Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2015; 69(6): 509–517. doi:10.14735/amgh2015509.

Epidemiologie a populační screening nádorů tlustého střeva a konečníku v České republice na podkladě nově dostupných dat

Ladislav Dušek, Ondřej Májek, Jan Mužík, Denisa Malúšková, Tomáš Pavlík, Jakub Gregor, Štěpán Suchánek, Bohumil Seifert, Miroslav Zavoral

Souhrn

Česká republika obsazuje v mezinárodních statistikách dlouhodobě přední pozice v incidenci i mortalitě zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku. Ročně je v České republice nově diagnostikováno téměř 8 tis. pacientů s tímto zhoubným novotvarem a přibližně 3 600 pacientů na tento nádor umírá. Prevalence dosáhla v roce 2013 hodnoty téměř 55 tis. osob a každoročně narůstá o 4 %. V prevalenci se nadto kumuluje vysoký podíl pacientů s pokročilým nádorem kolorekta, neboť každoročně je více než 50 % těchto nádorů zachytáváno v klinickém stadiu III a IV. Vysoká epidemiologická zátěž je sama o sobě zdůvodněním potřeby organizovaného screeningového programu, který má u této choroby velmi silné zázemí v medicíně založené na důkazech. Český program screeningu kolorektálního karcinomu je kapacitně dobře zajištěn a je garantován praktickými lékaři, gastroenterology a gynekology. Od ledna 2014 bylo v České republice zahájeno adresné zvaní pojištěnců do programů screeningu zhoubných nádorů, a screening tak přešel do žádoucího režimu tzv. populačního screeningu. Na první kolo zvaní odpovědělo 17,3 % oslovených, na druhé kolo pozitivně zareagovalo 11,8 % klientů. V důsledku zahájeného zvaní podstatně stouplo pokrytí screeningem, které dosahuje na celé cílové populaci hodnoty 30,8 % (rok 2014). Vyhodnocení první fáze adresného zvaní potvrzuje jeho význam a pozitivní dopad na výkonnost preventivního programu. Dlouhodobě běžící screening se dále projevuje i na hlavních epidemiologických trendech, tedy stabilizované až mírně klesající incidenci a prodlužujícím se přežití pacientů s kolorektálním karcinomem.

Klíčová slova

adresné zvaní, konečník, konečník, prevence, screening, tlusté střevo, zhoubný nádor

Dostupná data

Základním zdrojem údajů pro populační hodnocení epidemiologie kolorektálního karcinomu (KRK) je Národní onkologický registr ČR (NOR) [1,2]. Jde o unikátní databázi v evropském i celosvětovém měřítku, ve které jsou od roku 1977 zaznamenávány všechny novotvary zjištěné v české populaci. Za období 1977–2013 je v databázi více než 2,1 mil. záznamů všech novotvarů, z nichž 11–12 % představuje hlášení o KRK. Tato práce shrnuje nově uzavřená data NOR za rok 2013.
Datová základna českého screeningu KRK je postavena na informačním systému budovaném Institutem biostatistiky a analýz, LF a PřF MU, Brno, ve spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi a zdravotními pojišťovnami.
V ČR neexistuje státní instituce, která shromažďuje osobní data všech účastníků zdravotního pojištění, a která by tudíž mohla v souladu s legislativou zajistit adresné zvaní do programu z jednoho místa. Z tohoto důvodu byl institut adresného zvaní přidělen zdravotním pojišťovnám, což je řešení, která má řadu výhod:

  • pojišťovny mohou přímo kontaktovat své pojištěnce, není tedy nutný žádný zdlouhavý legislativní proces při zajištění zvaní;
  • pojišťovny pracují se zdravotnickou dokumentací a jsou schopné odborně identifikovat pojištěnce, kteří mají být do programu screeningu pozváni, a vyloučit pacienty, pro které screening určen není (např. těžce nemocné osoby, jejichž účast ve screeningu není možná apod.);
  • pojišťovny mají organizační i odborné zkušenosti s realizací různých informačních kampaní a s jejich udržitelností;
  • pojišťovny jsou schopny přímo zjistit výsledný efekt zvaní, opět analýzou svých databází.

