Anonymous User
Login / Registration

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(2): 65-73.

Therapy of Helicobacter pylori infection resistant to the standard treatment Present situation and outlook

Bohumil Fixa1, Tomáš Vaňásek Orcid.org  2

+ Affiliation

Summary

SUMMARY

Fixa B., Vaňásek T. Therapy of Helicobacter pylori infection resistant to the standard treatment Present situation and outlook

Methods of the 1st line therapy of Helicobacter pylori infection have been based mainly on several combinations of triple therapy (proton pump inhibitors, amoxicillin or metronidazole and clarithromycin). In recent years, the eff ectiveness of this therapy is declining and in some areas falling under 80 %. When a triple combination with amoxicillin is ineff ective, an alternative therapy with metronidazole instead of amoxicillin is recommended (the 2nd line therapy), and vice versa. Recently, of the first line therapies, a so-called sequential therapy has been introduced. As a prospective therapy against a resistant infection of Helicobacter pylori seems to be new combinations with levofloxacine, in indicated cases eventually combinations with rifabutin or furazolidone (methods of the 3rd or 4th line therapy). When all attempts fail, the traditional quadruple therapy (proton pump inhibitors, amoxicillin or metronidazole, clarithromycin and colloidal bismuth subcitrate) are recommended. Advantages and disadvantages of various treatments are discussed.

Key words: Helicobacter pylori - treatment - resistant against treatment - levofloxacine - rifabutine - furazolidone.

ÚVOD

Význam infekce Helicobacter (H.) pylori pro vznik řady onemocnění je dobře znám (chronická gastritida, vředová choroba žaludku i dvanáctníku, distální forma karcinomu žaludku, MALT lymfom žaludku atd.). Z nepřehledného počtu různých kombinací, užívaných k její léčbě, je více jak 10 let relativně úspěšně léčena především 7denní trojkombinací inhibitorů protonové pumpy (PPI) (např. omeprazol 20 mg 2· d., lansoprazol 30 mg 2· d., pantoprazol 40 mg 2· d., rabeprazol 20 mg 2· d. nebo esomeprazol 40 mg 1· d.), amoxicillinu (1 g 2· d.) a klaritromycinu (500 mg 2· d.) nebo metronidazolu (či tinidazolu) 400-500 mg 2· d. V USA je doporučována léčba delší, 10 až 14denní(1). Uvedené kombinace bývají označovány jako standardní. Vycházejí převážně ze studií MACH-1 a MACH-2(2,3). Podrobněji jsme o této léčbě a několika dalších způsobech eradikační léčby v tomto časopisu již referovali(4). Jako metoda první volby (metoda 1. linie) je doporučována kombinace s amoxicilinem, avšak u pacientů s alergií na penicilin je třeba začít vždy kombinací s metronidazolem! Vlastní zkušenosti se 7denní kombinací s metronidazolem, kterou jsme dlouhodobě s úspěchem užívali jako metodu první volby, odpovídaly výsledkům léčby trojkombinací s amoxicilinem. Je však možné předpokládat, že se situace bude s přibývající rezistencí na antibiotika měnit. Relativita úspěšnosti uvedené standardní léčby trojkombinací, ale v principu každé použité léčby, spočívá v tom, že nikdy nelze dosáhnout stoprocentního vyléčení u všech nemocných. Závislost úspěchu léčby závisí na řadě faktorů, z nichž nejdůležitějším je rezistence na užité antibiotikum(5). Rezistence na klaritromycin je nyní uváděna od 2 do 30 %, u metronidazolu od 15 do 66 %. Dalším důležitým faktorem úspěšnosti léčby je dobrá compliance pacientů, která závisí i na správném vedení léčby lékařem. Tak je také někdy vysvětlován rozdíl mezi výsledky léčby u praktických lékařů a specialistů, zejména v USA. Zaměňování doporučených antibiotik za jiná, neúčinná, se rovněž může podílet na horších výsledcích. Z jiných možností jak porozumět neúspěchu eradikační léčby je například zjištění, že výsledky léčby kombinací s klaritromycinem mají úzký vztah ke genotypu H. pylori(6). Přítomnost kmene s mutací A2143G byla provázena eradikací v 43 %, zatímco s mutacemi A2142G a A2142C v 93 %. Molekulární metody detekující změny v genomu H. pylori jsou tedy dalším alternativním přístupem jak přesněji posoudit rezistenci na eradikační léčbu(7,8). V budoucnu bude třeba přihlížet i ke genotypickým diferencím uplatňujícím se v metabolismu PPI a tím i v úspěchu eradikační léčby(9,10). Nelze také plně opomíjet skutečnost, že řada antibakteriálních léků ztrácí svoji účinnost v kyselém prostředí žaludku. Docílit optimální kombinaci moderních léků nezávislých ve svém účinku na pH prostředí, jakými jsou např. bizmut, tetracyklin nebo metronidazol, nebude jistě snadné(11). Příznivějších výsledků eradikační léčby je dosahováno u H. pylori CagA pozitivitních, jak bylo potvrzeno i metaanalýzou(12). I tato zajímavá pozorování mají zatím malý význam pro běžnou praxi, poněvadž vyšetření H. pylori na CagA pozitivitu není běžně dostupné. Eradikace standardními kombinacemi bylo dosaženo dle různých pramenů ve vztahu k různým geografickým oblastem, k vazbě na indikaci apod. asi v 80-95 %. Dle vlastní zkušenosti se u nás pohybovala v období 1988-2000 od 89 % do 95 %(13-17). Byly uveřejněny i pokusy jenom upravit trojkombinaci zvýšením dávky antibiotik nebo protrahováním léčby(18,19). Eradikace se pohybovala nad 90 %, přesto není tento způsob běžně doporučován(20-26). V poslední době byla použita s úspěchem jako metoda 1. linie tzv. sekvenční léčba. Dobře se osvědčila zejména léčba se sekvenčním 10denním režimem. V první polovině léčby byl např. podáván pantoprazol, amoxicillin a placebo a ve druhé pantoprazol, klaritromycin a tinidazol a účinnost léčby byla srovnávána s pantoprazolem, klaritromycinem a amoxicillinem podávánými po 10 dnů(27). Eradikace byla významně vyšší za použití sekvenčního režimu než po standardní léčbě (89 % vs. 77 %). Tento rozdíl byl ještě významnější v případě, že šlo o kmeny H. pylori rezistentní na klaritromycin (89 % vs. 29 %). Uvedené zkušenosti bude třeba ověřit v dalších studiích.

Kvalita účinnosti eradikační léčby bývá posuzována různě. Uvedeme způsob doporučovaný na pracovišti prof. Grahama v Houstonu(28):

Selhání eradikace při uvedených způsobech léčby sestávajících především ze standardních trojkombinací, které bychom mohli označit jako léčbu základní, vede k léčbě označované jako záchranná léčba (rescue therapy), nebo metoda druhé, třetí, či x-té linie. Tohoto označování jsme se přidrželi.

