Gastroenterologie
a hepatologie

Vliv kouření na výskyt karcinomu pankreatu v populaci okresu Šumperk

Lucie Máchová ^Orcid.org  , Luděk Čížek ^Orcid.org  , Jiřina Koutná, Gabriela Janoutová ^Orcid.org  , Jiří Lorenc, Vladimír Janout ^Orcid.org  

+ Pracoviště

SOUHRN

Máchová L, Čížek L, Koutná J, Janoutová G, Lorenc J, Janout V. Vliv kouření na výskyt karcinomu pankreatu v populaci okresu Šumperk

Cílem studie bylo ověřit vliv kouření na výskyt karcinomu pankreatu v populaci okresu Šumperk.

Vliv kouření byl zjiš»ován u osob okresu Šumperk, které podstoupily preventivní onkologické prohlídky. Byla srovnána expozice kouření u 194 osob s karcinomem pankreatu a 776 zdravých kontrol. Pro výpočet OR byla použita metoda logistické regrese, zohledňující vliv pohlaví a obezity.

Osoby s karcinomem pankreatu měly mírně zvýšenou pravděpodobnost expozice kouření (OR = 1,35; 95% CI 0,97-1,88). Statisticky nevýznamně byla zvýšená i pravděpodobnost expozice obezitě (OR = 1,23, p = 0,31). Kouření představuje jeden z rizikových faktorů pro vznik karcinomu pankreatu.

Klíčová slova: karcinom pankreatu - kouření - obezita - rizikový faktor.

SUMMARY

Máchová L, Čížek L, Koutná J, Janoutová G, Lorenc J, Janout V. The impact of smoking on the incidence of pancreatic cancer in the population of the district Šumperk

The aim of the study is to analyze the impact of smoking on the incidence of pancreatic cancer in the population of the District Šumperk. The impact of smoking was assessed among subjects from the District Šumperk who had undergone preventive oncologic check-ups. Exposure to smoking among 194 persons with pancreatic cancer and 776 healthy controls was compared. Logistic regression was used to calculate odds ratio adjusted for sex and obesity.

Patients with pancreatic cancer were more likely exposed to smoking than controls (OR = 1.35; 95% CI 0.97-1.88). In addition, an insignificant increase of probability of exposure to obesity was observed (OR = 1.23, p = 0.31). Smoking represents one of the risk factors for pancreatic cancer.

Key words: pancreatic cancer - smoking - obesity - risk factor.

ÚVOD

Karcinom pankreatu je s incidencí cca 16/100 000 případů ročně osmým nejčastěji diagnostikovaným zhoubným nádorem v České republice⁽¹⁾. Česká republika současně patří mezi země s nejčastějším výskytem tohoto onemocnění, zároveň zde lze od konce 70. let minulého století pozorovat vzestupný trend incidence karcinomu pankreatu. Vzhledem k tomu, že četnost výskytu onemocnění stoupá s věkem, lze očekávat, že spolu se stárnutím populace bude incidence karcinomu pankreatu dále narůstat⁽²⁾.

Pro možnost účinné prevence karcinomu pankreatu je nezbytná co nejpřesnější znalost faktorů, které se na jeho vzniku podílejí. Mezi těmito faktory je nejvýznamnější úloha připisována kouření⁽³⁾. V České republice je v dospělé populaci 26 % kuřaček a 38 % kuřáků⁽⁴⁾. Cílem naší studie proto bylo hodnocení vlivu kouření jakožto preventabilního faktoru s vysokou prevalencí na vznik karcinomu pankreatu.

MATERIÁL A METODIKA

Vliv kouření na vznik karcinomu pankreatu byl zjiš»ován v populaci okresu Šumperk. Data, použitá ve studii, byla získána v průběhu preventivních onkologických prohlídek vletech 1975-1986⁽⁵⁾.

Preventivní onkologické prohlídky byly zaměřené především na včasnou detekci nádorů. V jejich průběhu byly shromážděny údaje zahrnující rodinnou, osobní a pracovní anamnézu, fyzikální vyšetření, hodnoty krevního tlaku, údaje o výšce a hmotnosti a výsledky laboratorních vyšetření krve a moči. Byli vyšetřováni muži a ženy z okresu Šumperk, jimž v době zahájení prohlídek v roce 1975 bylo 30 - 64 let. Bylo vyšetřeno 48 510 mužů a žen, tj. 98 % všech osob z této věkové kategorie v okrese Šumperk. Mimo tyto osoby bylo vzhledem k jisté nedůslednosti v metodice vyšetřeno 872 osob (2 % z databáze), jimž bylo méně než 30 nebo více než 64 let. Celkový počet vyšetřených osob tak byl 22 836 mužů a 26 546 žen. Databáze s údaji zjištěnými v průběhu preventivních onkologických prohlídek byla propojena s daty získanými z Registru nádorů v Ostravě.

V této studii byly použity údaje týkající se pohlaví, věku, kouření, tělesné výšky a hmotnosti. Byl zvolen typ studie případů a kontrol. Případy byly definovány jako osoby u nichž byl v období let 1987 (po skončení preventivních prohlídek) až 2002 diagnostikován karcinom pankreatu, kód C25 podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí⁽⁶⁾. Z důvodu možné odlišné patogeneze nebyla do studie zařazena 1 osoba s diagnózou C25.4, což je karcinom endogenního pankreatu.

Celkem bylo ve vyšetřené populaci v uvedeném období diagnostikováno 194 případů karcinomu exokrinního pankreatu; nemoc se častěji vyskytovala u mužů (114 případů, tj. 59 %) než u žen (80 případů, tj. 41 %) (obr. 1).

Průměrný věk osob v době diagnózy tumoru byl 63,8 let (± 9,6 let), u mužů 62,5 let (± 9,1) a u žen 65,7 let (± 10,1). Nejvíce případů bylo u mužů diagnostikováno ve věkové kategorii 60-69 let (42 případů), u žen ve věkové kategorii 70 - 79 let (28 případů) (tab. 1).

Pokud jde o lokalizaci, jednalo se nejčastěji o karcinom hlavy pankreatu - celkem 109 případů (tab. 2). Kontroly byly osoby z databáze preventivních prohlídek, u nichž v uvedeném období (1987-2002) nebylo diagnostikováno nádorové onemocnění (diagnózy C00 - C97 podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí). Ke každému případu byly z databáze náhodně vybrány čtyři kontroly stejného věku a pohlaví, celkem tedy 776 kontrol. Expozice kouření byla definována na základě údajů z osobní anamnézy jako kouření alespoň 1 cigarety denně.

Pro statistické zpracování a výpočet OR (odds ratio), srovnávajícího pravděpodobnost kouření mezi případy a kontrolami, byl použit program SPSS. Kromě zjištění prostého OR, zohledňujícího pouze věk a pohlaví, byla provedena rovněž logistická regrese pro kontrolu vlivu obezity. Obezita byla přitom definována jako body mass index (BMI) vyšší nebo rovný 30, přičemž BMI = hmotnost v kilogramech lomená výškou v metrech na druhou.

VÝSLEDKY

Mezi osobami s karcinomem pankreatu bylo 87 kuřáků, mezi kontrolami 292. Při eliminaci vlivu věku a pohlaví použitím metody párování byla zjištěna mírně zvýšená pravděpodobnost expozice kouření u osob s karcinomem pankreatu; OR=1,35 (95% interval spolehlivosti CI = 0,97 - 1,88). Při použití logistické regrese pro zohlednění obezity bylo OR = 1,49, p = 0,06. Statisticky nevýznamně k riziku karcinomu pankreatu přispívala rovněž obezita OR = 1,23, p = 0,31.

Při prostém srovnání výskytu karcinomu pankreatu u mužů a u žen bylo pozorováno zvýšené riziko tohoto onemocnění u mužů (OR = 1,66; 95 % CI 1,24 - 2,23). Pokud však byla použita logistická regrese zohledňující vliv kouření a obezity, mužské pohlaví nemělo vliv na vznik onemocnění (OR = 0,90, p = 0,61).

DISKUSE

Na vzniku karcinomu pankreatu, podobně jako je tomu u jiných nádorů, se podílí řada zevních faktorů v součinnosti s genetickými dispozicemi. Vliv polymorfismu v tzv prozánětlivých genech na vznik tohoto onemocnění byl sledován ve studii zabývající se vztahem zánětu a karcinomu pankreatu. V uvedené práci bylo zjištěno téměř sedmkrát vyšší riziko tumoru pankreatu u osob s pankreatitidou⁽⁷⁾. Další studie se zabývaly vztahem mezi tímto onemocněním a některými aspekty výživy. V práci švédských autorů byl popsán ochranný vliv kyseliny listové obsažené ve stravě⁽⁸⁾. Příjem červeného masa naopak riziko vzniku karcinomu pankreatu zvyšoval⁽⁹⁾.

