Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Ces.Slov.Gastroent.Hepatol., 2005, roč. 59, č. 5, s. 232.

Role patologa v diagnostice idiopatických střevních zánětů – současné pohledy

Václav Mandys1

+ Pracoviště

Diagnostika idiopatických střevních zánětů (ISZ) tradičně vychází zejména z klinického obrazu onemocnění, endoskopického nálezu, výsledků dalších zobrazovacích a laboratorních metod a v neposlední řadě i z výsledků bioptického vyšetření endoskopicky odebraných vzorků střevní sliznice. V posledních letech byla opakovaně diskutována otázka, do jaké míry je možné pouze na základě histomorfologického obrazu zánětlivého procesu ve střevní sliznici stanovit diagnózu idiopatického střevního zánětu, zda tento obraz umožňuje odlišení ISZ od jiných forem kolitidy a zda lze na základě mikroskopického nálezu odlišit Crohnovu nemoc (CN) od idiopatické proktokolitidy (IP). Detailní charakterizace slizničních změn v bioptických vzorcích, odebraných endoskopicky od nemocných s aktivní kolitidou, zahrnující popis slizničního povrchu, vzhledu slizničních defektů, uspořádání krypt, obsahu hlenu, zánětlivých změn v kryptách, buněčného složení zánětlivého infiltrátu v lamina propria a jeho distribuce a dalších strukturálních změn ve sliznici (edém, fibrotizace, krvácení, přítomnost granulomatózních struktur) se stala základem pro stanovení morfologických kritérií použitelných v diagnostice idiopatických střevních zánětů a v odlišení Crohnovy nemoci od idiopatické proktokolitidy. Vzhledem k tomu, že mikroskopický obraz změn ve střevní sliznici může být velmi pestrý a že se může v některých případech překrývat, byly stanoveny diagnostické kategorie pro hodnocení mikroskopického nálezu ve střevních biopsiích.

Tyto kategorie jsou: »jistě ISZ« , »pravděpodobně ISZ«, »hraniční nález«, »pravděpodobně ne ISZ« a »jistě ne ISZ«. Podobně pro rozlišování Crohnovy nemoci od idiopatické proktokolitidy bylo navrženo pět kategorií: »jistá IP«, »pravděpodobná IP«, »hraniční nález«, »pravděpodobná CN«, »jistá CN«. Je zřejmé, že stupeň přesnosti diagnostického závěru patologa závisí na více faktorech, z nichž nejdůležitějším je reprezentativnost vyšetřovaných bioptických vzorků. Přesnost diagnózy se významně zvyšuje v případech, kdy je odebráno více slizničních vzorků z několika etáží střeva. I když určení nových diagnostických kritérií pro mikroskopické hodnocení bioptických vzorků střevní sliznice představuje výrazné zpřesnění v diagnostice ISZ, nemůže se role patologa omezit pouze na jednostranné a jednoznačné konstatování diagnózy. Bioptické vyšetření střevní sliznice umožňuje určení nejen přítomnosti a charakteru zánětlivých změn, ale dává možnost i kvantitativního hodnocení jejich intenzity a aktivity. V neposlední řadě slouží bioptické vyšetření k rozpoznání dalších morfologických změn ve střevní sliznici, jakými jsou například vředy, polypy a dysplazie. Informace o všech uvedených změnách by měla být součástí diagnostického závěru patologa. Jako optimální se pro stanovení správné diagnózy ISZ stále jeví úzká spolupráce klinického lékaře a patologa se vzájemnou konfrontací výsledků všech provedených vyšetření a klinického obrazu onemocnění.

Literatura

1. Dejaco C, Oesterreicher C, Angelberger S, et al. Diagnosing colitis: a prospective study on essential parameters for reaching a diagnosis. Endoscopy 2003; 35: 1004–1008.

2. Tanaka M, Riddell RH, Saito H, et al. Diagnostic criteria applicable to biopsy specimens for effective distinction of inflammatory bowel disease from other forms of colitis and of Crohn’s disease from ulcerative colitis. Scand J Gastroenterol 1999; 34: 55–67.

Předneseno v rámci oslav 90. narozenin prof. MUDr. Z. Mařatky, DrSc.

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test