CSGH 2/2009

Léčba po selhání kombinované léčby s amoxicilinem

Selže-li kombinovaná léčba PPI, amoxicilin, klaritromycin, doporučovaná dnes jako metoda první volby, doporučuje se jako léčba druhé linie kombinovaná léčba s PPI, klaritromycinem a metronidazolem(29). Úspěšnost následné léčby kombinací s metronidazolem je uváděna převážně jako příznivá, zdaleka však nevede k eradikaci u všech pacientů(30-38). Obecně správným se jeví při opakování léčby s metronidazolem po prvním selhání použít znovu klaritromycin(39), nikoli amoxicillin. Provádět kultivační vyšetření před opakovanou léčbou se nedoporučuje. Sami jsme po dobu několika let kultivaci prováděli, rezistence in vitro byla téměř vždy prokazatelná a navíc výsledky léčby vždy neodpovídaly kultivačním výsledkům, jak je uváděno i v literatuře(40,41). Také maastrichtská konference doporučuje rutinní zjiš»ování rezistence in vitro teprve v případech, kde došlo k opakovanému selhání eradikační léčby(42).

Úspěšnost standardních trojkombinací v posledních letech vzhledem ke vzrůstající rezistenci na antimikrobiální složky trojkombinace, zejména na klaritromycin a metronidazol, klesá o 20 i více %(28, 43-46) nebo dokonce i pod 50 %(47,48). Je pravděpodobné, že v mnoha případech šlo spíše o nedokonalou compliance než jen o rezistenci na antibiotika. Narůstající rezistence na antibiotika, zejména na klaritromycin, je ovšem hlavní příčinou selhávání standardní kombinované léčby(49). Ke zlepšení výsledků eradikační léčby byly provedeny i různé úpravy standardní léčby. Jak jsme již uvedli, pokusy pouze zvýšit dávku antibiotik nebo protrahovat léčbu nebyly obvykle příliš úspěšné, lépe se osvědčila léčba se sekvenčním režimem.

LÉČBA PO SELHÁNÍ KOMBINACE PPI, AMOXICILIN, METRONIDAZOL

V těchto případech se podává kombinace, kde se metronidazol nahradí klaritromycinem.

Úspěšnost po četnějších předcházejících kombinacích se snížila na 68 %(50-52).

LÉČBA PO SELHÁNÍ STANDARDNÍCH TROJKOMBINACÍ

„Standardní čtyřkombinace“

Při selhání obou standardních trojkombinací se začala užívat léčba čtyřkombinací, která byla a je stále doporučovaná. Je založena na standardní trojkombinaci a přidání koloidního bizmutu subcitrátu (např. PPI 2· d., koloidní bizmut subcitrát 4· 120 mg, tetracyklin 4· 500 mg nebo amoxicilin 2· 1000 mg a metronidazol 500 mg 2-3· d.)(42). Vycházelo se z dobrých eradikačních výsledků ze 7denní léčby trojkombinací bizmutového preparátu s amoxicilinem (eventuálně tetracyklinem) a metronidazolem, s níž bylo dosahováno eradikace nad 80 % a které jsme na začátku devadesátých let 20. století rovněž s úspěchem použili(53-55). Tato léčba jako léčba první volby však byla pro častější vedlejší účinky a menší snášenlivost opuštěna. Léčba čtyřkombinací, 7denní, 10denní až 14denní, je rovněž hůře tolerována, ale umožňuje alespoň u omezeného počtu nemocných docílit eradikaci H. pylori v případech, kde standardní trojkombinace selhala. Sedmidenní léčba je stejně účinná jako léčba 10denní a 14denní. Vážený průměr eradikační míry byl určen z publikovaných prací jako 77 %(45,56-74), ale v jednotlivých studiích je jeho účinnost uváděna velmi rozdílně, od 59 do 95 %(78). Úspěšnější byla uvedená čtyřkombinace v případech, když ve standardní trojkombinaci nebyl použit metronidazol. Tato čtyřkombinace je stále uváděna v různých směrnicích léčby rezistentní infekce H. pylori(42,75-78), ale v poslední době častěji až po selhání modernějších kombinací. Zejména rifabutin, furazolidon a levofloxacin se ukázaly jako léky v kombinaci účinnější a vhodnější než čtyřkombinace s bizmutem. Práce, kde v kombinaci bylo použito preparátu ranitid-bizmut-citrát( např. 79,80) vzhledem k jeho nedostupnosti a malé zkušenosti s jeho užíváním u nás neuvádíme. Kombinace s rifabutinem Bylo zjištěno, že H. pylori je in vitro vysoce citlivý na rifabutin, jedno z antituberkulotik(81,82). Jeho stabilita, chemická i antibakteriální, v širokém rozsahu pH zajiš»uje jeho účinnost i po kontaktu s žaludeční š»ávou. Navíc nebyl zatím zjištěn žádný kmen H. pylori vypěstovaný od pacientů, který by byl na rifabutin rezistentní(81). Z 12 publikovaných prací citovaných a hodnocených Gisbertem(83) byla docílena eradikace H. pylori v případech dřívějšího selhání standardní trojkombinací (a/nebo zjištění rezistence na klaritromycin a nitroimidazol) v 44-90 % (vážený průměr 69 %). Rifabutin byl podáván v celkové denní dávce 300 mg (1 · 300 mg nebo 2 · 150 mg), v kombinaci s PPI (omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, esomeprazol 2· d. v terapeutické dávce) a amoxicilinem 2 · 1 g d. po dobu 7-14 dní. Ukázalo se, že kombinace s rifabutinem je úspěšná zejména v případech rezistence na klaritromycin nebo metronidazol(84). Úspěšnost při léčbě 2. linie bývá vysoká (až 95 %), při četnějších předcházejících kombinacích se snížila na 68 %(85). Srovnání úspěšnosti 10denní léčby rifabutinem v dávce 150 mg nebo 300 mg 1· d. v kombinaci s pantoprazolem a amoxicilinem s léčbou čtyřkombinací ukázalo nejvyšší eradikaci ve skupině rifabutin 300 mg d. (87 % vs. 67 %)(86). V multicentrické prospektivní studii, kde byla zjiš»ována účinnost kombinované léčby s rifabutinem u pacientů s primárním selháním po standardní trojkombinaci s amoxicilinem a následném selhání po standardní čtyřkombinaci s bizmutem, vedl 14denní eradikační režim s rifabutinem, amoxicillinem a PPI k eradikaci v 79 % (intention-to-treat) (87). Vedlejší účinky byly všeobecně méně časté ve skupině léčené rifabutinem než čtyřkombinací.

Léčba rifabutinem však není bez problémů. Mezi vedlejšími účinky byly pozorovány i závažné komplikace, zejména ve smyslu myelotoxicity(88-90). I když těžké leukopenie a trombocytopenie po 15 dnech od přerušení léčby ustoupily, je nutné na tato rizika myslet. Navíc je třeba přihlédnout i k mimořádně vysoké ceně rifabutinu. Nejzávažnějším důvodem proč užívat rifabutin jen ve výjimečných případech, kdy všechny kombinace včetně kombinace s levofl oxacinem selhaly, je riziko možného vzniku rezistence Mycobacterium tuberculosis na rifabutin v době, kdy stále více jeho kmenů se stává multirezistentními(90).