Vliv kouření, studovaný v této práci, byl pozorován i dalšími autory. Gallicchio et al.⁽¹⁰⁾ popisují u kuřáků dvojnásobné riziko karcinomu pankreatu ve srovnání s nekuřáky, v kohortové studii prováděné ve švédské populaci je zjištěné riziko třikrát vyšší⁽¹¹⁾. V naší studii byl pozorován o něco nižší vliv kouření na vznik sledovaného onemocnění (OR = 1,35), což mohlo být způsobeno tím, že informace o kouření pocházely již z počátku preventivních prohlídek, zatímco v citovaných studiích se jednalo o osoby aktivně kouřící v době provádění studie.

Častější výskyt karcinomu pankreatu, pozorovaný u mužů, byl nalezen i v námi studované populaci. Jak je však z prezentovaných výsledků zřejmé, při zohlednění kouření mužské pohlaví nepředstavovalo zvýšené riziko. Zvýšená incidence tohoto onemocnění u mužů může proto odrážet vyšší prevalenci kouření v mužské populaci.

ZÁVĚR

V této studii byl hodnocen vliv kouření jako preventabilního rizikového faktoru na vznik karcinomu pankreatu. Osoby s tímto onemocněním byly častěji kuřáci než osoby bez karcinomu pankreatu (OR = 1,35). Při zohlednění obezity a pohlaví se vliv kouření jevil ještě o něco výraznější (OR = 1,49, p = 0,06). Statisticky nevýznamně ke vzniku karcinomu pankreatu přispívala rovněž obezita (OR = 1,23, p = 0,31). Naopak při použití logistické regrese nebyl pozorován vliv pohlaví. Vzhledem ke zjištěné souvislosti mezi kouřením a výskytem karcinomu pankreatu a k vysoké prevalenci kouření v české populaci lze kouření považovat za významný rizikový faktor, jehož eliminací by bylo možné snížit výskyt tohoto závažného onemocnění.

Tato práce byla podpořena grantem č. NC/7286-3 a NR9029-4/2006 IGA MZ ČR.

Literatura

• 1. SVOD, Centrum biostatistiky a analýz LF a PřF MU Brno (on line). Dostupný na www.cba.muni.cz
• 2. Lowenfels AB, Maisonneuve P. Epidemiology and risk factors for pancreatic cancer. Best practice & research. Clinical Gastroenterology 2006; 20: 197-209.
• 3. Tomatis L. (ed.). Cancer: causes, occurrence and control. Lyon: IARC Scientific Publications 1990; No. 100, 302.
• 4. Cífková R, Škodová Z. Dlouhodobé trendy hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v české populaci. Čas Lék čes 2004; 143: 219-226.
• 5. Máchová L, Janout V, Koutná J, et al. Preventive oncologic check-ups in the district Šumperk, 1975-1986: the description of a database. Biomedical papers of the Medical Faculty of the University Palacky Olomouc - Czechoslovakia 2002; 146: 99-101.
• 6. ÚZIS ČR. Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotnických problémů. Desátá revize. WHO Geneva 1992, Czech Edition Praha: ÚZIS ČR, 1992, 83-109.
• 7. Duell EJ, Casella DP, Burk RD, et al. Inflammation, genetic polymorphisms in proinflammatory genes TNFa, RANTES, and CCR5, and risk of pancreatic adenocarcinoma. Cancer epidemiology, biomarkers & prevention: a publication of the American Association for Cancer Research, cosponsored by the American Society of Preventive Oncology 2006, 15:726-731.
• 8. Larsson SC, Hakansson N, Giovannucci E, et al. Folate intake and pancreatic cancer incidence: a prospective study of Swedish women and men. J Nat Cancer Instit 2006; 98:407-413.
• 9. Nothlings U, Wilkens LR, Murény SP, et al. Meat and fat intake as risk factors for pancreatic cancer: the multiethnic cohort study. J Nat Cancer Instit 2005; 97: 1458-1465.
• 10. Gallicchio L, Kouzis A, Genkinger JM, et al. Active cigarette smoking, household passive smoke exposure, and the risk of developing pancreatic cancer. Preven Med 2006; 42: 200-205.
• 11. Larsson SC, Permert J, Hakansson N, et al. Overall obesity abdominal adiposity, diabetes and cigarette smoking in relation to the risk of pancreatic cancer in two Swedish population-based cohorts. Brit J Cancer 2005; 93: 1310-1315.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené