–130)
n = 184
NS (p = 0,071)
31–40130 (120–130)
n = 64
125 (120–134)
n = 84
NS (p = 0,866)
41–50130 (120–140)
n = 82
130 (120–140)
n = 88
NS (p = 0,859)
51–60140 (130–150)
n = 119
140 (130–150)
n = 122
NS (p = 0,779)
61–70140 (131–158)
n = 123
140 (130–150)
n = 95
NS (p = 0,340)
71–80150 (140–160)
n = 107
140 (134–159)
n = 93
p = 0,014
81–90150 (150–165)
n = 46
140 (128–53)
n = 17
p = 0,020
91–100145 (130–170)
n = 5
145 (130–170)
n = 7
NS (p = 1,000)
Celkem130 (115–150)
n = 816
122 (113–140)
n = 1,087
p < 0,001

Údaje jsou vyjádřeny jako medián a interkvartilové rozpětí (Fisherův test neprokázal normální rozdělení souboru). Statistická významnost je vypočtena pomocí Mann-Whitney testu. NS – nesignifikantní.

Tabulka 3
Hodnoty diastolického krevního tlaku (mm Hg) u Hp-pozitivních a Hp-negativních osob
VěkHp-pozitivníHp-negativníStatistická
významnost
4–1060 (51–60)
n = 72
60 (55–69)
n = 143
p = 0,004
11–20 65 (59–70)
n = 103
70 (60–76)
n = 254
p < 0,001
21–3070 (70–80)
n = 95
73 (70–80)
n = 184
NS (p = 0,459)
31–4080 (70–85)
n = 64
80 (70–80)
n = 84
NS (p = 0,744)
41–5080 (74–90)
n = 82
80 (70–85)
n = 88
p = 0,042
51–6080 (80–90)
n = 119
81 (80–90)
n = 122
NS (p = 0,585)
61–7085 (80–90)
n = 123
80 (80–90)
n = 95
NS (p = 0,163)
71–8090 (80–90)
n = 107
80 (80–90)
n = 93
p = 0,004
81–9090 (80–90)
n = 46
85 (80–90)
n = 17
NS (p = 0,329)
91–10087 ± 4,5
n = 5
83 ± 8,6
n = 7
NS (p = 0,351)
Celkem80 (70–90)
n = 816
75 (67–80)
n = 1,087
p < 0,001

Údaje jsou vyjádřeny jako průměr ± SD (při normálním rozdělení souboru) nebo jako medián a interkvartilové rozpětí (pokud Fisherův test neprokázal normální rozdělení souboru). Statistická významnost je stanovena pomocí t-testu (při normálním rozdělení souboru) nebo pomocí Mann-Whitney testu (pokud Fisherův test neprokázal normální rozdělení souboru). NS – nesignifikantní.

Literatura

1. BEEVERS, DG., LIP, GY., BLANN, AD. Salt intake and Helicobacter pylori infection. J Hypertens, 2004, 22, p. 1475–1477.

2. CACCIARI, E., MENEGATTI, M., SALARDI, S., ALI, A., STELLA, FA., FIGURA, N., LANDI, F., HOLTON, J., FARINELLI, S., CUCCARO, V., MIGLIOLI, M., VAIRA, D. Helicobacter pylori infection and cytotoxic antigen associated gene »A« status in short children. J Pediatr Endocrinol Metab, 1999, 12, p. 197–201.

3. EKESBO, R., NILSSON, PM., LINDHOLM, LH., PERSSON, K., WADSTRÖM, T. Combined seropositivity for H. pylori and C. pneumoniae is associated with age, obesity and social factors. J Cardiovasc Risk, 2000, 7, p. 191–195.

4. ERTEM, D., HARMANCI, H., PEHLIVANOGLU, E. Helicobacter pylori infection in Turkish preschool and school children: role of socioeconomic factors and breast feeding. Turk J Pediatr, 2003, 45, p. 114–122.

5. FURUTA, T., SHIRAI, N., XIAO, F., TAKASHIMA, M., HANAI, H. Effect of Helicobacter pylori infection and its eradication on nutrition. Aliment Pharmacol Ther, 2002, 16, p. 799–806.