Kombinace s furazolidonem

Furazolidon je bakteriostatické chemoterapeutikum patřící k syntetickým nitrofuranům a je aktivní k široké paletě gram-negativních a gram-pozitivních bakterií a protozoí. Byla prokázána i jeho vysoká aktivita proti H. pylori(91). Primárně chybí rezistence H. pylori na furazolidon, podobně jako na amoxicillin(92,93). Furazolidon je v kombinacích podáván úspěšněji v dávce 2 · 200 mg než 2 · 100 mg denně. Klinicky byla potvrzena jeho vysoká účinnost jako metody první volby v trojkombinaci s antibiotikem a bizmutovou solí nebo PPI a klaritromycinem (76 až 83 %)(94). Jeho výhodou je i chybějící možnost zkřížené rezistence s metronidazolem(95). Vysoká míra eradikace je proto i v oblastech s vysokou rezistencí H. pylori na metronidazol(96). Tato jednotlivá pozorování však plně neodpovídají výsledkům metaanalýzy, kde se ukázalo, že trojkombinace PPI, furazolidon a jeden další antibakteriální lék byla poněkud méně účinná než stanstandardní trojkombinace(97). S úspěchem (86% eradikace) byla použita kombinace furazolidonu s bizmutem a tetracyklinem jako záchranná léčba místo čtyřkombinace(98). Byly uveřejněny i příznivé zkušenosti s čtyřkombinací furazolidon, bizmut, tetracyklin a PPI jako metody druhé a třetí linie (po troj-resp. čtyřkombinaci), kde eradikace dosahovala až 90 %(99-101). Z přehledu výsledků a meta-analýzy zaměřené na posouzení eradikační účinnosti režimů založených na kombinaci PPI a furazolidonu vyplynulo, že průměrná úspěšnost při léčbě v druhé linii byla 76 % (tedy jako při primární volbě), ve třetí linii 65 %, tedy o něco nižší než při léčbě standardními kombinacemi(97). Léčba čtyřkombinací s furazolidonem jako metodou první volby byla účinnější než léčba trojkombinací (83 %), což však nelze brát jako doporučení této léčby ke standardnímu zahájení eradikační léčby. O čtyřkombinaci furazolidon, bizmut, tetracyklin a PPI lze však uvažovat jako o slibné perspektivní alternativě po dvojí neúspěšné léčbě kombinací s metronidazolem a klaritromycinem(83).

Vedlejší účinky u kombinací s furazolidonem se vyskytovaly v průměru v 34,7 % a nebyl rozdíl mezi troj- a čtyřkombinacemi(97). Dominoval sklon ke zvracení a závratím, což není vztahováno jen k přítomnosti furazolidonu. Celkový počet vedlejších účinků se nelišil od vedlejších účinků standardní eradikační léčby. Nevýhodou je, že furazolidon je v některých zemích nedostupný.

Kombinace s levofloxacinem

Levofloxacin je fluorochinolon 3. generace s širokým antibakteriálním spektrem proti gram-pozitivním i gram-negativním bakteriím. Některé studie prokázaly in vitro nápadný účinek na H. pylori(102-104). Navíc bylo prokázáno, že levofloxacin je in vitro aktivní proti H. pylori rezistentnímu na metronidazol a klaritromycin(105). Tato pozorování přirozeně vedla k zavedení levofloxacinu do léčby rezistentní infekce H. pylori.

Příznivé výsledky kombinace PPI, amoxicillinu a levofloxacinu byly zjištěny již při jejím použití jako metody první volby (first-line regimen)(106-111). V kombinaci s klaritromycinem a PPI byl levofloxacin cíleně indikován a úspěšně použit u pacientů s alergií na penicilin(112).

Nejdůležitějším je ovšem průkaz účinnosti kombinace s levofloxacinem u pacientů, kde selhaly standardní trojkombinace (PPI, amoxicilin nebo metronidazol a klaritromycin). Gisbert a de LaMorena(113) publikovali studii založenou na výsledcích ze 14 prací, jejichž kvalita odpovídala přísným podmínkám stanoveným Jadadou et al.(114). Šlo o posouzení 3 základních složek studie: o randomizaci, dvojitou slepou zkoušku a přesný popis stažení a vyřazení ze studie. Eradikace byla vždy analyzována systémem „intention-to-treat“ a „per-protocol“. Analyzovány byly výsledky celkem od 977 pacientů. S výjimkou 4 studií byl levofloxacin předepisován v dávce 2· 250 mg nebo 1· 500 mg d, u zbývajících v dávce 2· 500 mg d.(115,117). Ve většině studií byl kombinován s PPI a amoxicilinem, jenom ve 3 případech byl použit azitromycin(117), rifabutin(118) nebo furazolidon(119) místo amoxicilinu. Amoxicilin byl vždy podán v dávce 2· 1000 mg, PPI 2· denně ve standardní dávce. S výjimkou jedné studie(120) byl předepsaný režim 7denní nebo 10denní. V 8 studiích, kde byla kombinace s levofloxacinem srovnávána se čtyřkombinací, došli k těmto závěrům:

Míra eradikace ve skupině léčených kombinací s levofloxacinem byla průměrně 80 % (77-82 %). Když byla tato kombinace podávána 7 dnů, byla úspěšnost léčby 73 % (68-79 %), zatímco při 10denní léčbě 81 % (78-84 %). Rozdíl byl významný (p < 0,01). Významnější se jevil při srovnání 7 a 10denní kombinace levofloxacin-amoxicilin-PPI (68 % vs. 80 %, p < 0,001). Míra eradikace po léčbě standardní čtyřkombinací byla 70 %. Při zpracování nejkvalitnějších sdělení (skóre > 3 dle Jadady)(114) se rozdíl mezi kombinací s levofloxacinem a čtyřkombinací s bizmutem ještě zvýšil (84-92 %; vs. 58-70 %). Vedlejší účinky byly zaznamenány při léčbě levofloxacinem celkem v 18 % a nelišily se v závislosti na 7 nebo 10denní léčbě; u léčených čtyřkombinací se vyskytly ve 44 %. Ještě nápadnější rozdíl byl ve prospěch léčby s levofloxacinem při srovnání závažných vedlejších účinků (3,3 % vs. 8,4 %).

Později byla uveřejněna studie lišící se od uvedených systémů(121). U 85 pacientů byla po selhání standardní trojkombinace provedena 4denní (42 pacientů) a 7denní (43 pacientů) léčba levofloxavinem 2· 500 mg, rabeprazolem 2· 20 mg a tinidazolem 2· 500 mg. Úspěšnost byla téměř identická (4denní léčba 83 %, 7denní léčba 84 %). Oba režimy byly dobře tolerovány, kratší léčba byla provázena menším výskytem vedlejších účinků. Bude-li toto pozorování potvrzeno, byl by kratší způsob léčby klinicky výhodnější.

Za nejdůležitější je třeba brát výsledky srovnání kombinace s levofloxacinem se čtyřkombinací s bizmutem. Vyjdeme-li ze 3 studií založených na metaanalýze(122,123) a budeme-li hodnotit jenom výsledky vysoce kvalitních studií, jeví se rozdíl mezi kombinací s levofloxacinem a čtyřkombinací s bismutem významný (88 % vs. 64 %) a mizí i rozdíl mezi studiemi co se týče heterogenity. Záchranná léčba založená na kombinaci s levofloxacinem je nadějným způsobem léčby po opakovaném selhání ostatních eradikačních způsobů(123).