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR z pohledu běžícího screeningu

ČR obsazuje přední místa v mezinárodních statistikách incidence KRK [3]; dle dlouhodobě běžícího sběru dat v systému GLOBOCAN [4] je ČR v incidenci C18–C20 na pátém místě v Evropě. Pozice ČR v mezinárodním přehledu postupně klesá, ještě v období 2010–2011 jsme obsazovali první nebo druhé místo. Mezinárodní data jsou odrazem pozitivního trendu, kdy se v ČR podařilo zastavit prudce rostoucí incidenci tohoto onemocnění, a počet nově diagnostikovaných nádorů kolorekta vykazuje dokonce mírně klesající trend (graf 1). V ČR se dále daří dlouhodobě stabilizovat až snižovat mortalitu na toto onemocnění, což ovšem vede k nárůstu prevalence (graf 2), tedy počtu žijících osob, které mají nebo měly diagnostikovaný KRK. Prevalence dosáhla v roce 2013 hodnoty téměř 55 000 osob a ve srovnání s rokem 2003 tak vzrostla o 49,3 %. Souhrnný přehled českých epidemiologických dat je uveden v tab. 1.
Je nepochybné, že se na pozitivním trendu v incidenci onemocnění částečně podílí i dlouhodobě běžící screeningový program. Avšak ani současná stabilizace incidence nic nemění na faktu, že epidemiologická zátěž české populace touto chorobou zůstává velmi vysoká. Společenské důsledky tohoto stavu jsou zřejmé. Jsou o to závažnější, že nemoc v podstatné míře postihuje pacienty v produktivním věku. Typický věk českého pacienta s KRK sice leží v intervalu 65–77 let, ale 20,0 % všech nemocných je mladších 60 let (graf 3). Prudký nárůst incidence tohoto onemocnění pak začíná již po 45. roku života, což se týká i onemocnění diagnostikovaných v pokročilém stadiu IV. Ačkoli v čase nepozorujeme růst celkové incidence KRK v mladších věkových kategoriích (graf 4), relativně vysoká zátěž dlouhodobě zasahuje i kohortu mladší než 50 let (graf 3). Tato data se mohou v budoucnosti stát výzvou pro organizovaný screening ve smyslu mírného snížení věkové hranice zvaných klientů. Vzhledem k rostoucí průměrné době dožití českých mužů a žen [5] hraje rovněž stále větší význam preventivní vyšetření provedené v relativně vyšším věku nad 70 let.
Hlavní výzvu pro český program screeningu ale nadále představuje vysoký podíl nádorů zachytávaných v pokročilém stavu. Z grafu 5 a tab. 1 vyplývá, že v ČR je setrvale více než 50 % pacientů s KRK primárně diagnostikováno v klinickém stadiu III nebo vyšším. Tento fakt významně zhoršuje celkovou prognózu pacientů a dosažitelné výsledky léčby. Nepříznivá situace se navíc v čase nijak nelepší a ani poslední dostupná data z roku 2013 nenaznačují pozitivní trend. Screeningový program tak významně přispívá k pozitivním trendům u uvědomělé části populace, avšak stále míjí podstatnou část rezistentních občanů, kteří nereagují ani na opakované výzvy k prevenci.

Současné trendy určující epidemiologii kolorektálního karcinomu v ČR a jejich důsledky pro běžící screening

Nově dostupná populační data potvrdila dva trendy, které do značné míry určují vývoj epidemiologie KRK v ČR:
1. významně se prodlužující přežití léčených pacientů;
2. rostoucí podíl pacientů, u kterých byl KRK diagnostikován jako další primární nádor.
 
Jako standardní měřítko úspěšnosti léčby je používáno pětileté relativní přežití, tedy údaj vyjadřující procento pacientů, kteří se dožijí pěti let od data diagnózy ve srovnání s populací bez daného onemocnění. Recentní studie potvrzují výrazně rostoucí úspěšnost léčby nádorových onemocnění v ČR, a to jak v čase, tak i ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, což platí i pro KRK [6,7]. Na druhé straně stále existuje propastný rozdíl v naději na dlouhodobé přežití mezi pacienty, kteří jsou diagnostikováni v počáteční a pokročilé fázi nemoci (tab. 2). Zatímco u pacientů, kde je nemoc zachycena v klinickém stadiu I, dosahuje pětileté relativní přežití téměř 91 %, u metastatického onemocnění je to necelých 16 %. Uvedená čísla jednoznačně ukazují, jak je důležité nádorové onemocnění zachytit včas, kdy ještě existuje reálná šance na efektivní léčbu. Význam organizovaného screeningového programu je na podkladě těchto dat  nepochybný.
Velmi důležitým zjištěním, které přinesla recentní data NOR, je fakt, že nádory kolorekta jsou stále častěji zjišťovány jako další primární novotvar u pacientů, kteří již dříve měli diagnostikováno nádorové onemocnění (tab. 3). Zatímco v období do roku 1990 šlo o 6–7 % z celkového počtu diagnostikovaných nádorů kolorekta, v období po roce 2004 již tento podíl překročil 17 %. Tento trend je jistou cenou za úspěch v léčbě, neboť podstatně déle žijící onkologičtí pacienti mají čas vyvinout další primární zhoubný nádor. I tento trend představuje velkou výzvu pro běžící screening, neboť rovněž u nádorů kolorekta, které jsou dalším nádorem u již léčeného onkologického pacienta, pozorujeme v ČR vysoký podíl pozdě zachycených onemocnění v klinickém stadiu III nebo IV (tab. 3). Screening nedostatečně obsluhuje pacienty trpící v minulosti zhoubným nádorem, kteří by měli být v pravidelné dispenzární  péči.
 