6. GASBARRINI, A., FRANCHESCHI, F., BOIXEDA DE MIQUEL, D., MARTIN DE ARGILA, C., GASBARRINI, G. Role of Helicobacter pylori in extradigestive diseases. Curr Opin Gastroenterol, 1999, 15, Suppl 1, S29–S33.

7. HARVEY, R., LANE, A., MURRAY, L., HARVEY, I., NAIR, P., DONOVAN, J. Effect of Helicobacter pylori infection on blood pressure: a community based cross sectional study. Br Med J, 2001, 323, p. 264–265.

8. CHOE, YH., KIM, SK., HONG, YC. Helicobacter pylori infection with iron deficiency anaemia and subnormal growth at puberty. Arch Dis Child, 2000, 82, p. 136–140.

9. LIP, GH., WISE, R., BEEVERS, G. Association of Helicobacter pylori infection with coronary heart disease. Study shows association between H pylori infection and hypertension. Br Med J 1996, 312, p. 250–251.

10. MIGNECO, A., OJETTI, V., SPECCHIA, L., FRANCESCHI, F., CANDELLI, M., METTIMA, M., MONTEBELLI, R., SAVI, L., GASBARRINI, G. Eradication of Helicobacter pylori infection improves blood pressure values in patients affected by hypertension. Helicobacter, 2003, 8, p. 585–589.

11. ODERDA, G., PALLI, D., SAIEVA, C., CHIORBOLI, E., BONA, G. On behalf of the Italian Group on Short Stature and H pylori. Br Med J, 1998, 317, p. 514–515.

12. PATEL, P., GASBARRINI, G., PRETOLANI, S., GASBARRINI, A., FRANCESCHI, F. Extradigestive diseases and Helicobacter pylori infection. Curr Opin Gastroenterol, 1997, 13, Suppl 1, p. 52–55.

13. PATEL, P., MENDALL, MA., KHULUSI, S., NORTHFIEL, TC., STRACHAN, DP. Helicobacter pylori infection in childhood: risk factors and effect on growth. Br Med J, 1994, 309, p. 1119–1123.

14. PERRI, F., PASTORE, M., LEANDRO, G., CLEMENTE, R., GHOOS, Y., PEETERS, M., ANESSE, V., QUITADAMO, M., LATIANO, A., RUTGEERTS, P., ANDRIULLI, A. Helicobacter pylori infection and growth delay in older children. Arch Dis Child, 1997, 77, p. 46–49.

15. RICHTER T, RICHTER T, LIST S, MULLER DM, DEUTSCHER J, UHLIG HH, KRUMBIEGEL P, HERBARTH O, GUTSMUTHS FJ, KIESS W. Five- to 7-year-old children with Helicobacter pylori infection are smaller that Helicobacter-negative children: a cross-sectional population-based study of 3,315 children. J Pediatr Gastroenterol Nutr, 2001, 33, p. 472–475.

16. ROSENSTOCK SJ, JORGENSEN T, ANDERSON LP, BONNEVIE O. Association of Helicobacter pylori infection with lifestyle, chronic disease, body-indices, and age at menarche in Danish adults. Scand J Public Health, 2000, 28, p. 32–40.

17. TAKAHASHI M, KIMURA H, WATANABE K. Helicobacter pylori infection in patients with idiopathic short stature. Pediatr Int, 2002, 44, p. 277–280.

18. VAIRA, D., MENEGATTI, M., SALARDI, S., ALI, A., ALTOMARE, STELLA, F., FIGURA, N., LANDI, F., HOLTON, J., FARINELLI, S., CUCCARO, V., MIGLIOLI, M., CACCIARI, E. Helicobacter pylori and diminished growth in children: is it simply a marker of deprivation? Ital J Gastroenterol Hepatol, 1998, 30, p. 129–133.

19. WOODWARD, M., MORRISON, C., McCOLL, K. An investigation into factors associated with Helicobacter pylori infection. J Clin Epidemiol, 2000, 53, p. 175–181.

To read this article in full, please register for free on this website.

Benefits for subscribers

Benefits for logged users

Credited self-teaching test