Při léčbě levofloxacinem bude třeba brát v úvahu i skutečnost, že dochází snadno ke vzniku rezistence na chinolony, a v zemích, kde se více předepisují, je již relativně vysoká(124,125). Těmto údajům však plně neodpovídá údaj o nízkém výskytu rezistence na chinolony v Seattlu (8 %), kdy zjištěná rezistence nebyla závislá na dřívějším užívání chinolonů(126). Opakovaně bylo potvrzeno, že všechny rezistentní kmeny jsou charakterizovány mutacemi genu gyrA(127,128). Důležité je, že přítomnost rezistentní formy H. pylori na levofloxacin významně snižuje účinnost kombinace s tímto antibiotikem(104). To je také hlavní důvod, proč je vhodné kombinaci s levofloxacinem užívat nikoli jako metodu první volby, ale jenom u případů s prokázanou rezistencí na standardní eradikační kombinace.

Podpůrná léčba

Byl zkoušen podpůrný efekt zejména probiotik. Ta mohou příznivě působit jak na úrovni obranných mechanizmů slizničních, tak oslabovat nebo odstraňovat vedlejší účinky léčby, a tím příznivě ovlivňovat compliance pacientů(129).

ZÁVĚRY

Metoda první volby v léčbě infekce H. pylori, tj. standardní trojkombinace PPI, amoxicillin nebo metronidazol a klaritromycin, se mnoho let nemění a zůstává relativně úspěšná. Její úspěšnost se však postupně snižuje a přibližně ve 20 % není infekce H. pylori touto léčbou odstraněna. Je-li léčba neúspěšná jednou ze standardních kombinací (např. s amoxicillinem), je vhodné použít druhou standardní kombinaci (v tomto případě s metronidazolem) (léčbu 2. linie). Avšak ani použití obou kombinací často nevede k úspěšné eradikaci. V takovém případě byla dlouho doporučována a stále v některých oblastech je jako záchranná léčba (léčba 3. linie) užívaná standardní léčba čtyřkombinací, kdy k léčbě trojkombinací s amoxicillinem je přidán bizmutový preparát, nejčastěji koloidní bizmut subcitrát. Tato léčba je v některých zemích nedostupná, protože buď v ní není dovoleno bizmutový preparát používat, nebo se jenom nedováží (několik let trvající situace v České republice). Účinnost této léčby je relativně nízká, kombinace nebývá dobře snášená a je častěji provázena vedlejšími účinky. Je dnes převážně ponechávána až jako poslední způsob léčby (4. nebo 5. linie) po neúspěchu novějších, dále uvedených kombinací. Postupně byly uvedeny jako léčba 3. linie kombinace s rifabutinem, furazolidonem a levofloxacinem. Kombinace s rifabutinem jsou ve srovnání se standardní čtyřkombinací účinnější (70-80 %) a lépe snášeny. Byly však pozorovány i závažné komplikace ve smyslu myelotoxicity, léčba je mimořádně drahá a zejména je nebezpečí vzniku rezistentních forem Mycobacterium tuberculosis, pro které je léčba rifabutinem především určena. Předností furazolidonu, který byl v kombinaci rovněž zkoušen jako metoda první volby, je především chybějící zkřížená rezistence s metronidazolem. Jeho průměrná úspěšnost při užití ve 3. linii byla určena na podkladě metaanalýzy v 65 %. Perspektivním se zdá být furazolidon jako záchranná léčba v čtyřkombinaci s bizmutem, tetracyklinem a PPI, a to buď jako léčba 3. nebo 4. linie. Nejúspěšnější a nejvhodnější se nyní jeví jako záchranná léčba 3. linie kombinace s levofloxacinem. Úspěšnost při 10denní léčbě je vyšší než při 7denní léčbě (81 % a při posuzování nejkvalitnějších studií až 88 %) a byla významně lepší než léčba standardní čtyřkombinací. Vedlejší účinky byly méně časté. Přibývání rezistentních kmenů na levofloxacin snižuje účinnost kombinace. Poněvadž se všeobecně zvyšuje rezistence na chinolonové preparáty, je jistě správné indikovat tuto léčbu nikoli jako léčbu první volby, ale pouze jako léčbu po selhání standardních trojkombinací. Při selhání jedné z uvedených metod záchranné léčby 3. linie je možné jako kombinaci 4. linie zvolit některou z nepoužitých metod 3. linie. Kultivace s určením citlivosti na použitá antibiotika není nutná před léčbou 1. nebo 2. linie, je však doporučována po neúspěšné léčbě 1. a 2. linie k vybrání nejúčinnějšího antibiotika. Je třeba si uvědomit, že ideální způsob eradikace H. pylori zatím neexistuje. Přesto již dnes je při využití různých kombinací léčby možné dosáhnout odstranění infekce H. pylori téměř u všech nemocných.

LITERATURA
  • 1. Chey WD, Wong BCY. American College of Gastroenterology Guideline on the Management of Helicobacter pylori Infection. Am J Gastroenterol 2007; 102: 1.
  • 2. Lind T, Veldhuyzen van Zanten S, Unge P, et al. Eradication of Helicobacter pylori Using One-week Triple Therapies Combining Omeprazole with Two Antimicrobials: The MACH I Study. Helicobacter 1996; 1: 138-144.
  • 3. Lind T, Barchan KD, Bayerdorffer E, et al. The effect of omeprazole on the efficacy of clarithromycin plus ether amoxycillin or metronidazole for the treatment of Helicobacter pylori - associated duodena ulcer disease (MACH2 study), Gastroenterology 1997; 112: A200.
  • 4. Fixa B, Komárková O. Současné principy a způsoby léčby infekce Helicobacter pylori. Literární přehled a vlastní zkušenosti. Čes a Slov Gastroent 1998; 52(Suppl 1): 3-14.
  • 5. McMahon BJ, Hennessy TW, Bensler JM, et al. The relationship among previous antimicrobial use, antimicrobial resistance, and treatment outcomes for Helicobacter infections. Ann Intern Med 2003; 139: 463-469.
  • 6. De Francesco V, Margiotta M, Zullo A, et al. Clarithromycin- resistant genotypes and eradication of Helicobacter pylori. Ann Intern Med 2006; 144: 94-100.
  • 7. Schabereiter-Gurtner C, Hirschl AM, et al. Novel real-time PCR assay for detection of Helicobacter pylori infection and simultaneous clarithromycin susceptibility testing of stool and biopsy specimens. J Clin Microbiol 2004; 42: 4512-4451.
  • 8. Moder KA, Layer F, König W, et al. Rapid screening of clarithromycin resistance in Helicobacter pylori by pyrosequencing. J Med Microbiol 2007; 56: 1370-1376.
  • 9. Klotz U. Clinical impact of CYP2C19 polymorphism on the action of proton pump inhibitors: a review of a special problem. Int J Clin Pharmacol Ther 2006; 44: 297-302.
  • 10. Schwab M, Schaeffeler E, Klotz U, et al. CYP2C19 polymorphism is a major predictor of treatment failure in white patients by use of lansoprazole-based quadruple therapy for eradication of Helicobacter pylori. Clin Pharmacol Ther 2004; 76: 201-209.
  • 11. Graham DY. Therapy of Helicobacter pylori: current status and issues. Gastroenterology 2000; 118(Suppl 1): S2-S8.
  • 12. Suzuki T, Matsuo K, Sawaki A, et al. Systematic review and meta-analysis: importance of CagA status for successful eradication of Helicobacter pylori infection. Alimentary Pharmacology & Th erapeutics 2006; 24: 273-280.
  • 13. Fixa B, Komárková O. Současné principy a způsoby léčby infekce Helicobacter pylori. Literární přehled a vlastní zkušenosti. Čes a Slov Gastroent 1998; 52(Suppl 1): 3-14.
  • 14. Fixa B, Komárková O, Nožička Z. Eradikace Helicobacter pylori po týdenní kombinované léčbě omeprazolem, klaritromycinem a metronidazolem. Čes a Slov Gastroent 1998; 52: 18-22.
  • 15. Fixa B, Komárková O, Nožička Z. Kombinovaná týdenní léčba infekce Helicobacter pylori pantoprazolem, klaritromycinem a metronidazolem. Čes a Slov Gastroent 1998; 52: 216-218.
  • 16. Fixa B, Komárková O, Nožička Z. Kombinace omeprazolu (Gasec), klaritromycinu (Klacid) a metronidazolu (Entizol) v léčbě infekce Helicobacter pylori. Čes a Slov Gastroent 1999; 53: 196-198.
  • 17. Fixa B, Špičák J., Shonová O, et al. Kombinovaná léčba peptických vředů a infekce Helicobacter pylori omeprazolem (Ultop), klaritromycinem (Fromilid) a metronidazolem (Efloran). Čes a Slov Gastroent 2000; 54: 145-149.
  • 18. Vakil N, Connor J. Helicobacter pylori eradication: equivalence trials and the optimal duration of therapy. Am J Gastroenterol 2005; 100: 1702.
  • 19. Paoluzi P, Iacopini F, Crispino P, et al. 2-week triple therapy for Helicobacter pylori infection is better than 1-week in clinical practice: a large prospective single-center randomized study. Helicobacter 2006; 11: 562-568.
  • 20. Catalano F, Branciforte G, Catanzaro R, et al. Helicobacter pylori - positive duodenal ulcer: three-day antibiotic eradication regimen. Aliment Pharmacol Ther 2000; 14: 1329-1334.
  • 21. Nagahara A, Miwa H, Ogawa K, et al. Addition of metronidazole to rabeprazole-amoxicillin-clarithromycin regimen for Helicobacter pylori infection provides an excellent cure rate with five-day therapy. Helicobacter 2000; 5: 88-93.
  • 22. Nagahara A, Miwa H, Yamada T, et al. Five-day proton pump inhibitor-based quadruple therapy regimen is more effective than 7-day triple therapy regimen for Helicobacter pylori infection. Aliment Pharmacol Ther 2001; 15: 417-421.
  • 23. Neville PM, Everett S, Langworthy H, et al. The optimal antibiotic combination in a 5-day Helicobacter pylori eradication regimen. Aliment Pharmacol Ther 1999; 13: 497-501.
  • 24. Okada M, Oki K, Shirotani T, et al. A new quadruple therapy for the eradication of Helicobacter pylori: effect of pretreatment with omeprazole on the cure rate. J Gastroenterol 1998; 33: 640-645.
  • 25. Okada M, Nishimura H, Kawashima M, et al. A new quadruple therapy for Helicobacter pylori: influence of resistant strains on treatment outcome. Aliment Pharmacol Ther 1999; 13: 769-774.
  • 26. Treiber G, Ammon S, Schneider E. et al. Amoxicillin/ metronidazole/omeprazole/clarithromycin: a new, short quadruple therapy for Helicobacter pylori eradication. Helicobacter 1998; 3: 54-58.
  • 27. Vaira D, Zullo A, Vakil N, et al. Sequential therapy versus standard triple-drug therapy for Helicobacter pylori eradication: a randomized trial. Ann Intern Med.2007; 146: 556-563.
  • 28. Graham DY, Klein PD, Opekun AR, et al. A report card to grade Helicobacter pylori therapy. Helicobacter 2007; 12: 275-278.
  • 29. Battaglia G, Di Mario F, Vigneri S, et al. Strategy for the retreatment of failed Helicobacter pylori eradication therapy: a case series. Ital J Gastroenterol Hepatol 1998; 30: 370-374.
  • 30. Miwa H, Nagahara A, Kurosawa A, et al. Is antimicrobial susceptibility testing necessary before second- line treatment for Helicobacter pylori infection? Aliment Pharmacol Ther 2003; 17: 1545-1551.
  • 31. Shimoyama T, Fukuda S, Mikami T, et al. Efficacy of metronidazole for the treatment of clarithromycin. resistant Helicobacter pylori infection in a Japanese population. J Gastroenterol 2004; 39: 927-930.
  • 32. Nagahara A, Miwa H, Kawabe M, et al. Second-line treatment for Helicobacter pylori infection in Japan: proton pump inhibitor-based amoxicillin and metronidazole regimen. J Gastroenterol 2004; 39: 1051-1055.
  • 33. Murakami K, Okimoto T, Kodama M, et al. Evaluation of three different proton pump inhibitors with amoxicillin and metronidazole in retreatment for He licobacter pylori infection. J Clin Gastroenterol 2008; 42: 139-142 (výjimečně jako selhávající).
  • 34. Shirai N, Sugimoto M, Kodaira C, et al. Dual therapy with high doses of rabeprazole and amoxicillin versus triple therapy with rabeprazole, amoxicillin, and metronidazole as a rescue regimen for Helicobacter pylori infection after the standard triple therapy. Eur J Clin Pharmacol 2007; 63: 743-749.
  • 35. Isomoto H, Inoue K, Furusu H, et al. High-dose rabeprazole-amoxicillin versus rabeprazole-amoxicillin- metronidazole as second-line treatment aft er failure of the Japanese standard regimen for Helicobacter pylori infection. Aliment Pharmacol Ther 2003; 18: 101-107.
  • 36. Murakami K, Okimoto T, Kodama M, et al. Comparison of amoxicillin-metronidazole plus famotidine or lansoprazole for amoxicillin-clarithromycin-proton pump inhibitor treatment failures for Helicobacter pylori infection. Helicobacter 2006; 11: 436-440.
  • 37. Matsuhisa T, Kawai T, Masaoka T, et al. Efficacy of metronidazole as second-line drug for the treatment of Helicobacter pylori Infection in the Japanese population: a multicenter study in the Tokyo Metropolitan Area. Helicobacter 2006; 11: 152-158.
  • 38. Gisbert JP, Boixeda D, Bermejo F, et al. Re-treatment after Helicobacter pylori eradication failure. Eur J Gastroenterol Hepatol 1999; 11: 1049-1054.
  • 39. Nagahara A, Miwa H, Ohkura R, et al. Strategy for retreatment of therapeutic failure of eradication of Helicobacter pylori infection. J Gastroenterol Hepatol 2001; 16: 613-618.
  • 40. Lamouliatte H, Megraud F, Delchier JC, et al. Second- line treatment for failure to eradicate Helicobacter pylori: a randomized trial comparing four treatment strategies. Aliment Pharmacol Th er 2003; 18: 791-797.
  • 41. Avidan B, Melzer E, Keller N, et al. The effect of culture results for Helicobacter pylori on the choice of treatment following failure of initial eradication. Isr Med Assoc J 2001; 3: 163-165.
  • 42. Malfertheiner P, Megraud F, O’Morain C, et al. Current concepts in the management of Helicobacter pylori infection: the Maastricht III Consensus Report. Gut 2007; 56: 772-781.
  • 43. Fischbach L, Evans EL. Meta-analysis: the effect of antibiotic resistance status on the efficacy of triple and quadruple first-line therapies for Helicobacter pylori. Aliment Pharmacol Ther 2007; 26: 343-357.
  • 44. Gisbert JP, González L, Calvet X, et al. Proton pump inhibitor, clarithromycin and either amoxycillin or nitroimidazole: a meta-analysis of eradication of Helicobacter pylorir. Aliment Pharmacol Ther 2000; 14: 1319-1328.
  • 45. Gisbert JP, Pajares R, Pajares JM. Evolution of Helicobacter pylori therapy from a meta-analytical perspective. Helicobacter 2007; 12(Suppl 2): 50-58.
  • 46. Vakil N, Lanza F, Schwartz H, et al. Seven.day therapy for Helicobacter pylori in the United States. Aliment Pharmacol Ther 2004; 20: 99-107.
  • 47. Altintas E, Sezgin O, Ulu O, et al. Maastricht II treatment scheme and efficacy of different proton pump inhibitors in eradicating Helicobacter pylori. World J Gastroenterol 2004; 10: 1656-1658.
  • 48. Gumurdulu Y, Serin E, Ozer B, et al. Low eradication rate of Helicobacter pylori with triple 7-14 days and quadruple therapy in Turkey. World J Gastroenterol 2004; 10: 668-671.
  • 49. Megraud F. H. pylori antibiotic resistance: prevalence, importance, and advances in testing. Gut 2004; 53: 1374-1384.
  • 50. Reilly TG, Ayres RC, Poxon V, et al. Helicobacter pylori eradication in a clinical setting: success rates and the effect on the quality of life in peptic ulcer. Aliment Pharmacol Ther 1995; 9: 483-490.
  • 51. Lerang F, Moum B, Haug JB, et al. T. Highly effective second-line anti-Helicobacter pylori therapy in patients with previously failed metronidazole-based therapy. Scand J Gastroenterol 1997; 32: 1209-1214.
  • 52. Magaret N, Burm M, Faigel D, et al. A randomized trial of lansoprazole, amoxycillin, and clarithromycin versus lansoprazole, bismuth, metronidazole and tetracycline in the retreatment of patients failing initial Helicobacter pylori therapy. Dig Dis 2001; 19: 174-178.
  • 53. Fixa B, Komárková O. Kombinovaná léčba s koloidním bizmutem subcitrátem (trojkombinace) a omeprazolem (dvojkombinace) v eradikační léčbě Helicobacter pylori. Pokus o kritické srovnání. Čes a Slov Gastroent 1996; 50: 79-81.
  • 54. Fixa B, Komárková O, Krejsek J, et al. Bismuth salts, amoxicillin and metronidazol in the treatment of Helicobacter pylori associated ulcer disease. Amer J Gastroenterol 1994; 89: 1371 (abstrakt).
  • 55. Fixa B, Komárková O, Nožička Z, et al. Bismut subsalicylát v léčbě antrální gastritidy a nevředové dyspepsie. Vliv na infekci Helicobacter pylori. Čs gastroenterologie a výž 1992; 46: 272-278.
  • 56. Gisbert JP, Boixeda D, Bermejo F, et al. Re-treatment after Helicobacter pylori eradication failure. Eur J Gastroenterol Hepatol 1999; 11: 1049-1054.
  • 57. Bilardi C, Dulbecco P, Zentilin P, Reglioni S, Iiritano E, Parodi A, Accornero L, Savarino E, Mansi C, Mamone M, Vigneri S, Savarino V. A 10-day levofloxacin-based therapy in patients with resistant Helicobacter pylori infection: a controlled trial. Clin Gastroenterol Hepatol 2004; 2: 997-1002.
  • 58. Elizalde IR, Borda F, Jara C, et al. Eficacia de dos tratamientos consecutivos en la erradicación de Helicobacter pylori. Anales Sis San Navarra 1998; 21(Suppl 2): 83-88.
  • 59. Chung SJ, Lee DH, Kim N, et al. Eradication rates of Helicobacter pylori infection with second-line treatment: non-ulcer dyspepsia compared to peptic ulcer disease. Hepatogastroenterology 2007; 54: 1293-1296.
  • 60. Gasbarrini A, Ojetti V, Pitocco D, et al. Efficacy of different Helicobacter pylori eradication regimens in patients affected by insulin-dependent diabetes mellitus. Scand J Gastroenterol 2000; 35: 260-263.
  • 61. Gisbert JP, Gisbert JL, Marcos S, et al. Seven-day „rescue“ therapy after Helicobacter pylori treatment failure: omeprazole, bismuth, tetracycline and metronidazole vs. ranitidine bismuth citrate, tetracycline and metronidazole. Aliment Pharmacol Ther 1999; 13: 1311-1316.
  • 62. Gomollón F, Ducons JA, Ferrero M, et al. Quadruple therapy is effective for eradicating Helicobacter pylori after failure of triple proton-pump inhibitorbased therapy: a detailed, prospective analysis of 21 consecutive cases. Helicobacter 1999; 4: 222-225.
  • 63. Lee JM, Breslin NP, Hyde DK, et al. Treatment options for Helicobacter pylori infection when proton pump inhibitor-based triple therapy fails in clinical practice. Aliment Pharmacol Ther 1999; 13: 489-496.
  • 64. Marko D, Calvet X, Ducons J, et al. Comparison of two management strategies for Helicobacter pylori treatment: clinical study and cost-effectiveness analysis. Helicobacter 2005; 10: 22-32.
