Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2018; 72(4): 340–344. doi:10.14735/amgh2018340.

Klinický případ jaterního a pleuropulmonálního abscesu amébového původu u pacienta s chronickou hepatitidou B v Cotonou

Aboudou Raïmi Kpossou, Vincent Zoundjiekpon, Roberto D. Torès K. Prudencio, Ismail Lawani, Rodolph Vignon, Khadidjatou Saké Alassan, Jean Sehonou, Olivier Biaou, Djimon Marcel Zannou, Nicolas Kodjoh

Souhrn

Amébóza je třetí nejčastější parazitární příčinou úmrtí na světě. Ačkoli je endemická v horkých a vlhkých oblastech světa, zůstává kosmopolitním onemocněním. Pleuropulmonální postižení patří mezi dvě nejčastější extrainstestinální postižení amébózou po játrech. Uvádíme klinický případ amébózy s jaterním a pleuropulmonálním postižením. Diagnóza byla stanovena na základě zobrazení améb a sérologie. Zároveň byla u pacienta zjištěna pozitivita povrchového antigenu hepatitidy B. Při léčbě metronidazolem a aspiraci hnisu jehlou mělo onemocnění příznivý průběh. Asociace extraintestinální amébózy a hepatitidy B není běžná. Bylo tedy otázkou, zda je mezi onemocněními nějaká spojitost.

Klíčová slova

Cotonou, hepatitida B, jaterní a pleuropulmonální amébóza

Celý článek je dostupný po přepnutí na anglickou verzi webové stránky (v pravém horním rohu).

Literatura

1. Faussart A, Danis M. Parasitoses digestives. Lambliase, taeniasis, ascaridiose, oxyurose, amibiase, hydatidose. Rev Prat 2008; 58 (1): 79–85.
2. Thellier M, Faussart A, Danis M et al. Epidémiologie mondiale des maladies parasitaires. Rev Prat 2007; (31) 2: 131–136.
3. Rachid H, Alaoui Yazidi A, Loudadssi F et al. Les atteintes pleuro-pulmonaires à Entamoeba histolytica. Rev Mal Respir 2005; 22 (6): 1035–1037. doi: 10.1019/200530172.
4. Kodjoh N, Hountondji A. Les abcès amibiens du foie à propos de 42 observations colligées dans les services médicaux du CNHU de Cotonou. Med Afr noire 1991; 38 (3): 185–190.
5. Guérin B, l’Her P, Lenègre-Thourin I et al. Aspects cliniques et thérapeutiques de l’amibiase hépatique au Cambodge. Med Trop (Mars) 1995; 55 (1): 37–40.
6. Sharma S, Singh H. Incidence of Australia angigen in hepatic amebiasis. J Assoc Physicians India 1977; 25 (7): 457–458.
7. Jain A, Kar P. HBsAg carrier with simultaneous amebic liver abscess and acute hepatitis E.  Indian J Gastroenterol 1999; 18 (3): 124.
8. Kodjoh N. Situation de la lutte contre les hépatites B et C en Afrique. Med Sante Trop 2015; 25 (2): 141–144. doi: 10.1684/mst.2015.0439.
9. Koffi N, Ngom A, Kouassi B et al. Amibiase pleuropulmonaire: contribution à l’étude en zone d’endémie. Médecine et Armées 1997; 25: 473–477.
10. Dupont-Gossart AC, Delabrousse E, Bresson-Hadni S. Un abcès amibien par procuration. Gastroenterol Clin Biol 2004; 28 (11): 1142–1146.
11. Léger N, Danis M. Amibes et amibiases. Maladies infectieuses 1995.
12. Godé C, Horo K, Kouassi B et al. Aspects cliniques et thérapeutiques de l’amibiase pleuro-pulmonaire: expérience d’un service de pneumophtysiologie à Abidjan. Le Journal Africain du thorax et des vaisseaux 2010; 00:  12–17.
13. Mbaye PS, Koffi N, Camara P et al. Manifestations pleuropulmonaires de l’amibiase. Rev Pneumol Clin 1998; 54 (6): 346–352.
14. Dubut F, Benhamou D, Kouziaeff N. Infection respiratoire à Entamoeba histolytica. Rev Mal Respir 2000; 17 (4): 878–880.
15. Hugard L, Dubrous PH, Massource PL et al. Amibiase pleuropulmonaire: un diagnos-tic inattendu. Bull Soc Pathol Exot 2005; 98 (2): 89–90.
16. Shamsuzzaman SM, Hashiguchi Y. Thoracic amebiasis. Clin Chest Med 2002; 23 (2): 479–492.
17. Merens A, Rapp C, Fabre R et al. Intérêt et limites du diagnostic au laboratoire de l’amibiase en 2004. Med Trop 2005; 65 (2): 167–175.

Kreditovaný autodidaktický test