Editorial šéfredaktora časopisu
Milan Lukáš Orcid.org 1
+ Pracoviště
Milé čtenářky, vážení čtenáři,
s politováním vám musím oznámit, že ani tentokrát neshledala komise LSTRC (Literature Selection Technical Review Committee) v Bethesdě náš časopis Gastroenterologie a hepatologie vhodným k tomu, aby byl indexován v časopisecké databázi PubMed. Je to nepochybně zklamání pro všechny, protože se celá redakční rada, a to po několik let, snažila zohlednit námitky komise z předchozího neúspěšného pokusu o indexaci podaného v roce 2014. Otázkou je, zda kvalita našeho časopisu je objektivně tak nízká, že neumožňuje indexaci, nebo zda nároky na vstup periodika do časopisecké „champions league“ jsou v současné době tak velmi přísné. Nemá větší smysl si lámat hlavu nad tím, proč před 25 lety došlo shodou okolností ke zbytečnému vypadnutí časopisu z PubMed, vyvolaného několika změnami v názvu časopisu před rozdělením a po rozdělení Československa na dva samostatné státy, kterou nikdo z vedení časopisu v té době neřešil.
Hlavním důvodem pro nepřijetí v roce 2018 byla nedostatečná „Ethics policies and Statements“ zahrnující podrobné určení úlohy každého spoluautora na publikovaném díle, vč. jeho finančního přiznání, pro jaké firmy z oblasti „medicínského business“ pracoval nebo byl honorován, jakým způsobem byly hrazeny náklady na provedení prezentované klinické studie nebo jiného výzkumného projektu. Pouhé konstatování autorů o originalitě a dosud nepublikované zprávě o jejich výzkumných výsledcích nebo klinických pozorováních považuje komise za zcela nedostačující. To jsou zásadní změny proti roku 2014, ve kterém byla tato kritéria („Ethics policies and Statements“) v časopisu dobře splněna. Druhým problémem byl velmi malý počet anglicky psaných textů „in extenso“. Zařazování jednoho článku do každého čísla zjevně nestačí a přiložení anglických abstrakt ke každému manuskriptu považuje komise za irelevantní. Třetím kritickým bodem byl vysoký počet přijatých nevyžádaných článků, který dosahoval hodnoty 62 %. Upřímně řečeno, světové časopisy, jako je např. GUT, mají počet přijatých nevyžádaných článků cca 12–15 %, resp. mají více než 85 % nepřijatých příspěvků, nicméně náš regionální časopis s neporovnatelně menší nabídkou příspěvků s hodnotou cca 35 % nepřijatých je podle mého názoru na hranici našich možností a svědčí o striktním a podrobném recenzním řízení každého příspěvku. Budeme-li chtít být jako časopis GUT, mohlo by se stát, že v každém čísle časopisu budeme mít pouze jeden nebo dva příspěvky. Čtvrtým kritickým bodem v hodnocení byla grafika a technická úprava časopisu. Ačkoli se vůbec grafická ani tisková úprava od roku 2014 nezměnila, a tehdy byla LSTRC hodnocena jako excelentní, byla o 4 roky později evaluována pouze jako průměrná. Vysvětlení pokulhává – jiná komise jiné složení, jiný metr… Velmi přísná přijímací kriteria k indexaci dokumentuje statistika, podle které v posledním roce (2017) komise revidovala celkem 428 žádostí různých časopisů a pouze 62 z nich, většinou psaných v anglickém jazyce, bylo přijato (14,5 %).
V posledních 4 letech došlo k progresivnímu rozvoji časopisu zahrnujícímu digitalizaci všech čísel vydaných od října 1947 do současnosti, kompaktní a dobře fungující webové stránky časopisu, renovaci mezinárodní a domácí redakční rady, ve které jsou velmi zvučná jména mající globální význam, obsahově stabilní a tematicky různorodá jednotlivá čísla. To se odrazilo v nárůstu hodnoty tzv. SJR indexu, ale také ve velmi pozitivních ekonomických ukazatelích, které jsou podmíněny zájmem obchodních partnerů inzerovat v našem časopisu. V posledních 20 letech byla indexace v PubMedu umožněna pouze 5 českým časopisům, z nichž 3 jsou z oblasti obecné biologie a mikrobiologie a jen 2 z klinické medicíny (Klinická onkologie v roce 2008 a Acta Ortopedica v roce 2004).
Posláním časopisu Gastroenterologie a hepatologie je přinášet nejen nové vědecké poznatky, ale především poskytovat postgraduální informace pro jednotlivé členské základny všech 4 odborných společností (ČGS, SGS, ČHS, SHS) o nových poznáních a trendech v diagnostice a terapii trávicích a jaterních chorob a také o pokrocích v digestivní endoskopii a ve výživě. Tento záměr byl podle mého názoru v posledních 10 letech přinejmenším uspokojivě naplněn. Neúspěch s opakovanou žádostí o indexaci v časopisecké databázi PubMed nezbývá než přijmout s velkou pokorou, ale také s odhodláním věci změnit tak, aby konečně náš časopis s historií delší, než má většina renomovaných gastroenterologických časopisů ve světě, bylo možné do vysněné „ligy vyvolených“ dovést. Co by k tomu mělo přispět? Základní premisou úspěchu je to, aby členové našich odborných společností vnímali časopis Gastroenterologie a hepatologie jako svůj vlastní a nikoli jako časopis vzdálené a odosobnělé odborné společnosti. Jedině tak mohou svými příspěvky časopis dále kultivovat a rozvíjet a také budou moci vstoupit do aktivnějších rolí v pozicích autorů, recenzentů a glosátorů. Je zřejmé, že zásadní úprava podmínek a kritérií pro přijetí článku k recenzi musí splňovat všechny požadavky z oblasti etiky a protikorupčních opatření tak, jak ji současný svět vyžaduje, byť by byly jakkoli formální a obtížně srozumitelné. Větší zařazení anglických textů se zdá rovněž absolutní nutností, bude však potřeba to udělat tak, aby příliš anglického textu neotrávilo českého ani slovenského čtenáře, protože primárním zaměřením časopisu jsou lékaři, gastroenterologové a hepatologové bývalého Československa a nikoli byrokraté za Atlantickým oceánem. Možným řešení by mohlo být vydávání anglické mutace časopisu v elektronické podobě nebo simultánní dvojjazyčný text tak, jak to před lety využíval časopis Folia Gastroenterologica et Hepatologica. To vše bude vyžadovat větší finanční náklady na přípravu každého jednotlivého čísla a také vytvoření většího prostoru v časopisu pro inzerci.
Vážení čtenáři, mrzí mě, že vám nemohu dát pozitivní zprávu o výsledku jednání LSTRC v Bethesdě ze dne 22. února 2018, kterým je nepřijetí našeho periodika do časopisecké databáze PubMed. Nezbývá mi, než odmítnout zvolání starozákonního kazatele, které jsem před několika lety použil v časopisu k parafrázi jedné kazuistiky: „Marnost nad marnost, všechno je marnost“, ale chtěl bych konstatovat podobně jako kdysi na počátku 60. let minulého století legendární filmový pistolník Limonádový Joe: „Tuto bitvu jsme sice ztratili, ale válku určitě vyhrajeme.“
šéfredaktor časopisu
milan.lukas@email.cz
Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.
Výhody pro předplatitele
Výhody pro přihlášené