Nepřihlášený uživatel
přihlásit se / registrovat

Gastroenterologie
a hepatologie

Gastroenterology and Hepatology

Gastroent Hepatol 2016; 70(6): 471.

Dětská gastroenterologie a hepatologie

Katarína Mitrová Orcid.org  1,2

+ Pracoviště

Vážení čtenáři,
s blížícím se koncem roku Vám v posledním letošním vydání opět přinášíme i několik sdělení z dětské gastroenterologie. Nejen v pediatrii převládá poslední dobou snaha minimalizovat zátěž pacienta opakovaným prováděním invazivních vyšetření. Stále častěji se tak v dětské i dospělé medicíně mluví o možnostech neinvazivní diagnostiky či monitoringu nemocí.
K posunu tak před několika lety došlo např. při stanovení diagnózy celiakie. U přesně definované skupiny dětských pacientů již totiž podle doporučení Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) není nutné provádění enterobiopsie. Podmínkou je ale přítomnost klinických symptomů, pozitivita anti-transglutaminázových protilátek 10× nad normu, verifikovaná pozitivitou endomyziálních protilátek, a pozitivní rizikový genotyp HLA-DQ2/DQ8. Na význam HLA genotypizace a její vysokou negativní prognostickou hodnotu při stanovení diagnózy celiakie poukazuje článek autorů Kubina et al [1]. Slovenským kolegům se tak právě díky genotypizaci podařilo ve skupině pacientů původně sledovaných pro celiakii tuto diagnózu vyloučit.
Oblastí, které je v současnosti v dětské gastroenterologii věnována největší pozornost, je nepochybně problematika idiopatických střevních zánětů (IBD). Narůstající incidence, posun manifestace do nižších věkových skupin i častější výskyt závažnějších forem posouvá i výzkum v dané oblasti stále kupředu. Jedním z neinvazivních markerů, díky kterému bylo možné významně snížit zátěž dětských pacientů, je fekální kalprotektin. Jeho využitím a správnou interpretací výsledků se zabývá práce autorů Čopová et al [2]. Autoři zmiňují jeho využití při odlišení od funkčních poruch, což vede ke snížení počtu dětí indikovaných k provedení diagnostické koloskopie. Vzhledem k tomu, že jeho hodnoty korelují s klinickými, endoskopickými i histologickými nálezy lépe než sérologické markery zánětu, hraje významnou roli v neinvazivní monitoraci pacientů s IBD.
Tímto vydáním se s Vámi neloučíme na dlouho. Již v prvním čísle roku 2017 bychom Vám rádi přinesli update současných Doporučení pro diagnostiku a léčbu IBD u dětí. Měl by zohledňovat změny a novinky, ke kterým došlo v posledních letech. Pevně věříme, že tím zlepšíme jak péči o dětské pacienty s IBD, tak i informovanost gastroenterologů pro dospělé, kteří by se s danou problematikou mohli ve své praxi setkat.
 

S přáním příjemného čtení  a klidných svátků,
 
MUDr. Katarína Mitrová, Ph.D.
koeditorka sekce dětská  gastroenterologie a hepatologie
katarina.mitrova@gmail.com
 

Pro přístup k článku se, prosím, registrujte.

Výhody pro předplatitele

Výhody pro přihlášené

Literatura

1. Kubina M, Čierna I, Székyová D et al. Niektoré genetické determinanty celiakie, význam HLA typizácie v klinickej praxi a zastúpenie HLA-DQ haplotypov v súbore 306 detských pacientov. Gastroent Hepatol 2016; 70 (6): 475–479. doi: 10.14735/amgh2016475.
2. Čopová I, Hradský O, Zárubová K et al. Význam fekálního kalprotektinu v diagnostice a sledování dospělých a dětských pacientů s idiopatickými střevními záněty. Gastroent Hepatol 2016; 70 (6): 480–484. doi: 10.14735/amgh2016480.

Kreditovaný autodidaktický test