Souhrn dosavadních výsledků adresného zvaní občanů do screeningu kolorektálního karcinomu
Data v grafech 6 a 7 dokládají dopad adresného zvaní občanů do screeningu, které bylo spuštěno v lednu 2014. Na první kolo zvaní odpovědělo 17,3 % oslovených, na druhé kolo pozitivně zareagovalo 11,8 % klientů. V důsledku zahájeného zvaní podstatně stouplo pokrytí screeningem, které v roce 2014 dosáhlo na celé cílové populaci 30,8 % oproti hodnotě 26,5 % v roce 2013. Screening zhoubných nádorů kolorekta významně posiluje ve všech modalitách, jak shrnuje tab. 4. Vyhodnocení první fáze adresného zvaní tedy dokládá jeho význam a pozitivní dopad na výkonnost preventivního programu. Rovněž je patrné, že i opakovaná kola zvaní vyvolávají viditelnou odezvu v populaci, a je tedy velmi pozitivní, že adresné zvaní bude v ČR nadále pokračovat.
Celkem bylo za období od ledna 2014 do června 2015 odesláno 3 477 665 pozvánek a jejich rozdělení mezi screeningové programy shrnuje tab. 5. I z těchto čistě administrativních dat lze vyčíst závažné skutečnosti, které by měla organizace screeningu nádorů kolorekta reflektovat. Pro interpretaci dat v tab. 5 je nutné zdůraznit, že zdravotní pojišťovny zvou do screeningu občany, kteří se dlouhodobě dané prevence neúčastní. Není tedy překvapivé, že největší kohortu zvanou do screeningu zhoubných nádorů kolorekta tvoří muži. Avšak druhou největší kohortu tvoří ženy, u kterých evidentně chybí právě pouze screening KRK, zatímco ostatní screeningové programy tyto klientky navštěvují. Tato data naznačují specifické selhání v propagaci screeningu KRK pro tuto skupinu žen, které se obecně do prevence  zapojují.
Závěrem lze konstatovat, že se dlouhodobě běžící preventivní program nádorů kolorekta začíná projevovat i na populační úrovni, zejména v zastaveném prudkém růstu incidence onemocnění. Nadále však přetrvává velmi vysoký podíl nádorů zachycených v pokročilém stadiu a epidemiologický vývoj přináší i nové trendy, na které screening musí reagovat. Jde zejména o významně rostoucí incidenci KRK jako dalšího primárního nádoru u onkologických pacientů. I u této, pro zdravotní péči dostupné kohorty pacientů pozorujeme vysoký podíl pozdě diagnostikovaných, pokročilých onemocnění.

Hodnocení dat NOR ČR bylo provedeno za podpory projektu „Vývoj a implementace metodiky hodnocení účinnosti adresného zvaní občanů do onkologických screeningových programů ČR“ (program Národní akční plány a koncepce Ministerstva zdravotnictví ČR 2014) a dále na základě podpory grantu IGA MZ ČR NT 13673.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Doručeno/Submitted: 5. 11. 2015
Přijato/Accepted: 30. 11. 2015
 
doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Institut biostatistiky a analýz
LF a PřF MU
Kamenice 126/3
625 00 Brno
ldusek@med.muni.cz



























Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Národní onkologický registr (NOR). [online]. Dostupné z: www.uzis.cz/ registry-nzis/nor.
2. Dušek L, Mužík J, Kubásek M et al. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice. Brno: Masarykova univerzita 2005.  [online]. Dostupné z: www.svod.cz.
3. Ferlay J, Parkin DM, Curado MP et al. Cancer Incidence in Five Continents, Vol. I–IX. IARC CancerBase No. 9. Lyon: International Agency for Research on Cancer 2010.  [online]. Available from: http: //ci5.iarc.fr.
4. Ferlay J, Soerjomataram I, Ervik M et al. GLOBOCAN 2012 v1.0, cancer incidence and mortality worldwide: IARC CancerBase 11. Lyon: International Agency for Research on Cancer 2013. [online]. Available from: http: //globocan.iarc.fr.
5. Český statistický úřad. Naděje dožití při narození v letech 1950–2014. [online]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/czso/nadeje_doziti_pri_narozeni_v_letech_1950_2014.
6. Pavlík T, Májek O, Büchler T et al. Trends in stage-specific population-based survival of cancer patients in the Czech Republic in the period 2000–2008. Cancer Epidemiol 2014; 38 (1): 28–34.
7. De Angelis R, Sant M, Coleman MP et al. Cancer survival in Europe 1999–2007 by country and age: results of EUROCARE-5-a population-based study. Lancet Oncol 2014; 15 (1): 23–34. doi: 10.1016/S1470- 2045 (13) 70546-1.

Kreditovaný autodidaktický test