Pneumoperitoneum
Benjamín Víšek1, Zdeněk Bělobrádek2, Alžběta Zavřelová1, Eva Kočová2, Pavel Žák1, Jan Bureš Orcid.org 3, Jiří Cyrany4,5
+ Pracoviště
Pacient, 38 let, rok po alogenní nepříbuzenské transplantaci periferních kmenových buněk pro akutní T lymfoblastovou leukemii, toho času v remisi, byl přijat pro profuzní průjmy. Infekční etiologie nebyla prokázána, histologicky byla z rektální sliznice prokázána akutní reakce dárce proti hostiteli (GVHD – graft vs. host disease) 3. stupně. Průběh byl dále komplikován septickým stavem. Nemocný byl léčen imunosupresivy (nitrožilními a lokálními glukokortikoidy a takrolimem), kombinací antibiotik, antimykotik a antivirotik a byla podávána doplňková parenterální výživa. Metylprednisolon byl podáván i cestou obou mezenterických arterií. Pro slabost až parézu dolních končetin byla indikována počítačová tomografie (CT) pánve a dolních končetin, která vyjádřila podezření na pneumoperitoneum. Následně provedené kontrastní CT břicha prokázalo pneumoperitoneum, pneumoretroperitoneum a pneumomediastinum (obr. 1–4). Plyn byl masivně přítomen ve stěně pravého tračníku, nebyl prokázán v portálním řečišti. Průtok magistrálních viscerálních cév byl zachován. V čase vyšetření byl pacient bez známek peritoneálního dráždění, laboratorně C-reaktivní protein 8,7 mg/l a leukocyty 6,65 × 109/l.
Otázka:
O jakou komplikaci se jedná a je nezbytná operační revize?
Správná odpověď na str. 487
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené