Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2009; 63(2): 52-57.

Informovanost a účast v preventivních programech karcinomu střev a prsu – studie ze severních Čech

Pavla Pechová, Štěpán Suchánek1, Miroslav Zavoral1, Filip Závada2, Martin Deák, Jan Martínek3,4

+ Pracoviště

Souhrn

Úvod: Kolorektální karcinom (KRK) a karcinom prsu (KP) patří mezi nejčastěji se vyskytující nádory v naší populaci. Mnoho pacientů je však diagnostikováno v pokročilých stadiích onemocnění. Proto byly v naší zemi zavedeny národní preventivní programy spočívající v pravidelných preventivních vyšetřeních (mamografie, vyšetření stolice na skryté krvácení nebo kolonoskopie). Není však známo, jaká je informovanost a účast cílové populace v jednotlivých programech.

Cíl studie: Hlavním cílem bylo zhodnotit informovanost a účast cílové populace v preventivních programech KRK a KP v okrese Česká Lípa.

Materiál a metodika: Anonymní dotazníky byly distribuovány osobám starším 50 let podle náhodného výběru z registru obyvatel v katastrech měst Nový Bor a Cvikov. Celkem bylo distribuováno 260 dotazníků, návratnost činila 96 %. Muži (n = 116) i ženy (n = 133) byli dotazováni na otázky ohledně KRK; pouze ženy odpovídaly na otázky týkající se KP. Průměrný věk respondentů byl 58,3 (±5,4) let.

Výsledky: O preventivním programu KRK bylo informováno 79,5 % respondentů (81 % ženy, 77,6 % muži; NS). Nejvýznamnějším zdrojem informací zde byla média (62 %), druhý nejvýznamnější zdroj představovali praktičtí lékaři (26 %). Preventivního vyšetření KRK se však zúčastnilo jen 30,5 % osob (bez rozdílu pohlaví). Hlavním důvodem neúčasti byla skutečnost, že to respondenti nepovažovali za důležité (39,2 %), dále strach (21 %) a stud (16 %).

Informace o KP mělo 99,2 % žen a screeningové mamografie se zúčastnilo 90,2 % žen. Hlavním zdrojem informací byl lékař-gynekolog (74 %), teprve posléze hrála roli média a reklama (17,6 %).

Závěr: Informovanost populace o programu prevence KRK je na dobré úrovni, nicméně účast cílové populace je nízká. Informovanost a účast v programu prevence KP jsou vysoké. Informace o programu KRK získávají lidé převážně z médií či reklamy, zatímco informace o KP většinou od svého gynekologa. Gynekologové by tudíž mohli sehrát pozitivní roli v národním preventivním programu KRK.

Klíčová slova: karcinom prsu - kolorektální karcinom - prevence - screening.

ÚVOD

Kolorektální karcinom (KRK) a karcinom prsu (KP) patří mezi nejčastější malignity v České republice(1,2). KRK naši zemi řadí dokonce na 1. místo na světě. Incidence KRK je přibližně 80/100 tisíc obyvatel a mortalita 40/100 tisíc obyvatel. Incidence KP je 105 žen/100 tisíc žen a mortalita 36 žen/100 tisíc žen(3). Problémem je, že oba nádory jsou často diagnostikovány v pozdních, terapeuticky již nekurabilních stadiích. Proto byly v naší zemi u obou onemocnění zavedeny národní preventivní programy spočívající v pravidelných preventivních vyšetřeních. Cílem obou programů je snížení výskytu a mortality na KRK a KP.

Populační screeningový program pro KRK byl u nás zahájen v roce 2000(4). Kromě České republiky fungují preventivní programy na Slovensku, v Polsku, Německu i USA. Screening je zaměřen na sekundární prevenci, jejíž důležitost tkví v možnosti zachycení prekancerózy (adenomových polypů) nebo časných nádorů. Sporadický KRK, tzn. nádor u osob s negativní rodinnou anamnézou, vzniká z prokázané sekvence adenom -> karcinom(5). Doba kancerogeneze se udává 5-10 let(6). Tzv. nesporadický KRK vzniká u osob s vyšším rizikem (např. familiární polypóza, syndrom hereditárního nepolypózního karcinomu střeva, ulcerózní kolitida atd.). Tyto osoby jsou sledovány na základě specifických doporučení specialistou gastroenterologem(7).

Národní preventivní program KRK zahrnuje vyšetření asymptomatických osob nad 50 let věku. V současnosti je k dispozici pět vyšetřovacích metod:

  • 1. test na skryté krvácení ve stolici (TOKS),
  • 2. flexibilní sigmoideoskopie,
  • 3. kombinace TOKS a flexibilní sigmoideoskopie,
  • 4. kolonoskopie každých 10 let a
  • 5. virtuální zobrazovací metody (CT nebo MR kolonografie).

V České republice se v národním programu využíval do konce roku 2008 především TOKS. Jedná se o vyšetření stolice na skryté krvácení. Při jeho pozitivitě je indikováno cílené endoskopické vyšetření („preventivní kolonoskopie“) k objasnění příčiny krvácení. Výhodou kolonoskopie je i případné odstranění polypů. Pojiš»ovny hradí TOKS osobám nad 50 let jedenkrát za 2 roky. Toto vyšetření by měli nabízet praktičtí lékaři jako součást preventivních prohlídek. Od roku 2009 proběhla v preventivním programu inovace. Osobám od 50 do 54 let je nadále nabízen TOKS každoročně a od 55 let se pacient může rozhodnout, zda každé dva roky podstoupí TOKS či jedenkrát za 10 let tzv. „primární“ preventivní kolonoskopii(8). Od roku 2002 je v České republice zaveden preventivní program KP - mamografie. Jedná se o metodu sekundární prevence a cílem je včasný záchyt KP v jeho asymptomatickém stadiu. Vyšetření je hrazeno jedenkrát za 2 roky ženám ve věku 45-69 let(9).

Informovanost a účast v preventivních programech jsou pro jejich úspěch klíčové. V našem písemnictví nebylo doposud publikováno srovnání informovanosti a účasti ve screeningových programech KRK a KP. Všichni známe masivní reklamní kampaň firmy AVON, kdy je celá naše země v určitých intervalech zaplavena billboardy vyzývající k účasti žen na mamografickém vyšetření. Jistě se jedná o pozitivní akci. Může se tedy zdát, že o KP je populace dobře informována právě díky účasti firmy AVON; samozřejmě i zvyk našich žen účastnit se pravidelných gynekologických prohlídek může mít důležitý význam. Bohužel, KRK podobného sponzora nemá a účast v programu je závislá na spolupráci s praktickými lékaři.

Cílem této práce bylo tedy zjistit informovanost a účast cílové populace v preventivních programech KRK a KP v regionu Novoborsko (okres Česká Lípa), analýza příčin případné neúčasti a rozbor dalších aspektů obou programů.

MATERIÁL A METODIKA

Prováděli jsme anonymní dotazníkovou akci (Příloha 1). Občané, starší 50 let a mladší 69 let, byli vybráni na základě náhodného výběru z registru obyvatel v okrese Česká Lípa, ve městech Nový Bor a Cvikov. Tento region jsme vybrali záměrně jako bydliště hlavní autorky. Občané byli před obdržením dotazníku kontaktováni telefonicky nebo přímou návštěvou. Distribuce dotazníků probíhala převážně přímou návštěvou a dotazované osoby měly na vyplnění několik dní. Dotazníky jsme si sami osobně vyzvedli po předchozí dohodě nebo byly zúčastněnými osobami odesílány zpět poštou.

Muži i ženy byli dotazováni na KRK, pouze ženy odpovídaly na otázky týkající se KP.

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ

Ke statistickému zpracování jsme použili metod deskriptivní statistiky, porovnání statistické významnosti KRK vs. KP či muži vs. ženy jsme použili Fischerův exaktní test. Hladinu statistické významnosti jsme stanovili na p < 0,05.

VÝSLEDKY
CSGH 2/2009

Charakteristika souboru

Z 260 distribuovaných dotazníků odpovědělo celkem 249 osob, návratnost dotazníků byla 96 %. Na dotazníky odpovědělo 133 žen a 116 mužů. Průměrný věk dotazovaných byl 58,3 (±5,4 let) bez signifikantního rozdílu mezi ženami a muži. Čtrnáct procent respondentů mělo pouze základní vzdělání, 51,2 % bylo vyučeno, 28 % osob mělo dokončené středoškolské vzdělání a vysokoškoláci představovali 6,8 %.

Informovanost o preventivních programech

Výsledky udává obrázek 1. Informovanost respondentů o preventivním programu KRK byla 79 %. Nenalezli jsme signifikantní rozdíl mezi muži a ženami (p > 0, 2). Informovanost o KP byla významně vyšší, vědělo o něm 99,2 % žen.

Zajímavým zjištěním byl rozdíl mezi zdrojem informací mezi jednotlivými programy (tab. 1). Zatímco většina respondentů byla o programu prevence KRK informována z médií a teprve pak následovali praktičtí lékaři, byla většina žen o programu KP informována od svých gynekologů.

Hodnotili jsme také informovanost u osob s pozitivní rodinnou anamnézou. Ta činila 64 % u KRK a 100 % u KP.

Při analýze jsme nenalezli významné rozdíly v informovanosti v obou preventivních programech mezi staršími (nad 58 let) a mladšími respondenty. Stejně jsme nenalezli žádné rozdíly v závislosti na vzdělání a ve zdrojích informovanosti mezi pohlavími.

Účast v preventivních programech

Výsledky účasti udává tabulka 2. Preventivního vyšetření KRK se zúčastnilo pouze 30,5 % respondentů bez rozdílu mezi pohlavími. Hlavním důvodem neúčasti byla skutečnost, že to respondenti nepovažovali za důležité (39,2 %), dále strach z vyšetření a výsledku (21 %) a stud (16 %).

Šestnáct osob s pozitivní rodinnou anamnézou (47 %, p < 0,05 vs. ostatní) se zúčastnilo preventivního vyšetření KRK, přičemž 12 z nich mělo TOKS a 4 postoupili přímo kolonoskopické vyšetření.

Mamografického vyšetření se zúčastnilo 90,2 % žen. Díky malému počtu žen, které se mamografi e nezúčastnily, jsme neprováděli analýzu příčin neúčasti. Všechny ženy s pozitivní rodinnou anamnézou (n = 18) podstoupily mamografii.

Nenalezli jsme významné rozdíly v účasti v obou preventivních programech mezi staršími (nad 58 let) a mladšími respondenty. Stejně jsme nenalezli žádné rozdíly v závislosti na vzdělání.

DISKUSE
CSGH 2/2009

KRK i KP patří mezi nejčastěji se vyskytující zhoubné nádory celosvětově a v České republice představují závažný celospolečenský problém. Je důležité, že pro oba nádory u nás existují celonárodní preventivní programy. Hlavním cílem těchto programů je snížení mortality. Národní program prevence KRK byl u nás zahájen v roce 2000 (jako ve druhé zemi světa po Německu) a je určen pro asymptomatické osoby starší 50 let. Jako klíčové vyšetření se používá test na okultní krvácení ve stolici, následovaný v případě pozitivity preventivní kolonoskopií. Od roku 2009 mají pacienti na výběr mezi touto strategií (do věku 55 let test na okultní krvácení každoročně, po 55. roce života každé 2 roky) nebo kolonoskopií v desetiletém intervalu(8).

Preventivní program KP byl u nás zahájen v roce 2002, klíčovým vyšetřením je mamografie každé dva roky a je hrazeno ženám od 45 do 69 let.

Hlavními záležitostmi, které spolurozhodují o úspěchu obou programů, jsou informovanost populace a její účast. V naší práci jsme zjiš»ovali informovanost a účast populace v obou programech na vzorku obyvatel Novoborska (okres Česká Lípa). Zjistili jsme, že informovanost o programu prevence KRK je poměrně vysoká (70 %), zatímco účast je nízká (30 %). Hlavním zdrojem informací jsou média a reklama a menší roli mají praktičtí lékaři. Tato skutečnost je překvapivá, pokud si uvědomíme relativně skromnou reklamní kampaň na program KRK (objevující se zřídka na programu ČT 1 a na méně sledovaném kanálu ČT 24) a dále menší zmínky v tisku či malých reklamních nosičích.

Nízká účast v programu prevence KRK i u informovaných občanů je zarážející. Hlavním důvodem je překvapivý údaj, že to většina „neúčastněných“ nepokládá za důležité (39 %). Otázkou je, zda informovaní pacienti problematice a hlavně cílům programu dobře porozuměli. Dalšími faktory neúčasti jsou strach z vyšetření i jeho výsledku a stud.

Navzdory tomu, že účast v programu KRK v našem souboru byla nízká, nalezli jsme ve srovnání s podobnými studiemi z České republiky(10,11) z předešlých let nárůst informovanosti i účasti v programu KRK, což je trend jistě pozitivní. O. Urban na Frýdeckomístecku zjiš»oval v letech 1999-2001 vliv screeningu na detekci kolorektálního karcinomu v časnějších stadiích a zjistil 8% účast cílové populace(10). E. Tomsová ve své studii z Mladé Boleslavi zjistila účast cílové populace pouze 7 %(11). Naše studie, provedená s odstupem několika let, prokazuje postupný nárůst informovanosti i účasti v programu prevence KRK. Bohužel ani jedna z výše uvedených studií neanalyzovala informovanost populace o preventivních programech; nelze tedy srovnat dynamiku vývoje této proměnné. Naopak nepřekvapila vysoká informovanost i účast žen v programu prevence KP. Zajímavé zjištění však bylo, že velká většina žen je informována svým gynekologem a vliv médií a reklamy je méně důležitý, než jsme předpokládali. Zavedený systém preventivních gynekologických prohlídek nejspíše vysvětluje tak vysokou informovanost i účast žen v programu KP navzdory tomu, že tento program byl zahájen o dva roky později ve srovnání s programem prevence KRK.

V České republice není zavedeno adresné zvaní občanů ke screeningovým vyšetřením. Nicméně pro preventivní program KP zahájila VZP v roce 2007 celorepublikovou akci aktivního pozvání žen k mamografickému screeningu. Tento zdroj informací však v naší studii uvedla pouze jedna žena. Dopisní akce VZP neměla, alespoň v našem souboru, téměř žádný význam.

Lze tedy shrnout, že gynekologové - a nikoliv reklama či VZP - hrají hlavní roli v informovanosti a vysoké účasti žen v preventivním programu KP.

I v zahraničí byly analyzovány příčiny neúčasti v preventivním programu prevence KRK. Holandská studie van Rijna(12) dokumentovala, že mezi hlavní důvody neúčasti patřily malá priorita včetně časové zaneprázdněnosti, strach z vyšetření či výsledku a blíže nespecifikované zdravotní důvody.

Ačkoliv v naší práci problém časové zaneprázdněnosti neuvedl žádný z respondentů, výsledky jsou podobné našim zjištěním. Je tedy zřejmé, že i lidem informovaným o existenci programu je třeba lépe vysvětlovat význam preventivních vyšetření.

Naše studie je samozřejmě limitována ve své výpovědní hodnotě v důsledku relativně malého, by» pro statistické zpracování suficientního počtu respondentů. Též skutečnost provedení studie v malém regionu naší země nedovoluje zcela obecnou generalizaci na celou zemi.

Závěrem lze shrnout, že informovanost cílové populace o programu prevence KRK je slušná, problémem je nízká účast. Hlavní zdroj informací představují média a reklama. Informovanost i účast v programu prevence KP jsou vysoké. Informace o KP má většina pacientek od svých gynekologů, kteří by mohli sehrát pozitivní roli v národním preventivním programu.

Zkratky

BC - breast cancer
CRC - colorectal cancer
FOBT - faecal occult blood test
KP - karcinom prsu
KRK - kolorektální karcinom
NS - nesignifikantní rozdíl
PL - praktický lékař
RA - rodinná anamnéza
TOKS - test na okultní krvácení ve stolici
VZP - Všeobecná zdravotní pojiš»ovna

LITERATURA
  • 1. Frič P, Zavoral M, Seifert B, Pokorný P, Suchánek Š. Screening sporadického kolorektálního karcinomu v ČR. Int Med 2007; 5: 221-224.
  • 2. Chovanec J, Dostálová Z, Navrátilová J. Karcinom prsu - aktuální problém. Int Med 2008; 10(2): 84-89.
  • 3. ÚZIS. Novotvary 2005. Zdravotnická statistika 2005; 23-27.
  • 4. Zavoral M, Závada F. Screening sporadického kolorektálního karcinomu. Int Med pro prax 2005; 12: 534-538.
  • 5. Gryfe R, Swallow C, Bapat B, Redston M, Gallinger S, Couture J. Molecular biology of colorectal cancer. Curr Probl Cancer 1997; 21: 233-300.
  • 6. Young G, Rozen P, Levin B. How does colorectal cancer develop? In: Rozen P, Young G, Levin B, Spann S. Colorectal Cancer in Clinical Practice. London: Dunitz M. 2002; 23-37.
  • 7. Zavoral M. Kolorektální karcinom, screening, diagnostika, léčba. Doporučené diagnostické a léčebné postupy pro praktické lékaře, SVL ČLS JEP, CD 2003, www.svl.cz
  • 8. Zavoral M, Závada F. Screeningová kolonoskopie - nové horizonty, nová zodpovědnost. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2008; 62(2): 61-62.
  • 9. Miškovská Z. Včasný záchyt a management onemocnění prsu - doporučený postup pro praktické lékaře. Med pro praxi 2006; 5: 218-221.
  • 10. Urban O, Chalupa J, Vítek P. Screening for colorectal carcinoma in a high risk country. GUT 2003 (suppl VI) A 50.
  • 11. Tomsová E, Vašíček M, Marček J, Kubíčková A, Šlégl O, Wohl P, Martínek J. Výsledky sekundární prevence kolorektálního karcinomu na Mladoboleslavsku v letech 2003-2004, Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2007; 61(1): 17-21.
  • 12. van Rijn AF, van Rossum LG, Deutekom M, Lahev RJ, Fockens P, Bossuyt PM, Dekker E, Jansen JB. Low priority main reason not to participace in a colorectal cancer screening program with a faecal occult blood test. J Public Health (Oxf.) 2008; 30(4): 461-465.
CSGH 2/2009

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Kreditovaný autodidaktický test