  • 65. Michopoulos S, Tsibouris P, Bouzakis H, et al. Randomized study comparing omeprazole with ranitidine as anti-secretory agents combined in quadruple second-line Helicobacter pylori eradication regimens. Aliment Pharmacol Ther 2000; 14: 737-744.
  • 66. Navarro-Jarabo JM, Fernandez N, Sousa FL, et al. Efficacy of rifabutin-based triple therapy as second- line treatment to eradicate Helicobacter pylori infection. BMC Gastroenterol 2007; 7: 31.
  • 67. Nista EC, Candelli M, Cremonini F, et al. Levofloxacin- based triple therapy vs. quadruple therapy in second- line Helicobacter pylori treatment: a randomized trial. Aliment Pharmacol Ther 2003; 18: 627-633.
  • 68. Orsi P, Pinazzi O, Aragona G, et al. Rabeprazole/ Levofloxacin based triple therapy as a Salvatage Treatment after Failure of H. pylori eradication with standard regimens. Helicobacter 2003; 8: 339-493.
  • 69. Perri F, Festa V, Clemente R, et al. Randomized study of two „rescue“ therapies for Helicobacter pylori - infected patients after failure of standard triple therapies. Am J Gastroenterol 2001; 96: 58-62.
  • 70. Perri F, Festa V, Merla A, et al. Randomized study of different “second-line“ therapies for Helicobacter pylori infection after failure of the standard “Maastricht triple therapy“. Aliment Pharmacol Ther 2003; 18: 815-820.
  • 71. Sicilia B, Sierra E, Lago A, et al. High eradication rates in Helicobacter pylori infection in patients with duodenal ulcer who failed previous eradication therapy. Med Clin (Barc) 2000; 115: 641-643.
  • 72. Uygun A, Ozel AM, Yildiz O, et al. Comparison of three different second-line quadruple therapies including bismuth subcitrate in Turkish patients with non-ulcer dyspepsia who failed to eradicate Helicobacter pylori with a 14-day standard first-line therapy. J Gastroenterol Hepatol 2008; 23: 42-45.
  • 73. Wong WM, Gu Q, Lam SK, et al. Randomized controlled study of rabeprazole, levofl oxacin and rifabutin triple therapy vs. quadruple therapy as second- line treatment for Helicobacter pylori infection. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17: 553-560.
  • 74. Wu DC, Hsu PI, Chen A, et al. Randomized comparison of two rescue therapies for Helicobacter pylori infection. Eur J Clin Invest 2006; 36: 803-809.
  • 75. European Helicobacter pylori Study Group. Current European concepts in the management of Helicobacter pylori infection. The Maastricht Consensus Report. Gut 1997; 41: 8-13.
  • 76. Lam SK, Talley NJ. Report of the 1997 Asia Pacifi c Consensus Conference on the management of Helicobacter pylori infection. J Gastroenterol Hepatol 1998; 13: 1-12.
  • 77. Gisbert JP, Bermejo F, Castro-Fernández M, et al. Second-line rescue therapy with levofloxacin after H. pylori treatment failure: A spanish multicenter study of 300 patients. Am J Gastroenterol 2007; 102: 71-76.
  • 78. Gisbert JP, Calvet X, Gomollon F, et al. Treatment for the eradication of Helicobacter pylori. Recommendations of the Spanish Consensus Conference. Med Clin (Barc) 2000; 114: 185-195.
  • 79. Chan FK, Sung JJ, Suen R, et al. Salvage therapies after failure of Helicobacter pylori eradication with ranitidine bismuth citrate-based therapies. Aliment Pharmacol Ther 2000; 14: 91-95.
  • 80. Gisbert JP, Gisbert JL, Marcos S, et al. Seven-day „rescue“ therapy after Helicobacter pylori treatment failure: omeprazole, bismuth, tetracycline and metronidazole vs. ranitidine bismuth citrate, tetracycline and metronidazole. Aliment Pharmacol Ther 1999; 13: 1311-1316.
  • 81. Heep M, Beck D, Bayerdorffer E, et al. Rifampin and rifabutin resistance mechanism in Helicobacter pylori. Antimicrob Agents Chemother 1999; 43: 1497-1499.
  • 82. Brogden RN, Fitton A. Rifabutin. A review of its antimicrobial activity, pharmacokinetic properties and therapeutic efficacy. Drugs 1994; 47: 983-1009.
  • 83. Gisbert JP. “Rescue“ regimens aft er Helicobacter pylori treatment failure. World J Gastroenterol 2008; 14: 5385-5402.
  • 84. Moayyedi P, Soo S, Deeks J, et al. Eradication of Helicobacter pylori for non-ulcer dyspepsia. Cochrane Database Syst Rev 2006. D.
  • 85. Van Der Poorten, Katelaris PH. The effectiveness of rifabutin triple therapy for patients with diffi cult-to- eradicate Helicobacter pylori in clinical praktice. Aliment Pharmacol Ther. 2007; 26: 1537-1542.
  • 86. Perri F, Festa V, Clemente R, et al. Randomized study of two „rescue“ therapies for Helicobacter pylori- infected patients after failure of standard triple therapies. Am J Gastroenterol 2001; 96: 58-62.
  • 87. Gisbert JP, Calvet X, Bujanda L, et al. „Rescue“ therapy with rifabutin after multiple Helicobacter pylori treatment failures. Helicobacter 2003; 8: 90-94.
  • 88. Canducci F, Ojetti V, Pola P, et al. Rifabutin-based Helicobacter pylori eradication “rescue therapy“. Aliment Pharmacol Ther 2001; 15: 143.
  • 89. Gisbert JP, Gisbert JL, Marcos S, et al. Third-line rescue therapy with levofloxacin is more eff ective than rifabutin rescue regimen after two Helicobacter pylori treatment failures. Aliment Pharmacol Th er 2006; 24: 1469-1474.
  • 90. Bock H, Koop H, Lehn N, et al. Rifabutin-based triple therapy after failure of Helicobacter pylori eradication treatment: preliminary experience. J Clin Gastroenterol 2000; 31: 222-225.
  • 91. Xiao SD, Liu WZ, Xia DH, et al. The efficacy of furazolidone and metronidazole in the treatment of chronic gastritis associated with Helicobacter (Campylobacter) pylori - a randomized double-blind placebo-controlled clinical trial). Hepatogastroenterology 1990; 37: 503-506.
  • 92. Megraud F, Lamouliatte H. Review article: the treatment of refractory Helicobacter pylori infection. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17: 1333-1343.
  • 93. Kwon DH, Lee M, Kim JJ, et al. Furazolidone- and nitrofurantoin- resistant Helicobacter pylori: prevalence and role of genes involved in metronidazole resistance. Antimicrob Agents Chemother 2001; 45: 306-308.
  • 94. Xia HH,YuWong BC, Talley NJ,et al. Alternative and rescue treatment regimens for Helicobacter pylori eradication. Expert Opin Pharmacother 2002; 3: 1301-1311
  • 95. Haas CE, Nix DE, Schentag JJ. In vitro selection of resistant Helicobacter pylori. Antimicrob Agents Chemother 1990; 34: 1637-1641
  • 96. Xiao SD, Liu WZ, Hu PJ, Ouyang Q, et al. A multicentre study on eradication of Helicobacter pylori using four 1-week triple therapies in China. Aliment Pharmacol Ther 2001; 15: 81-86.
  • 97. Buzas GM, Jozan J. Nitrofuran-based regimens for the eradication of Helicobacter pylori infection. J Gastroenterol Hepatol 2007; 22: 1571-1581.
  • 98. Isakov V, Domareva I, Koudryavtseva L, et al. Furazolidone-based triple „rescue therapy“ vs. quadruple „rescue therapy“ for the eradication of Helicobacter pylori resistant to metronidazole. Aliment Pharmacol Ther 2002; 16: 1277-1282.
  • 99. Sotoudehmanesh R, Malekzadeh R, Vahedi H, et al. Second-line Helicobacter pylori eradication with a furazolidone-based regimen in patients who have failed a metronidazole-based regimen. Digestion 2001; 64: 222-225.
  • 100. Treiber G, Ammon S, Malfertheiner P, et al. U. Impact of furazolidone-based quadruple therapy for eradication of Helicobacter pylori aft er previous treatment failures. Helicobacter 2002; 7: 225-231.
  • 101. Qasim A, Sebastian S, Thornton O, et al. Rifabutin- and furazolidone-based Helicobacter pylori eradication therapies after failure of standard first- and second- line eradication attempts in dyspepsia patients. Aliment Pharmacol Ther 2005; 21: 91-96.
  • 102. Sanchez JE, Saenz NG, Rincon MR, et al. Susceptibility of Helicobacter pylori to mupirocin, oxazolidinones, quinupristin/dalfopristin and new quinolones. J Antimicrob Chemother 2000; 46: 283-292.
  • 103. Xia HH,YuWong BC, Talley NJ, et al. Alternative and rescue treatment regimens for Helicobacter pylori eradication. Expert Opin Pharmacother 2002; 3: 1301-1131.
  • 104. Gatta L, Zullo A, Perna F, et al. A 10-day levofloxacin- based triple therapy in patients who have failed two eradication courses. Aliment Pharmacol Th er 2005; 22: 45-49.
  • 105. Watanabe Y, Aoyama N, Shirasaka D, et al. Levofloxacin based triple therapy as a second-line treatment after failure of Helicobacter pylori eradication with standard triple therapy. Dig Liver Dis 2003; 35: 711-715.
  • 106. Antos D, Schneider-Brachert W, Bastlein E, et al. 7-day triple therapy of Helicobacter pylori infection with levofloxacin, amoxicillin, and high-dose esomeprazole in patients with known antimicrobial sensitivity. Helicobacter 2006; 11: 39-45.
  • 107. Cammarota G, Cianci R, Cannizzaro O, et al. Efficacy of two one-week rabeprazole/levofl oxacinbased triple therapies for Helicobacter pylori infection. Aliment Pharmacol Ther 2000; 14: 1339-1343.
  • 108. Di Caro S, Zocco MA, Cremonini F, et al. Levofloxacin based regimens for the eradication of Helicobacter pylori. Eur J Gastroenterol Hepatol 2002; 14: 1309-1312.
  • 109. Marzio L, Coraggio D, Capodicasa S, et al. G. Role of the preliminary susceptibility testing for initial and after failed therapy of Helicobacter pylori infection with levofloxacin, amoxicillin, and esomeprazole. Helicobacter 2006; 11: 237-242.
  • 110. Rispo A, Di Girolamo E, Cozzolino A, et al. Levofloxacin in first-line treatment of Helicobacter pylori infection. Helicobacter 2007; 12: 364-365.
  • 111. Gisbert JP, Fernandez-Bermejo M, Molina-Infante J, et al. First-line triple therapy with levofloxacin for Helicobacter pylori eradication. Aliment Pharmacol Ther 2007; 26: 495-500.
  • 112. Gisbert JP, Gisbert JL, Marcos S, et al. Helicobacter pylori first-line treatment and rescue options in patients allergic to penicilin. Aliment Pharmacol Ther. 2005; 22: 1041-1046.
  • 113. Gisbert JP, de LaMorena F. Systematic review and meta-analysis: levofloxacin-based rescue regimens after Helicobacter pylori treatment failure. Aliment Pharmacol Ther 2006; 23: 35-44.
  • 114. Jadad AR, Moore RA, Carroll D, et al. Assessing the quality of reports of randomized clinical trials: is blinding necessary? Control Clin Trials 1996; 17: 1-12.
  • 115. Gisbert JP, Perez-Aisa A, Castro-Fernandez M, et al. Rescue therapy with levofloxacin after multiple H. pylori treatment failures. Helicobacter 2005; 10: 531.
  • 116. Gisbert JP, Gisbert JL, Marcos S, et al. 7-day ranitidine bismuth citrate- vs. levofl oxacin-based triple theraphy after H. pylori treatment failure. Helicobacter 2005; 10: 533.
  • 117. Nista EC, Candelli M, Fini L, et al. 10 days levofl oxacin- based triple therapy in second-line treatment for Helicobacter pylori eradication. Gastroenterology 2004; 126: 576.
  • 118. Wong WM, Gu Q, Lam SK, et al. Randomized controlled study of rabeprazole, levofl oxacin and rifabutin triple therapy vs. quadruple therapy as second-line treatment for Helicobacter pylori infection. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17: 553-560.
  • 119. Coelho LG, Moretzsohn LD, Vieira WL, et al. New once-daily, highly effective rescue triple therapy after multiple Helicobacter pylori treatment failures: a pilot study. Aliment Pharmacol Ther 2005; 21: 783-787.
  • 120. Orsi P, Pinazzi O, Aragona G, et al. Rabeprazole/ Levofloxacin based triple therapy as a Salvatage Treatment after Failure of H pylori eradication with standard regimens. Helicobacter 2003; 8: 339-493.
  • 121. Giannini EG, Bilardi C, Dulbecco P, et al. A study of 4- and 7-day triple therapy with rabeprazole, high- dose levofloxacin and tinidazole rescue treatment for Helicobacter pylori eradication. Aliment Pharmacol Ther 2006; 23: 281-287.
  • 122. Saad RJ, Schoenfeld P, Kim HM, et al. Levofloxacin- based triple therapy versus bismuth-based quadruple therapy for persistent Helicobacter pylori infection: a meta-analysis. Am J Gastroenterol 2006; 101: 488-496.
  • 123. Gisbert JP, Castro-Fernandez M, Bermejo F, et al. Third-line rescue therapy with levofloxacin after two H. pylori treatment failures. Am J Gastroenterol 2006; 101: 243-247.
  • 124. Perna F, Zullo A, Ricci C, et al. Levofloxacin-based triple therapy for Helicobacter pylori re-treatment: role of bacterial resistance. Dig Liver Dis 2007; 39: 1001-1005.
  • 125. Bogaerts P, Berhin C, Nizet H, et al. Prevalence and Mechanisms of Resistance to Fluoroquinolones in Helicobacter pylori Strains from Patients Living in Belgium. Helicobacter 2006; 11: 441-445.
  • 126. Carothers JJ, Bruce MG, Hennessy TW, et al. The Relationship between Previous Fluoroquinolone Use and Levofloxacin Resistance in Helicobacter pylori Infection . Clinical Infectious Diseases 2007; 44: e5-e8.
  • 127. Moore RA, Beckthold B, Wong S, et al. Nucleotide sequence of the gyrA gene and characterization of ciprofloxacin- resistant mutants of Helicobacter pylori. Antimicrob Agents Chemother 1995; 39: 107-111.
  • 128. Glocker E, Stueger HP, Kist M. Quinolone Resistance in Helicobacter pylori Isolates in Germany. Antimicrobial Agents and Chemotherapy 2007; 51: 346-349.
  • 129. Franceschi F, Cazzato A, Nista EC, et al. Role of probiotics in patients with Helicobacter pylori infection. Helicobacter 2007; 12(Suppl 2): 59-63.

To read this article in full, please register for free on this website.

Benefits for subscribers

Benefits for logged users

Credited self-teaching test